Žiara

Rozhodně nadprůměrná, sugestivní biografie, vypovídající příběh génia, spadajícího do náruče bláznovství pod živnou půdou otcova despotismu. Film "udělal" Geoffrey Rush - jeden z nejlepších hereckých výkonů, co jsem kdy shlédl. Snímek, který, nejspíš jednou pro vždy, vynesl Rushe na absolutní piedestal mých top. A hudba. Mozart, Liszt a pochopitelně především Rachmaninoff v tomto filmu zasáhli i mě... 4 ****. (25.03.2017)

Je těžké říct, jak přesný je biografický film o životě klavíristy Davida Helfgotta (Geoffrey Rush), protože část jeho rodiny ho nepřijala. Malý David žije se svou rodinou na předměstí Adelaide pod taktovkou despotického otce Petra (Armin Mueller-Stahl), který má velké nároky na lidi kolem sebe, ale než aby deti pod jeho vedením vzkvétali, spíš se z nich stávají uzavření a vynervovaní chudáci. (Podobnou roli otce si Rush zahrál ve filmu ´Upstream´ z roku 2003.) David má šanci se vymanit z otcova vlivu, když dostane nabídku studovat na umělecké škole. Otec to neschvaluje a jednou se mu to povede překazit. Podruhé už si to David zařídí lépe a otec jeho rozhodnutí považuje za zradu a přestane se synem komunikovat. Psychicky labilní David chce být nejlepší, ale neunese nápor na nervy ze soustředění. Dlouhé roky se z toho pak dostává, hlavně díky ženám, které se ho ujmou. Návrat do života se mu povede díky Gillian (Lynn Redgrave), se kterou se i ožení. Lidské příběhy jsou opravdu zamotané. Celý film stojí na výkonu Geofreyho Rushe a ten je skutečně skvělý. Je cítit, že herec a režisér si navzájem věřili a některé scény jsou úžasné a nesnesitelné zárověň. Rush hraje na klavír a některé party kvůli záběrům zahrál sám na kameru. (15.06.2015)

Přemýšlivé drama o osudu geniálního australského pianisty, kterému vlastní genialita přeroste přes hlavu, je především sólovým hereckým koncertem Geoffrey Rushe. Hicksovi se podařilo do průměrně dlouhé stopáže vtěstnat velké množství dějových motivů a celý film tak působí velmi živě. K zajímavému scénáři, precizní režii a fantastickému Rushovi přidejme výbornou hudbu a výsledkem je poutavý snímek z mimohollywoodské produkce, který rozhodně stojí za pozornost. (16.06.2012)

Geoffrey Rush přijde (až to přijde) k nebeské bráně a říká: "Svatý Petře, já jsem Geoffrey Rush, jsem herec, hrál jsem v mnoha filmech, často i darebáky, byl jsem pirát, poučoval jsem anglického krále a..." Svatý Petr mu celý roztetelený s růžolícími tvářemi skočí do řeči a povidá: "Prdlajs, Rush, prdlajs, znám tě! Ty nejsi herec, ty jsi BŮH!!!" (17.11.2013)

Splnil som si jeden veľmi starý rest, tento film som sa chystal zhliadnuť ešte v dobe svojho vzniku a mnoho krát po nej, no vyšlo to až teraz. Hlavným dôvodom bol samozrejme G. Rush, ktorý však na moje prekvapenie začína hrať až v polovici filmu, ak nerátam krátky úvod. Púšťať si to v pôvodnom znení asi nemá veľký význam, Rush artikuluje asi ako Luděk Sobota po 2 litroch vodky, takže mu nerozumieť takmer nič. Jeho výkon je fajn, ale príbeh nie je nič extra. V prvej polovici filmu sa zdalo, že to bude zaujímavo pokračovať vzhľadom na napätý vzťah otca a syna, ale po úraze sa zmenil nielen náš hlavný hrdina, ale i prístup režiséra, ktorý akoby zrazu nevedel, čo ďalej. Filmu chýbajú emócie, nedokázal ma chytiť za srdce a neprinútil ma Davida ani ľutovať ani milovať, čo je škoda vzhľadom na potenciál, aký film mal. 60%. (21.02.2024)