Skryté čísla

Film s evidentným cieľom zas ukázať, ako sú tí černosi utláčaní a pritom tak náramne schopní. Príbeh jednej ženy, ktorá vedela dobre počítať vás neprinúti vyroniť slzu, ani nejako súcitiť s toľko utláčanou minoritou. Snáď okrem jednej záchodovej scény. Paradoxne film dáva do popredia čiernych hercov, no všetkých ich predčí Kevin Costner, a to nie je žiadny unikát. Inak sa človek dozvie aj niektoré zaujímavé informácie ohľadom vesmírnych pretekov a ako to zhruba s tým lietaním funguje. Okrem toho som si už len zapamätal, že tá Kirsten Dunst nejak zostarla. (19.02.2017)

Vytýkat lehce kýčovité a klišoidní látce že je plná klišé je asi to samé, jako pozastavovat se nad tím, že je v akčním filmu přehršel akce. Takže názory těch pár hnidopichů, co to budou hodnotit vlažně brát s rezervou. Obečně vzato je to přesně ten film, který se bude líbit mase. Ne proto, že je vlezdoprdelkovský, jako některé starší kousky Rona Howarda, ale právě proto, že tématika a postery na to přesně vypadaly a přesto se to podařilo vcelku sofistikovaně obejít. Tedy samozřejmě, je to film plný správňáckých osobností a velkorysých gest, kde na konci nemůže být nic jiného než pozitivní vyústění, ale s tímhle člověk počítá už z traileru. S čím však nikoliv, je niterná, osobitá a neskutečně svěží konfrontace černých žen s bílými muži v době utlačování a rasové segregace. Co nečeká je spoustu mrštných dialogů a mraky emocí. A nečeká ani tak skvělé ženské herecké trio, které doplňuje Costner se svým světáckým "Man of Steel" typem role, ostatně takhle ho máme všichni rádi. Ty nominace jsou pochopitelné, protože ani jednou jedinkrát to nesklouzne do přehnaného sentimentu a přesto je mnohdy dobré mít po ruce kapesník. Jediná výtka tak směruje možná ke zbytečně doslovnému scénáři, který z Hidden Figures dělá ve finále jen ty figures. (26.03.2017)

Ty bláho, jednou oskarové komisi vynadá černá huba Chris Rock a rok na to tu máme zaděláno na sérii Oskary nominovaných filmů, kde právě Skrytá čísla jsou tím nejlepším, co letošní ročník nabízí. Jedná se totiž o srdceryvný příběh chytrých holek, které pracují v NASA a zároveň mají jediný problém - jsou černé. A jelikož jsou čerstvá šedesátá léta a Amerika vrcholně válčí na studené frontě se Sovětským svazem o prvenství člověka ve vesmíru, máme tu poměrně rasistický podtext, který v tomto filmu vrcholí rozdílnými záchody pro bílé a pro barevné. Příběh je fajn, zpracování taky, ale ty pro-americky zangažované scény kde vedoucí NASA mlátí do cedule "WC, Toilets for colours" byla při pohledu dvaceti bílých kolegů poměrně prvoplánová a nepřišla mi kdovíjak emocionálně parádní. Ono to možná je tím, že vůbec nejsem schopný pochopit, jak daleko Američani dokázali dojít s rasismem a tvrdit, že je to normální. Tak tady to mají a teď to před celým světem zachraňují filmy, o kterých by se mělo po zbytek roku mluvit... (21.02.2017)

Film pojednáva o rasizme, sexizme a o aj tak úžasnej Amerike. Taktiež o hrdinstve a spolupatričnosti jej obyvateľov napriek všetkým týmto izmom. Chápem čo ním tvorcovia chceli vyjadriť, len škoda, že v praxi sa príliš často dejú veci úplne inak. Niekedy mám dojem, že čo sa nejakého pokroku týka, funguje to už len na báze techniky, ale už nie čo sa týka ľudskej osobnosti. Každopádne natočili to celkom pozerateľne miestami snáď aj vtipne. Len tá veľkoleposť mi trochu dvíhala žalúdok. Nie som práve fanúšikom nejakých vesmírnych výletov, viac by ma potešilo niečo o tom, ako si nezničiť planétu, ktorá je naším domovom. (19.03.2017)

Příjemně mě překvapilo, že ke spočítání všech tehdejších vesmírných záležitostí postačovaly základy vysokoškolské matematiky, tudíž bych to dovedl i já. Mám pocit, že snímek lehce pohřbila režie. Neustále se přepíná mezi postavami a jelikož jsou všechny tmavě černé, tak mi začaly trošku splývat. Děj se odehrál naprosto bez emocí. Rasový problém byl nastíněn snad pouze 45 minutovým denním během na nejbližší záchod pro černé. Netuším, do jaké míry se film opírá o skutečné události. Dodnes jsem nevěřil, že by osoba černé pleti kamarádila s matematikou. Tady se takových inteligentních opiček sešlo hned několik. Vůbec jsem například nepochopil, proč si zahrál ve filmu Jim Parsons v tak strašně vedlejší až zbytečné roli. Celé to strašně páchlo vynuceným patriotismem. Celé to bylo prostě zle. S přivřenýma očima slabé dvě hvězdy. (01.07.2017)