Ten den přijde

„Teď se ale bavíme o tom, co je v nejlepším zájmu vašich dětí. Když nezvládnete svoji roli, stát to udělá za vás.“ Čekal jsem, že půjde o kvalitní film, ale že až tak…Začátek, velmi připomínající nástup do vězení, pomůže velmi rychle dostat diváka na stranu hlavní dvojky, a pokud by tomu tak přece jen ještě nebylo, při „Godhavnském výprasku“ se fandění a sympatie k bratrům definitivně dostaví. Spolu s obrovským hněvem a bezmocí, jakože se mnou to „lomcovalo“ solidně. Ostatně, práci s divákovými emocemi zvládají tvůrci snímku mistrně. Ale film ani zdaleka nespoléhá jen na to, silné téma, příběh, výborně zahrané postavy jak dětí, tak dospělých (vládne dokonale démonický a slizký Mikkelsen), nabušený audiovizuál, práce maskérů, retro „atmoška“…mám jen slova chvály. Menší výtku bych měl snad jen ke konci, který mohl být emočně naprosto zničující…ale ne, moje cynické já si tentokrát vystačí i s tím, co se ostatně dalo i čekat. Za mě slabší, ale plný počet. „Musíš pochopit, že to bylo pro vaše dobro. Jednoho dne mi budete vděční.“ (06.10.2017)

Dánští filmaři mě opět nezklamali. Naprosto odporný, hnusný, nervy drásající snímek, bohužel (!!!), natočený podle skutečných událostí, nehodnotím plným počtem jenom kvůli tomu, jak realisticky a nekompromisně divákovi předkládá, co se v dánských dětských domovech v šedesátých letech dělo. Násilí na dětech a mladistvých, násilí, které si tito nakonec začnou na sobě páchat navzájem sami, bitky o jídlo, manuální dřina, veřejné ponižování, znásilňování, žádné východisko... Díkybohu aspoň za ty sny. Sny, které člověka dokáží udržet nad vodou, které mu dají sílu sebrat odvahu a zabojovat z posledních sil. A za trošku obyčejného, lidského štěstí, které v tomto případě nakonec vedlo k vysvobození... Přesto je jasné, že bytost, která si prošla takovým peklem, se nezahojí už niky. Velmi krásný film, a snad bude tento následující spoiler berličkou pro další diváky, kteří budou jistě mít co dělat, aby film dosledovali: s dobrým koncem. (15.11.2018)

Dánové se vždy dokáží pochlubit nějakými zajímavými filmy. Nejednou vzešel ze Skandinávie naprosto skvělý film a vidím to dost i poslední dobou. Zde jsem ani nevěděl do čeho jdu. Nu a měli jsme zde Shawshank po Dánsku a z dětského domova, což je od pravěku symbolem utrpení. Nicméně asi se nedá říct, že bychom koukali na Shawshank. Logicky. Ale z mého úhlu pohledu šlo o zajímavý, ale pro mě nepříliš ucelený film. Příběh jasný, poselství a všechno ostatní je v pořádku. Ale nebylo ve filmu něco, co by mě naprosto jasně uchvátilo a nebo by mne jenom bavilo sledovat od začátku do konce v nadšení. Plus k tomu Lars ukazuje, že je málo viditelný starší brácha, který ale určitě má co nabídnout. I když tato jeho role byla mrazivá. (11.04.2020)

Uff, další dětský domov, další tyranie. Tentokrát se v něm ocitnou dva sourozenci a oba tam téměř přijdou o život. Dánové tato dramata umějí na jedničku. Ale včerejší německý Freistatt mě oslovil o chlup víc. Tento film je více o dětech, mladšímu bratru je kolem 6-7 let. Jeho starší bratr se pokouší ho chránit, ale nakonec se situace úplně obrátí. Předčasně dospělé děti čelí nelítostnému režimu v sirotčinci i v zemi a všeho schopným úřadům. (23.03.2017)

Nie je jednoduché hodnotiť film, v ktorom je útok na emócie hlavným ťahom na bránku. Rôzne ústavy a inštitúcie, kde je šikana často tolerovaná a prehliadaná, nie sú žiaľ nič výnimočné. Násilie, páchané z pozície sily, je jedno z najhorších. Obeť je zväčša odkázaná len na pomoc „vyššej“ sily, čo bezmocnosť ešte viac zvýrazňuje. Jediná možnosť je potom únik. Napríklad aj do sveta fantázie. Elmerova empatia a schopnosť tvoriť príbehy, aj keď často vymyslené, priniesli do pochmúrneho sveta násilnej disciplíny náznak ozajstného života. A začiatok zmeny a vzdoru. Pomoc, vo forme vnímavej učiteľky a inšpektora, ktorý svoju prácu berie vážne, urýchlila nevyhnutné. Film, ktorý síce nie je ojedinelý, ale rozhodne nie zbytočný. (14.03.2017)