Réžia:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Witold AdamekHudba:
Zbigniew PreisnerHrajú:
Grażyna Szapołowska, Olaf Lubaszenko, Stefania Iwińska, Piotr Machalica, Artur Barciś, Jan Piechociński, Hanna Chojnacka, Stanisław Gawlik (viac)Obsahy(1)
Dielo je upravenou verziou jednej časti Kieœlowského mimoriadneho televízneho cyklu Dekalóg (ktorého samostatné a predsa zvláštne spojené príbehy sú o. i. o tušení vyšších princípov, o tom, že človek nemusí byť veriacim na to, aby v sebe niesol túžbu po Zákone, Poriadku, Absolútne, Bohu, lebo bez vedomia akéhosi metafyzického kontextu, pocitu zodpovednosti za vlastný osud aj za osud sveta, sa stáva ľudský život tragickým nedorozumením). Film je konfrontáciou dvoch koncepcií lásky: zmyselnej a sebaobetujúcej. 19-ročná sirota Tomek pozoruje ďalekohľadom z okna svojej izby 35-ročnú Magdu, do ktorej je zamilovaný. Žena, redukujúca lásku na sex, ho hlboko raní, takže sa pokúsi o samovraždu. Prebudená Magda začne vnímať svet inými očami. Jemne a diskrétne stvárnená téma má príchuť horkosti, prameniacej z nemožnosti naplniť lásky, ktoré si želáme, a ktoré sa míňajú. Film vyzýva nespôsobovať bolesť či dokonca tragédiu nešetrnosťou k druhým. Intímne interiéry sú pozoruhodne nasvietené, hudba vynikajúco podfarbuje atmosféru, všetky sekvencie sú dokonale prepracované. Rafinovane vyrozprávaný dej vytvára z jemného pradiva chvejivú skutočnosť, blízku sneniu v bdelom stave. Pozorovateľ si tu z neúplných informácií zostavuje vlastnú skutočnosť, ktorá ho uspokojuje (v záverečnej scéne sa Magda pozerá do svojej izby Tomkovým ďalekohľadom a v zvoľnenom tempe sa opakuje pohľad na jej zúfalý osamelý plač doslova nad rozliatym mliekom, zrazu sa však objavuje Tomek, aby ju pohladil...). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (171)
Voyerské nokturno polského "Jamese Stewarta." Atraktivní modla v hledáčku senzitivního Okna do dvora. Oslava půvabů prvních (ne)vinných platonických lásek. Amorovy stopy tváří v tvář zrádné realitě. Posedlost láskou zvídavou, která přetavuje svá nezkušená křídla do reálných obrysů všednosti a sráží ony naivní idealistické představy. Zkoumavá rozkoš tápe v aktu milostném. Stopy šrámů pocitového rozchodu vypjatě signalizují bázlivý útěk k tragickému sebeobětování, vykoupením se z pohlcující nešťastné lásky. Láska plachá, nevyzrálá, upřímně zbrklá, která ve své nesmělosti klopýtá, zraňuje i trestá. Křehce smýkavá panel(love)story. ()
Moja druha filmarska skusenost s Kieslowskym. Oproti dementnemu filmu Kratky film o zabijeni ide uz o cosi lepsi film, ta linia o laske, samovrazde atd mala hodne do seba. Stacilo mi to vsak len v telke, na DVD si tento snimok urcite zhanat nebudem. Kieslowski - ho mam dost na haku /za Kratky film O Zabijeni a Kratky film o laske/, rovnako aj podstatnu cast polskej kinematografie. A stale si myslim, ze polska kinematografia je pravom podcenovana a nema vela co ponuknut. 60 % ()
Ač je samo pohrávání si s „pohledy“ jednotlivých postav i samotných diváků velmi důmyslné (až geniální), jádro toho, o čem celý film pojednává je vlastně ukryto v několika málo větách uprostřed. Hlavní ženská postava (umělkyně) se ptá hlavní mužské (chlapec): „Proč mě vlastně sleduješ?“ „Protože vás miluju. Opravdu vás miluju.“ „A co... co chceš?“ „Nevím.“ „Chceš mě políbit?“ „Ne.“ „Chceš jít se mnou... Chceš se se mnou milovat?“ „Ne.“ „Třeba bys se mnou chtěl někam jet...“ „Ne.“ „Co teda chceš?“ „Nic.“ Zatímco si umělkyně plete lásku s výměnou něčeho za něco (převážně v oblasti sexuální), hlavní hrdina jí nabízí sebe sama bez jakýhkoliv podmínek. Tím se situace vykreslená zpočátku obrací na konci naruby. Chlapec sledující ženu vypadá osaměle, protože nemá žádnou partnerku. Ve skutečnosti je však mnohem osamělejším člověkem umělkyně, protože celý život netuší, co to vlastně opravdová láska je. ()
"Proč lidé pláčou? Lidé pláčou z různých důvodů. Když někdo umírá, když zůstanou sami, když někdo už nemůže vydržet......Co? Život.....jak to bolí." A láska je jedna z těch, která může za určitých okolností také bolet. Velmi citlivý, dojemný a krásný příběh, kdy mně bylo na konci tak nějak divně kolem toho mého srdce. Láska předložená v trochu jiné podobě, než jsme normálně zvyklí vídat s momenty odsouzeníhodnými, abychom vzápětí tajili dech nad její vnitřní čistotou. Závěrečná scéna nemá chybu. ()
Už vím, proč nemám rád Douglasovy komentáře, já mám u filmů i pocity. Krátký film o lásce rozhodně není pro "Magdiny známosti", s testosteronem totiž vytváří toxickou směs. Není ale ani pro skutečné "Tomky", anžto voyerismus vážně není vyznáním lásky. Možná by mohl být pro skutečné "Magdy", nebyly-li by jen mýtickými stvořeními. Ale ti, kteří někdy prožili "bolest lásky", což tak úplně není oxymóron ani klišé, těm by se tahle filmová láska mohla líbit stejně jako Magdě pohled do Tomkova dalekohledu... ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (3)
- Remakem tohoto filmu je indický snímek Ek Chhotisi Love Story (2002), film sám nás zase odkazuje na Hitchcockův mysteriózní thriller Okno do dvora (1954). (džanik)
- Ačkoli film vychází z televizního Dekalogu (od r. 1989), konkrétně z epizody Dekalog VI (1989), oba příběhy mají naprosto rozdílné závěrečné pointy. V tomto filmu přijde na závěr Magda (Grażyna Szapołowska) k Tomkovi (Olaf Lubaszenko) do bytu, kde on spí s ovázanýma rukama, dívá se jeho dalekohledem a představuje si je oba u ní doma. V Dekalogu navštíví Tomka u „jeho“ přepážky na poště a ten jí řekne: „Už se na tebe nedívám.“ Závěr v tomto filmu byl takto natočen na výslovné přání producenta filmu, uvedl scenárista Krzysztof Piesiewicz. (MichalStxt)
Reklama