Manhattan

Paradoxně nejméně oblíbený Allenův film patří mezi fanoušky k těm nejoblíbenějším, k jejichž řadám přičítám i sebe. Allenova poloha v Manhattanu mi vůbec dost sedla - Allen se nesnaží být za každou cenu vtipný; je více hloubavý až melancholický; mluví se tu sice pořád hodně, ale ne tolik, aby to diváka odradilo; jednotlivé epizody jsou rytmizovány úsměvnými (hudebními) "intermezzy" (o celkově výborném výběru hudby se ani nemá cenu zmiňovat); až magické vyobrazení Manhattanu, respektive New Yorku prostřednictvím famózní širokoúhlé černobílé kamery Gordona Willise (přesto bez nominace na Oscara); tu a tam Allen skrytě či otevřeně odkazuje na jiná filmová díla, tvůrce či celá kinematografická období (Casablanca, Mlčení, Fellini, němý film ad.). Prozatím nejdospělejší allenovka. (07.11.2014)

Ťažko vyčítať, keď je to také pekné. Manhattan je dospelý film o láske v ktorom sa miesia intelektuálne dialógy s tými vtipnými. Keď som začal pozerať tento film visela mi nad hlavou veta - že sa jedná o najlepšie Allenovo dielo. Ak vám toto niekto o filme povie, samozrejme, že sa vo vás prebudia očakávania, ktoré málokedy film naplní. Tým ale nechcem povedať, že u Manhattanu sa tak stalo. Dôležitejšie je, že som počas sledovania na túto vetu zabudol a nechal som sa unášať príbehom. Mozaika scén, dotvárajúcich perfektne napísané a zahrané charaktery, vybočujúce s priemerných filmov o láske a vzťahoch - čo nie je prekvapujúce - Allen je totiž niekde inde ako celá americká filmová produkcia, mi jednoducho očarovali. Výborný film, ktorému do atmosféry dopomáha fakt, že je natočený na čiernobiely formát. Finále je krásne a podmanivé a v tomto smere prekonáva inak perfektnú Annie Hall. Pre mňa jeden z najlepších Allenov. (16.04.2012)

Pocuvat vecne ukecaneho Woodyho s humornymi poznamkami o jeho nestastnych vztahoch, ktore nikdy nevydrzali dlhsie ako vztah Evy Braunovej s Hitlerom, vidiet krasnu Meryl Streep, ktora ho uplne zhadzuje vo svojej knihe, Diane Keaton, ktora je zalubena do zenateho chlapa a nechce rozbit jeho manzelstvo a 17 rocnu Mariel Hemingway, ktora bola po usi zalubena do Woodyho a on bol z toho nervozny, bola jedna velka konverzacna zabava, v ktorej je reziser a scenarista Woody Allen jednoducho expert. A nielen to, ale aj krasne ciernobiele zabery osvetleneho brooklynskeho mostu, alebo prechadzka vo vesmirne osvetlenom muzeu. Mariel Hemingway sice bola nominovana na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, avsak z Oscara sa mohla tesit paradoxne Meryl Streep za ulohu v drame KRAMEROVA VERSUS KRAMER (1979), ktora si zahrala malu ulohu aj v tomto filme... 11.11.2010 _________ Woody Allen - (Isaac) +++ Diane Keaton - (Mary) +++ Michael Murphy - (Yale) +++ Mariel Hemingway - (Tracy) +++ Meryl Streep - (Jill) +++ Anne Byrne Hoffman - (Emily) +++ Karen Ludwig - (Connie) +++ (11.11.2010)

Čistá esencia Woodyho Allena, typický filmový pohľad na medziľudské vzťahy, rôzne ľudské charakterové stránky a existencionálne otázky filozofickou optikou jemu vlastnou. To všetko vkusne dotvára jemne satirický humor a veľa vtipných poznámok. Zatiaľ z toho čo som od neho videl sa mi zdá, že zároveň ide aj o jeho najosobnejší film, možno až o jeho intímnu spoveď. Nemyslím tým len jeho lásku k mestu New York (ktorá je mimochodom patrná skoro v každom jeho filme), ale aj jeho vzťah k ženám, pričom okrem klasického intelektuálneho neurotika sršiaceho jemným pesimizmom tu oproti iným jeho filmom výraznejšie otvára aj iné stránky jeho povahy. Možno práve preto sa film po dokončení samotnému autorovi nepáčil. Rád by som tiež vyzdvihol úžasnú hudbu, ktorá celkový zážitok z filmu ešte viac prehlbuje. Smutnejšiu stránku snímku zase pekne dotvára čierno-biele prevedenie. A poučenie? No... niekedy človek toľko preberá až preberie... Inak zaujímavé, ako sa niečo z filmu potom pretavilo aj do reality, akoby išlo o budúce zrkadlo jeho života. Nádhera. Odporúčam ale hlavne tým, čo už od tohto režiséra majú niečo napozerané. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (04.12.2015)

Prakticky neměnným pravidlem bývá, že se mi nějaký film od Woodyho buď hodně líbí, nebo se mi hodně nelíbí. Tento film tohle pravidlo popírá, neboť se mi líbil tak nějak napůl. Nechyběla velice zajímavá myšlenka ani vynikající humor. Občas nějaký ten vtípek opravdu padl na úrodnou půdu. Člověk v sobě nezapře i určitou radost ze sebe sama, když se taky tu a tam dovede zasmát něčemu, co zní opravdu inteligentně. Woody Allen hrál tradičně sebe a užíval si to. Potěšila mě mladičká Meryl Streep, která již tehdy působila moc sympaticky. Nejvíce z celého filmu se mi ovšem líbil závěr. Woody Allen má zatraceně dobře zmapované lidi a v behaviorální psychologii patří v rámci filmů k naprosté špičce. Zařadil bych ho někam o kousek pod Bergmana a von Triera. Je s podivem, že spousta filmařů točí o lidech takové píčoviny, které působí dojmem, že dotyční snad celý život strávili někde v krabici a naopak někdo má ten dar vystihnout lidi v plné kráse. Hezké a pravdivé. Jen v několika momentech trošku utahané a černobílá barva tomu také moc nepřidává, neboť všechny tyto aspekty dohromady mě dokonale uspaly a musel jsem film dokoukat následující den. Lepší 3 hvězdy. (03.04.2019)