Smrť Ľudovíta XIV.

Hodně podivný film, který musím ještě chvíli vstřebat. Nikoli faktem, že se snaží být až dokumentárně přesný, ale technickým zpracováním. V celém snímku totiž v podstatě absentujeme široké celky. Je odvyprávěn pouze polocelky a detaily, a z toho drtivá většina se odehrává jen v ložnici jeho královské výsosti. A název filmu je přesným shrnutím děje těchto dvou hodin. Sledujeme Ludvíka XIV. jak postupně chřadne, nechodí, trpí a umře. Celé to působí jako z divadelní adaptace. Nicméně ne nekvalitně zpracované. Herci jsou chvalitební, kamera se snaží být co nejintimnější, ale kromě strádání krále a starosti o jeho zdraví se nedozvíme nic o Francii té doby, jeho minulosti, blízkém okolí, či nepřátelích koruny. Jen to, že měl rád zvířata. Možná by tomuto spíše slušel hraný dokument, ale jako celovečerní film bude na většinu působit zdlouhavě a monotématicky. Já byl ovšem celkem spokojen. Opětovně sice nemám chuť se na to podívat, ale rozhodně mi nevadilo to celé absolvovat najednou, bez přestávky. Palec nahoru a doporučení pro ty, co mají rádi historicky věrohodné snímky, ideálně v co nejkomornějším provedení. 75% (04.06.2021)

Mě si to teda získalo hodně, i přes to, že ty neustálé polocelky začnou být po čase až iritující a že to postrádá jakýkoli přesah nebo hlubší historické zpracování. Rozhodně to nesedne každému, skutečně je to celé dvě hodiny jen o tom, že Ludvík XIV. umírá a kamera skoro neopustí jeho lóže a ložnici, ani na filozofické dialogy to není zrovna bohaté, takže se u toho dost diváků bude nudit a někteří si to prospí od začátku až do konce a vlastně "o nic nepřijdou". Prostě je to jen pro úzký okruh diváků a to rozhodně nemyslím nijak špatně nebo nadřazeně vůči ostatním. Tohle je prostě Serrovo pojetí historického filmu - silně minimalistické zobrazování toho, co je teď a tady, s ústředním představitelem a jeho nejbližšími, složené pouze z dialogů, co si řekli mezi sebou a vše mimo to není zrovna podstatné. Stylizované je to navíc jako renesanční obrazy, nikdo nemluví příliš nahlas, ani zde není žádné expresivní herectví, dialogy jsou celkem prosté, ale mají v sobě sílu přirozenosti a občas i hlubší vyznění (třeba když chce Ludvík XIV. poprvé dostat vodu), hudba hraje jen když je to potřeba a závěrečná smrt velkého vladaře je, ačkoli to bude znít blbě a jako oxymóron, minimalisticky velkolepá. A Léaud je v ústřední roli naprosto skvělý, i když toho moc nenapovídá a v poslední čtvrtině ani nenahýbá. Je to zvláštní film, kterému jde hlavně o vyvolání určitého pocitu a u mě se to skutečně povedlo. Jen by bylo fajn, kdyby si Serra zjistil, jak se modlí růženec, protože v jedné scéně se ho Ludvík XIV. modlí a vypadá to, no... dost nedůvěryhodně. Ale o historii růžence a jeho modlení vím prd, takže si tu možná zbytečně hraju na chytráka a špatně na tom nebylo nic. Nicméně už teď vím, že se na tu Serrovu zvláštní historickou fikci stoprocentně někdy podívám... 4* (26.06.2022)

Velký film, jenž zprostředkovává velké dějiny skrze bohatost těch nejmenších detailů. Serra přišel s novým pohledem, jak dělat historický film, aniž by nás zahltil faktografií a přitom byl maximálně přesvědčivý i esteticky povznášející. Dokonalý Jean-Pierre Léaud jako Král Slunce v posledních týdnech života; krásná šerosvitová kamera čarující živé obrazy, od nichž nelze odtrhnout oči. Svou formou sice film vyžaduje vyšší divácké nároky, které jsou však odměněny výjimečným zážitkem a pocitem, že jste součástí scény. (09.05.2017)

Snímek bravurně zobrazuje posledních několik dní Ludvíka XIV. Bohužel to je i jediné téma a dá se tudíž říct že se vleče smrtelně pomalu, na druhou stranu chvílemi jsem měl pocit jako bych přihlížel skonu krále z bezprostřední blízkosti, takovou zde mají moc kostýmy a herecké výkony. Komu nevadí potemnělá nálada může si klidně přidat k hodnocení onu pátou hvězdu. Musím říct že i přes dlouhou stopáž jsem po shlédnutí měl pocit určité vyrovnanosti a klidu, což je veliké plus, za mě to ale na pět hvězd není. (07.04.2018)

Tento projekt je pojem. Koho by to napadlo, že niekto dokáže splodiť niečo takéto. Poukázať na absolútnu hlúposť intelektuálnej šľachty, to by šlo. Ale takto ? Dokázať vytvoriť takéto filmové monštrum je naozaj výnimočné a absurdné. Toto umelecké dielo priam nariekalo od bolesti, kde ďalší komentár by bol pojem trápnej sprostosti. (25.12.2018)