Já jsem Stěna smrti

Kemr, jako Jarda Piskáček cirkus Alfiéri, v červené kožené motorkářské kombinéze, kterou si pak štětkou přetře na zlatou, no kde jinde to uvidíš? Parta místních hejsků umaštěných z fabriky Paulovič, Stropnický, Vyskočil a další na 250kách a na Čezetách. A dál parta kolotočářů a protože kolotočáře já moc nežeru... Divím se, že to kdysi šlo v kinech, kdo by na to šel? Já to viděl kdysi v televízi jako děcko a jediné, co si pamatuju, je ta Kemrova jízda na dřevěné stěně smrti a pak v drátěné kouli. Ten příběh to chtělo nějak víc rozvinout. 51% (15.03.2019)

Tenhle film si velmi matně pamatuji z dětství, stěnu smrti jsem jednou zažil i live, ale mám z ní stejně matné vzpomínky. Oproti protivnému Paulovičovi je velmi příjemná Eva Sitteová a zejména díky ní se dá film celkem bez problémů dokoukat. Jinak je příběh banální i když se snaží o jakési psychodrama. (09.01.2017)

„Cesty Páně jsou nevyzpytatelné,“ praví Písmo Svaté a že na tom něco bude se přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím, že ne zrovna takové, jak by si sám představoval. A o jednom takovém osudu vypráví tento snímek, který vznikl v době socialismu, což znamená, že obsahuje ono, dnes tolik proklínané, socialistické smýšlení. To však nijak neubírá na kvalitě v rámci dramaticko-psychologické filmové tvorby. Svým námětem má rozhodně co říct i dnes. Takovýchto snímků bylo natočeno hodně, a co se týče námětu, je skutečně z čeho vybírat. Ať se to někomu líbí, nebo ne, natočen je kvalitně v celém svém aspektu dané problematiky. Právě svou dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje vážnost, což znamená, že se rozhodně najedená o nic zábavného. Je to příběh, který by bez skrupulí klidně mohl nést označení „osudový příběh ze života“. Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A je to myšlenka v rámci obyčejného lidského přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť platí v každé době. A co víc, třeba se v tom někdo s podobným osudem i pozná. Máme tu příběh stárnoucího pouťového kaskadéra velmi zapáleného do své profese, který plánuje nové vybavení, aby mohl ještě působivěji předvádět své motocyklové umění. Jeho dcera však už chce s kočovnickým životem v maringotce skoncovat. Herecký koncert především pro Josefa Kemra, který po psychologické stránce pojal svoji postavu skutečně impozantně. Dnes už má snímek vlivem ukázky takovéto atrakce historickou hodnotu, neboť s něčím takovým se již mnoho let nelze setkat. (08.07.2020)

Pro někoho možná pomalej, nudnej či snad film o ničem. Nechápu. Mě to sedlo. A to nejen díky vynikajícímu(jak jinak) Josefu Kemrovi-Piskáčkovi alias Já jsem stěna smrti. Film o kočovným životě motocyklovýho akrobata(jak by řekl sám Piskáček varietního umělce) a jeho dcery a touze být ještě na výsluní a sklízet potlesk od davů diváků protože stěna smrti už tolik netáhne. Piskáček sní svůj sen o Glóbusu smrti zatímco jeho dcera sní svůj sen o normálním životě. Oba sny by jim mohl vyplnit mladík kterýho si zahrál Ľubomír Paulovič. Za mě film na kterej se mi velice dobře koukalo. 4hvězdy (27.02.2024)

Jeden z mala ceskoslovenskych filmu o motorkarich.. :-) Potesili Eva Sitteova a Josef Kemr. Jinak je to film trosku divacky vlazny, urcite ne psychologicky, ale neurazi. Story ze zivota provozovatelu poutovych atrakci, zde konkretne steny smrti. Pamatuju si ji jako kluk z detstvi, a to predevsim jako extremne hlucnou srandu. :-) (20.01.2012)