Stranger Things

Seriálová verze Super 8. Ač odkojen americkými filmovými osmdesátkami, Stephenem Kingem i Akty X, Stranger Things mě nesejmuly, jak by asi chtěly a jak bych si přál i já, protože jen slepují ohrané motivy bez větší vlastní invence a nezdály se mi dost strange, natož stranger, ale od začátku zoufale jednoduché a přehledné. A dětské postavy mohly jít taky víc do hloubky. Jinak to ale bylo fajn, hlavně obsazení, hudba a retro stylizace. První série dobrá, druhá o chlup lepší a třetí moc podbízivá, byť v ní zlo mělo o něco zajímavější podobu. (19.09.2016)

Mrazivé retro podle Spielberg-Kingovského školy. Abrams má konkurenci... Skvěle vygradované hororové drama, které opravdu jako by napsal Stephen King (no kdo v tom nevidí střípky To nebo třeba Talismanu?) a přitom je ve svém pojetí originální. Seriálová forma dovolí dostatečně prokreslit charaktery a budovat napětí. Rub a věci s ním spojené je děsivé místo a spolu s Jedenáctkou předvádí parádní věci. Triky povedené, i když blikavé finále je pro epileptiky nesnesitelné a dokážou naježit všechny chlupy na těle. Herecky všichni super, jen Winona dost přehrává. Těším se co nabídne příští sezóna. Druhá řada přesně ve stylu dvojek nabízí všeho více, všechno větší a vše se děje rychleji. Párování postav se vydává nečekanými směry, ale samotné odhalování světa naruby probíhá stále velice pozvolna. Jane je odklizena zcela na vedlejší kolej, aby nějaké nebezpečí vůbec mohlo vzniknout což by nevadilo, ale celá linie s hledáním sestry jen zdržuje děj. Jinak to znovu parádně odsýpá v duchu Kingovské školy. Stále příjemná zábava. (21.08.2016)

Stroj času na čisté retro-blaho. Všechny inspirační zdroje byly vyjmenovány, všechny nostalgické slzy uroněny. Co v mých očích drží tachometr daleko za stovkou i v druhé polovině, kdy je obživlá deskovka v plném proudu a definitivně ze sebe setřese všechen nádech tajemna, je dětský casting z říše za zrcadlem. Millie Bobby Brown uhraje očima věci, za které se o dekádu starším herečkám vozí pozlacené sošky v náklaďácích a šišlavý kudrnáč Dustin je prototypem generačního hláškaře pro dalších pár let. Po osmnácti letech jsem dostal adaptaci Half Life, aniž bych to dopředu tušil. A teď jdu dočíst Kingovo To, ať mám popkulturní kombo bez kompromisu. (14.09.2016)

Doteď to bylo čirý sorry jako, jelikož jsem se fenoménu Stranger Things vyhejbal a neměl jsem v plánu plavat v časovým průseru s dalším seriálem. No. Pak přišel nudnej večer, já stáhl první epizodu první série... a zastavil jsem se až na konci série třetí. Kdybych byl Hudson, řekl bych "co tady teď kurva budeme dělat?" jelikož čtvrtá řada je v nedohlednu. Jo, až tak moc mě to vzalo. Vosumdesátkový žrádlo jak sviňa. První série se ještě drží na uzdě co do velkoleposti, zato fenomenálně pracuje s pozvolným odhalováním fungování zdejšího fikčního světa, kdy si ještě v polovině říkáte WTF, abyste ho na konci vyměnili za tučný OMFG. Začátek druhý série je patrně největší zámrz, každopádně ledy povolí a epický finále je už vlastně taková návnada na řadu třetí, kde zábrany tvůrců totálně explodujou a servíruje se nevídaná nálož. Jo, chápu, že pro někoho je to už přes čáru a bude si stejskat po napětí a komornosti jedničky, ale... Vodumdesátky full feel! Strašlivě zlí sověti! Krev! Vybuchující krysy! Obří příšera alá Věc od Carpentera! Nevkusný košile! Den nezávislosti! Ohňostroj! Vysílačky! A prostě SUPER NERDY BRAK!! Když v poslední epizodě došlo na naprosto šílenou momentku se zpíváním Neverending Story, smál jsem se jako retardovaná hyena - ne proto, že by to bylo kdovíjak vtipný, ale protože jsem si hned představil scenáristu, jak tříská smíchy pěstí do stolu, když tuhle úžasnou kokotinu píše. A to jsou celý Stranger Things, spousta emocí i zábavy v uvědomělým braku, kterej je nářezovej předevšim kvůli tomu, že je v něm celej vagon super postav a famózního fanservice. P.S. Hopper je teď asi moje nejoblíbenější seriálová persona - tohohle tlučhubu, kterej osciluje mezi zpomaleným starým vožralou, bezradným sitcomovým fotrem a příležitostným násilníkem bez zábran, prostě nejde nemít rád. (09.07.2019)

Seriál na který jsem se začal dívat spíše náhodou, ale děj mě pohltil natolik, že zůstanu lapen dokud to bude stále dávat nějaký smysl. (edit 17.17.2022: vidět jednu serii SS je jako vidět je všechny.) Co se alespoň tedy toho úvodu týče, tak to má výborně zvolené herci, hudbu, atmosféru i místo! Jedná se tak o jeden z nejlepších seriálových hororů, zcela očividně připomínající například To. 1. Sezóna: Byla famózní a mně osobně chybělo snad jen větší důraz na strašidelnost celku. (90%) 2. Sezóna: Již mírně slabší, ale stále s velmi silnými momenty a dobrými nápady. Proto uděluji stejné hodnocení (90%) 3. Sezóna: Již přestává kompletně dávat smysl a z postav je ždímáno i to, co tam nikdy nebylo a není. Navíc jsem napočítal asi jen jeden nebo dva silnější momenty, Steve vypadá po celou dobu jako debil a to mi říkejte, že parta děcek a domácí puťka rozloží celou tajnou Ruskou základnu.... 55%. 4. Sezóna: Začala výborně a počíná si oproti předchozímu materiálu až nezvykle hororově (úspěšně). Já, nadšený, proto odpouštěl i mnoho nedokonalostí a příběhových děr. V každém případě zůstalo obrovskou nevýhodou množství postav, ke kterým již dávno nechováte tak silné city a já kolikrát vůbec netušil kdo to ksakru je. Na nějaké silné a dojemné momenty můžete rovnou zapomenout, jelikož vám vlastně na nikom z nich dávno nezáleží. No a já osobně jsem si říkal, že jestli už někdo z ústředních hrdinů konečně nechcípne, budu nekompromisně strhávat hvězdičky. Jinak to, ale bylo dobré a odhalení hlavního záporáka to nakonec vlastně ještě vylepšilo (7díl/9). Proto mi je naprostou záhadou, jak to tedy mohli tvůrci s tolika klady a e takto dobře rozjetým úvodem tolik posrat posledními dvěma epizodami, které pro mne pravděpodobně nenávratně znehodnotily a pohřbily tento infantilní a ve smyčce se točící seriál! 40% (08.11.2018)