Kingsglaive: Final Fantasy XV

Celovečerní film s názvem FF je prakticky pokaždé událostí. I když jde skoro pokaždé o marketingový tah, jak upoutat pozornost k herní sérii, je to vždy i krásná ukázka toho, kam se zase pohnula kvalita CGI animace "made in Japan". Prostě když máte pořádný budget a zkušenosti z tvorby PC her, pak je výsledek skoro vždy minimálně dobře koukatelný. Co byl povětšinou problém obou předchozích filmů a čeho se vždy tak trochu bojím u filmů FF je příběh. Buď je to v podstatě o ničem, jako byla Esence života, nebo je děj tak úzce spojený s hrou, že se v něm nezasvěcený divák, který nezná FF hru, pravděpodobně nevyzná (Advent Children). Tady máme v podstatě úvod k nové hře, která se na nás chystá, film ale díky hlavnímu hrdinovi, kterým není hlavní postava z nadcházející hry, má i docela dost prostoru pro svůj vlastní příběh. No a ten není úplně špatný, jsou tam bitvy, je tam politika a má to i atmosféru. Charaktery ujdou a jsou velmi dobře nadabované (viděl jsem anglickou verzi). Sice jsem u první bitevní sekvence chvíli přemýšlel, jestli se nedívám na nové Starship Troopers, ale finální střet a okolnosti, které k němu vedli se mi líbily. U mě nové FF končí prostě dosti dobře, přeloženo do řeči čísel - 7,7/10 (18.09.2016)

Square-Enix si před vydáním Final Fantasy XV stihl natočit prequel k této hře. S hrami od Squaresoft později Square-Enix mám bohatou zkušenost a hodnocení tohoto filmečku vlastně reflektuje mé hodnocení posledních let co se týče her. Je to nablýzkané, krásné. Je vidět rodíl velký mezi předchozími filmy final fantasy a Kingsglaive. Autoři se snáží hrát na slzu diváka a tak nějak všechny postavy ve filmu mám v prdeli. Poslední tak nějak dobrá velká Final Fantasy byla X a XV vypadá jako spíš průser než vrácení na pomyslný RPG trůn. Podle mě si měl Square odpustit tuhle blbost (která je krásná) a měl ladit bojový systém do XV. 50% (15.10.2016)

To se tak ve Square Enix podívali na sérii Transformers, Warcraft a Hvězdnou Pěchotu, a řekli si že to jsou jen komorní konverzačky, které by bylo pozvednout na konečně pořádně epickou úroveň - a tak i udělali. V jediném filmu, však co na tom že konzistence filmového světa bude připomínat jogurt s projímadlem potom co už společně prošly trávícím traktem, když se v tom filmu smíchá úplně čistý svět současnosti v napodobenině Londýna, fantasy hrdinů a kouzelníků, obřích mechů, vesmírných lodí a armád brouků (a do toho klasicky japonští gigadémoni a chapadlovitá gigamonstra), všechno přitom v silně klišé podobě. Pejsek s kočičkou skotačí nadšením, krom základního pravidla "všechno musí být megacool" tu ale smysl nedává vůbec nic, obzvlášť příběh je prostě jen chaotický bordel který se jen "nějak" snaží uvést další akční scénu. A ty pak tedy vypadají vážně epicky. Technický posun za těch deset let od Advent Children je znát, jak postavy, tak i prostředí jsou zase o krok blíž k fotorealismu, a když jim v akčních scénách sekundují hroutící se města, boje těžké techniky, vybuchující všechno, i Assassins Creed styl osobní akce, tak se na to kouká vážně náramně. No asi jako by si někdo pustil sestřih nejlepších herních CGI videí z Final Fantasy her, a všechno v nich přepálil ještě o sto procent. Otázkou je ale jestli to má pak vůbec smysl brát jako film, když navíc podobně vizuálně úchvatnou a dynamicky natočenou akci nabídl už ten Advent Children, ale ten měl navíc i mnohem konzistentnější svět, fungující příběh, smysluplnější postavy, a hlavně zajímavou atmosféru. (27.11.2019)

Pojďme zkusit rozebrat, o co těm klukům japonským tam venku vlastně jde. Tak buď udělám herní celovečerák, který uzpůsobím i pro diváky neznalé her, nebo prostě udělám hardcore filmík pro fanoušky, který nebudu distribuovat do éteru a nechám to jen jako bonus ke stopadesátému hernímu dílu, ne? A oni takhle do kin/televize pustí něco, co na neznalého diváka úplně sere, ale to takovým způsobem, až zůstává rozum stát. Od začátku na mě chrlili jednu cosplay postavu za druhou, k tomu jejich povahy a kouzla ala "no však to přece znáte z her", pak tohle království, tamto království, támhle ty záporáky, tyhle příšery, no však to přece znáte, že jo, až jsem si připadal jako ten Pandrhola, kterého na sílu krmí mlátem, že z toho koulí očima. S každou další přeplácanou cosplay postavou typu chlap s kaubojským kloboukem neladící ani do sci-fi, ani do fantasy, jsem byl víc v háji ohledně kdo, co, proč, jak a tím pádem mi veškeré dění bylo neskutečně u řiti. Víc vytrhnout z kontextu to fakt nemohli. Krom toho mi vždycky na téhle frančíze (stejně jako u Star Wars) strašně vadil ten žánrový kočkopes, kdy se tam mezi sebou hádá sci-fi a fantasy, proto jsem hry nikdy nehrál. A v kontextu toho, jak moc je to zahlcené mírou sci-fi/ fantasy a že jde o animák, se to bere vážně a dospěle takovým tím nesympatickým způsobem. (01.01.2023)

Na japonské animaci je strašně moc vidět, jak se chce přiblížit realitě a jak se jí to postupně stále více a více daří, kdy v některých scénách je rozlišení na první pohled skoro nemožné. Jenže už od prvního dílu se s touhle sérií vleče skutečnost, že příběh je až někde v pozadí. Efektní, hezké na oko, ale tak nějak prázdné. (02.09.2016)