Interiéry

Allen si po vsech tech komediich zkusil poprve vaznej film bez spetky humoru a moc mu to nevyslo. Ne ze by to bylo spatne natoceny, to ne, na to je Allen zkusenej reziser, jenze to je proste takovy o nicem. Ne prilis sympaticky postavy s vaznou tvari resi tu vice, tu mene dulezity problemy a me bylo pritom naprosto ukradeny, co se s kym stane. Navic Geraldine Page je vylozene otravna. Zkratka takovy nezazivny drama. (28.01.2009)

Taka typicka Allenovka, typicka spolocenska konzervacka, rezisersky na urovni, Wudy Allen sa hra na Bergmana a myslim, ze nanho aj rezisersky a talentom ma, takze v pohode. Medziludske emocia vztahy v ramci normy, hoci len na malom priestore. Diane Keaton samozrejme vyborna, hlavne kvoli nej dam sivy, sedivy priemer . 50 % (26.08.2017)

Rezisersky rozhodne jeden z nejlepsich Woodyho filmu. Necpe se pred kameru, nemasti tam jednu trapnou hlasku za druhou, snazi se o zajimave a vizualne pusobive zabery, prestoze je to klasicky Allenovsky vztahove, tak si to drzi urcitou poklidne negativni atmosferu, ktera me osobne vyhovuje mnohem vic, nez kdyz tam jako obvykle strili sva sarkasticka sex moudra a sice se to nezbavilo Woodyho tradicni nudy, ale rozhodne ocenuji snahu o neco netypickeho, coz se u Drevaka deje opravdu malokdy. "At the centre of a sick psyche is a sick spirit." 6/10 (10.04.2010)

„Nemohu ze sebe setřást skutečné důsledky umírání.“ Hysterické ženy, neurotičtí intelektuálové, rodinná traumata aneb Bergman projetý kafemlejkem. Ve smrtelně vážném kontextu působí Allenovi intelektuálové jako nesnesitelní narcisové, za jejichž dušezpytným patosem není nic než kopa nafouklých banalit. Stejně jako Allenovi jim chybí zakotvenost v hlubokém životním prožitku, jejich realitou je prožité umění jiných. „Chci se milovat se ženou, před kterou se necitím méněcenný.“ Scény, ve kterých postavy rozebírají druhý plán divadelních her nebo vyčilují ze špatných kritik, v jiných filmech Allen zesměšňoval, navážno vyznívají jako nechtěná sebeparodie (jak jinak parodovat vlastní komediální styl než přehnaně vážným patosem!). „Připadala jsem si jako stroj, který se co nevidět zhroutí.“ A navíc je tu Keatonová ve svých nejošklivějších letech. (17.10.2005)

Zatím nejvážnější film, co jsem od Woodyho viděl. A musím říct, že se mu povedl. Interiors je opravdu silné drama o jedné rodině. Kromě této skutečnosti je spojuje ještě jedna věc - strach. Ze smrti, zapomenutí, že nejsou tak dobří, jak jim ostatní tvrdí… Různé formy strachu se prolínají všemi linkami příběhu a bylo to opravdu depresivní a zároveň působivé. Ani nevím, proč, ale filmu nemůžu dát plný počet, chyběla mi tam nějaká výraznější scéna, něco co by vyčnívalo. Herecky ovšem bezchybné, Diane opět válí. 80 %. (22.08.2012)