Manhattan

Allen nám nějak dospěl. A zvážněl. Už to není tak prvoplánovaná sranda, spíše lehce psychologické drama. Nechci vůbec říct, že to je špatně, ani že by tohle byl špatný film. On vlastně není, Allen tu v podstatě nedělá nic jiného, než dělal předtím i potom a herecky i slovně je ten film hrozně fajn. Jen se mu povedlo něco pro mě neuvěřitelného, dlouho jsem přemýšlel, co mi vlastně na tom filmu vadí a došel jsem k tomu, že mi všechny hlavní postavy byly nesympatické. (14.11.2015)

Tak tohle me fakt hodne prijemne prekvapilo. Neskutecne pohodovej film. Pribehove je to sice chudsi, klasicky vztahovy komedio drama, kde se to da ale navic lehce predvidat, k tomu vtipny dialogy, ale nic, u ceho by se clovek valel smichy a do toho krasny zabery New Yorku. To, jeste spolu s peknou hudbou dava tak nadhernou a pohodovou atmosferu, jaka se jen tak nevidi. (26.08.2008)

Čistá esencia Woodyho Allena, typický filmový pohľad na medziľudské vzťahy, rôzne ľudské charakterové stránky a existencionálne otázky filozofickou optikou jemu vlastnou. To všetko vkusne dotvára jemne satirický humor a veľa vtipných poznámok. Zatiaľ z toho čo som od neho videl sa mi zdá, že zároveň ide aj o jeho najosobnejší film, možno až o jeho intímnu spoveď. Nemyslím tým len jeho lásku k mestu New York (ktorá je mimochodom patrná skoro v každom jeho filme), ale aj jeho vzťah k ženám, pričom okrem klasického intelektuálneho neurotika sršiaceho jemným pesimizmom tu oproti iným jeho filmom výraznejšie otvára aj iné stránky jeho povahy. Možno práve preto sa film po dokončení samotnému autorovi nepáčil. Rád by som tiež vyzdvihol úžasnú hudbu, ktorá celkový zážitok z filmu ešte viac prehlbuje. Smutnejšiu stránku snímku zase pekne dotvára čierno-biele prevedenie. A poučenie? No... niekedy človek toľko preberá až preberie... Inak zaujímavé, ako sa niečo z filmu potom pretavilo aj do reality, akoby išlo o budúce zrkadlo jeho života. Nádhera. Odporúčam ale hlavne tým, čo už od tohto režiséra majú niečo napozerané. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (04.12.2015)

Filmy Woodyho Allena moc nemusím, ale tento mě opravdu chytil. Nejdříve jsem se díval na prvních 20 minut a poté jsem to unuděn vypnul. Asi za měsíc jsem se k filmu vrátil s leúší náladou. Najednou mě film bavil od prvních vteřin, tak nějak jsem najel na Allenův humor a parádně jsem se bavil. Krom toho, že je film plný jemného inteligentního humoru, je i krásně dojemný. Opravdu mě to nadchlo, Možná i zde čerpala Sophia Coppola inspiraci pro své Lost in Translation. (03.08.2005)

Můj první Allen - pěkný film, až na toho nervózního chlapíka, co tam se všemi intenzivně diskutuje (slova Neda Flanderse). Ač mě rozmařilost svobodomyslných "ňujorčanů" trochu vadila - každý má vlastního terapeuta, obchod s čínskými nudlemi a hlavu plnou zmatku, koho že to vlastně miluje - celková atmosféra byla skvělá. Uvolněný filmeček o neobyčejné obyčejnosti a síle citu k bližnímu. Jde o to, jestli chceš rozdávat, či dostávat. (Challenge Tour 2015) (25.04.2015)