Protikráličí plot

Téměř dokumentární film o austrálii minulého století. Po kolonizaci austrálie dochází k míšení ras, původních obyvatel a bílých přistěhovalců. Vrchní protektor, A.O.Neville má na starost odebírání dětí rodinám, kde každý z rodičů je jiné rasy. Tyto děti jsou posílány do tábora v Moore River, aby byly naučeny "bílému" chování a mohly být začleněny do civilizace. Příběh vypráví o jedné takové dívce Molly, která je se sestrou a sestřenicí unesena právě do tohoto tábora. Ale s tím se nesmíří, a jednoho dne utečou. Snaží se dostat přes 2000 mil právě podle králičího plotu (Rabbit Proof Fence). Ve stopách jim je jak stopař Moodoo, tak i místní policie... Skvěle natočený snímek se ubírá v pomalejším tempu, takže si divák může vychutnat krásy (a nebezpečí) australské přírody. Perfektní kamera někdy navozuje pocit, jako by tam člověk byl s nimi. K tomu dokonalá hudba, dobré herecké výkony.. (24.03.2004)

Zaujímavý film z Austrálie, ktorému sa donedávna dokonale darilo vyhýbať sa mi. K. Branagh hraje dôležitú úlohu, ale nemá veľa priestoru. Celý príbeh sleduje trojicu miešaných detí, ktoré po úteku z tábora majú dlhu cestu. Rasistický program v krajine sa držal dosť dlho, zrejme sa ľudstvo po druhej svetovej vojne nepoučilo. Ale čo sa čudujeme, v Amerike to s černochmi bolo podobné. Krásna a drsná príroda Austrálie je silnou stránkou tohto filmu a to, že je natočený podľa skutočnej udalosti zvýrazňuje jeho výpovednú hodnotu. Film 80%. (20.01.2010)

Neveselý příběh z neveselého období pro australské domorodce. Kenneth Branagh, v civilu fanatický milovník Shakespeara, zde coby fanatický vykonavatel rasistických zákonů a šílený eugenik "Mr. Devil", rozhodnutý pomoci od psacího stolu těm ubohým zabedněným Austrálcům za každou cenu, i kdyby o žádnou pomoc vůbec nestáli. Není mi ten chlap odjakživa sympatický, takže tahle role mu myslím skvěle sedne. V dílčí záporné roli se objeví i klaďas Gulpilil, jehož postava zdánlivě zlověstného stopaře ale nedostane moc prostoru a ke konci podivně vyšumí do ztracena. Tak nějak vyšumělý mi vlastně přišel i celý děj, bez tempa, bez většího napětí, mnohasetkilometrový útěk dětí polopouští se smrskne do několika schématických obrazů. Ale výpovědní hodnota je vysoká a člověk si o téhle skutečné události může přečíst i knížku, nebo aspoň zapátrat na netu. (10.04.2023)

Vždycky, když se nějaký slizoun s fašounskou image rozhodne, že bude kázat nadřazenost evropské běloby, vznikne silný lidský příběh. Filmů o nesvobodě a vzdoru už bylo více než japonských turistů na Karlově mostě a samozřejmě se jim nedá upřít morální síla, nicméně pokud chce tvůrce zaujmout širší diváckou obec (ne každému stačí, že je story na motivy skutečných událostí), musí přijít s něčím neotřelým. Rabbit Proof Fence TO má i nemá. MÁ skvěle nasnímanou australskou pustinu, atmosféru, dobré herce, výbornou hudbu a sílu v marnosti zobrazovaného boje (útěk holek byl silným protigestem, nicméně v Austrálii byla devastována práva původních obyvatel ještě desítky let poté; vzdor byl vlastně stejně účinný, jako výstavba králičího plotu - ten byl dostavěn až poté, co se králíci dávno rozmnožili na obou stranách), ovšem NEMÁ schopnost zaujmout či výrazněji zasáhnout. Je docela smutné, když tak krátký film působí tolik prázdným dojmem a některé scény až naivně protahuje. Jediným emocionálně silnějším momentem je - SPOILER - závěrečný záběr na zestárlé ženy, jejichž dětský příběh film zachycuje. Ve výsledku je to taková fajn dějepisná pohlednice z Austrálie. (18.01.2014)

Vlastně na tom až nic tak ohromujícího nebylo, jen že tři domorodé ušmudlané kočičky vytržené "zákonem" z domova, umístěné v jakémsi koncentráku, utekly a podstoupily strastiplnou pouť australskou přírodou (úchvatná kamera) a řízeny jen instinkty mířily (za zvuků Gabrielovy krásné hudby) domů k mámě. Jak řikám, nic ohromujícího, JEN obyčejně hezký film. (03.01.2006)