Vtedy v Mexiku

Robert Rodriguez opět dokázel že je průměrný (možná podprůměrný) režisér a možná by se měl více než o vytvoření rekordu v počtu profesí zastoupených jedním člověk na jednom filmu soustředit na samotnou režii. V ději jsem se každou chvíli ztrácel, což ovšem nesvědščí o jeho sofistikovanosti nýbrž o nezvládnuté režii. Ty *** dávám hlavně za tradičně skvělého Johnnyho Depp a za scény v nichž vystupuje (ty jediné jsem si z filmu zapamatoval). (31.03.2004)

Na scénáři se evidentně nepodílel jeden člověk, ale Rodriguez si jich přizval rovnou deset. Jistě, kdyby pan režisér místo mrkání po Salmě Hayek alespoň zamakal na akci a atmosféře, dal by se odbytý příběh přejít. Nestalo se. Vrcholem je závěrečná rozepře, kdy se městem proháněj džípy, vzduchem frčejí náboje do poskakujících kaskadérů a celý se to tváří jako děsně švihácká akce, jenomže u toho „tváření se" film i zůstává. Obávám se, že tenhle zmetek by nezachránilo ani sto Johnny Deppů. (03.04.2007)

Určitě zajímavý, ovšem i výrazně rozporuplný závěr Rodriguezovy "dolarové trilogie". Akce je (jako vždycky) skvělá, Banderas sype náboje do svých soupeřů pěkně pod tlakem, v typicky rodriguezovsky stylovém aranžmá. Bohužel si však Robert vzal od Leoneho více než jen název, výrazně se nechal inspirovat jeho rozmáchlým vypravěčstvím, které však v kombinaci s ultralevným režijním stylem Rodrigueze příliš nefunguje. Škoda, že do toho zatáhl tolik postav, ve kterých se divák mnohdy ztrácí, škoda, že do toho zatáhl politiku (byť na ji zpracovává s příjemně satirickým nadhledem). Když by bylo Tenkrát v Mexiku jen přímočarou cestou Antonie Banderase za pomstou, byl by to o mnohem lepší film. Všechny scény s touhle legendou hollywoodské pop-music totiž působí naprosto bezchybně a tahají výsledný dojem hodně hodně nahoru. 3 a 1/2*. (29.10.2003)

Zas tak spatny to urcite neni, ale je skoda, ze se Rodriguez odchylil od stylu El Mariachiho a Desperada. Pribeh tu je totiz zbytecne prekombinovanej a misty az nesrozumitelnej, navic ta spousta postav tomu taky moc nepomaha a ke vsemu je jeste pozornost rozdelena mezi vic postav, takze Mariachi uz v podstate neni v hlavni roli. Daleko lepsi by bylo, kdyby Rodriguez vypravel pribeh, kteryho casti vidime jen formou flashbacku. Jinak ale se musi uznat, ze po filmarsky strance paradni, prestrelky jsou kurevsky vostry a Banderas a Depp jsou spravny borci. (17.09.2008)

Rodriguez si určitě chtěl jen tak zablbnout a docela neřešil, že tvoří lacině vypadající film přeplacáný jak dějovými kličkami tak množstvím postav. Chudák samotný Mariachi smutně stojí v té hromadě revolucionářů a agentů na samotném pozadí a výjma co(o)ltovních přestřelek do jeho osudů neosudů nahlížíme jen tak z rychlíku. Nejzajímavější personou je bezpochyby Deppův agent Sands, vyskytující se ve většině opravdu zajímavých scén, které Tenkrát v Mexiku naštěstí obsahuje a ačkoliv jsou rozmělněny spoustou slabčích momentů, zažerou se pod kůži natolik, že nelze třetí filmový n/z/ářez desperáda s hudebním sluchem bez uzardění poslat do podprůměru. PS: Rodriguez se sice rád chlubí, jak jednoduše a levně své filmy natáčí, ale myslím, že už to občas vážně přehání - digitální výbuchy a nevzhledné klíčování připomínají současný akční odpad a záběry poloprofesionální (?) handy kamerou vypadají hnusně bez ohledu na to, jeslti jde o pouhý Rodriguezův úlet nebo odkazování na El Mariachiho. (19.04.2008)