Pekelník III - Peklo na Zemi

Typický ranný Hickox konce 80. a začátku 90. let přesně tak, jak ho mám rád. Vše rozehrává ve velkém stylu podobně jako u Voskového muzea a jeho následného sequelu. Přehršel rozmanitých démonů z pekla, spousta akce, výbuchů, krve a čerstvého masa. Závěrečná dvacetiminutovka odstartovaná nevídaným masakrem v klubu plně dostává svému názvu a servíruje skutečné Peklo na Zemi. Je to jiný Hellraiser, ale rozhodně ne špatný Hellraiser. Odpustit si tvůrci ve scénáři rušivé snové sekvence o tatínkovi padlém ve Vietnamu a Pinheada v rozkvetlé přírodě (ach, božínku), nestyděl bych se za ultimátní hodnocení. Fetišisti přes cenobity a páně Pinheada si užijí do sytosti. (05.03.2009)

Presne ten druh 90's nostalgie a neobjektivne hodnotenie k tomu, ako to mám rád. Ale nemôžem inak. Opäť je to jeden z filmov, na ktorých som VHSkovo vyrastal, kombinácia pekelných anglických koreňov a odľahčenej americkej kazetovosti. Kto aspoň trošičku nezažil, nepochopí. Ale i tak...Opäť klobúk dole pred praktickými efektami, tie počítačové aspoň vyčaria nostalgický úsmev. Hlavná hrdinka krásna, vedľajšia postava detto, mnoho nezabudnuteľných scén(klubový masaker, kostol, budova na konci...). Hudba ako vždy geniálna. Posledný poriadny Hellraiser. Až človeku príde smutno, kde sa podeli takéto ambiciózne, veľkolepé projekty, napchaté úžasnými praktickými efektami. A kde sa podel talentovaný žánrový režisér Hickox, respektíve jeho skvelé hororové kúsky. Ach áno, stále môžeme siahnuť po peckách z našich archívov. (17.03.2019)

Vůbec ne špatné. Budu se opakovat, ale tohle je zase jinak pojaté, než dvojka, ta byla zase jinak pojatá, než jednička, ale pokaždé zatím vyšly osobité a dobré filmy a trojka není výjimka. Je to víc přímočaré, na atmosféru se už tolik nehraje, zato se tady hodně vraždí, teče hodně krve a cenobité dostali asi nejvíc prostoru ze všech osmi Hellraiserů. A má to dvě naprosto špičkové scény: Pinhead v kostele a Pinhead ve víru diska (v tom ho trochu chápu). S tímhle dílem přichází poslední Hellraiser, jak ho máme rádi. Kněz: "You will burn in Hell for this!" Pinhead: "Burn?! Oh, such a limited imagination!" (07.10.2009)

Je až s podivem, co se vztahem k filmu a názorem na něj udělá jak nostalgie tak místo, kde jej viděl poprvé. Hell on Earth je jediný díl série, který jsem viděl v kině (ono je to snad taky poslední díl série, který do kina šel) a mám i dojem, že je to úplně první díl série, co jsem viděl, notabene jako patnáctiletý. To prostě vyřeže hlubokou jizvu v mozku, která se jen těžce zaceluje. Dlouhou dobu jsem tento díl považoval za nejlepší. Dneska už si to nemyslím, ale přesto mě ten film pořád baví. Hellraiser nikdy nebyl o Pinheadovi a Cenobitech, ti, pravda, tvoří podstatnou část mytologie příběhu a příběhu vůbec, ale nikdy, ani před tím, ani po tom, to nebylo o nich. Taky nikdy nebyl Pinhead a Cenobité jasně záporné postavy. Až na tento díl (pravda, ještě jsem neviděl poslední díl). Může se to zdát jako negativní a ne moc dobrý postup, ale mě se to naopak líbí. Pinhead dostal volné pole působnosti, "vyrobí" si nové poskoky a nohsledy (Camerahead, Barbie a CD parádní, Terry cenobite nic moc), a začne si užívat. Masakr na diskotéce je pastva pro oči (ty kulečníkové koule z hlavy jen tak nedostanu), stejně tak Pinheadovo sebeukřižování v kostele ("já jsem cesta"), to je pro mě nejlepší scéna snad z celé série. Příběh, děj a zápletka nic moc, ale když je na scéně Pinhead a hláškuje, kvalitativně to jde nahoru. 4,5* (05.06.2010)

Začíná to zklouzávat k průměru a někdy i k nudě. Příběh je tu jako ve dvou rovinách z pohledu mladé reportérky Joey a dívky z ulice,kterou Joye najde a spolu bydlí ,ale ona odejde a stane se Pinheadovo pomocnící. I Joey se dostane na druhou stranu ,ale za účelem zničit zlo. Za zmínku stojí masakr v klubu Kotelna jinak to někdy místo hrůzy vhání úsměv. (01.08.2008)