Aguirre, hněv Boží

Je nádherný se dívat na film, který minimálně v evropský a určitě v německý kinematografii hraje zásadní roli ne snad, že by tento film byl sám o sobě zásadní, ale protože se zde setkali dva fenoméni německé kinematografie Werner Herzog a Klaus Kinski. Já osobně beru tenhle film jako rozvičku na Fitzeraldo, je to příběh o magorovi, který v každým dalším záběru je větší a větší magor a celá ta magořina vyniká především díky naprosto sugestivnímu herectví Klause Kinskiho, kterýmu stačí mít pár záběrů, pár scén a opravdu sakra málo dialogů a stejně ti jeho postava vleze do hlavy. Docela psycho tenhle film, opakované utoky "neviditelného" nepřítele decimuje vyprávu nejen početně, ale i psychicky. Těžko si ten film ve mně sedá, ale už ted vím že ta atmosféra a gradující posedlost jsou hodně vyvedený, hold Herzog nehraje druhou ligu. (31.08.2017)

Nebýt Kinského, půjde nejspíš o nepříliš vybočující dílo, které diváka zaujme snad jen pěknou úvodní scénou za zvuků krásné hudby a pomyšlením na poměrně nebezpečné podmínky, za jakých to muselo být natáčeno - ovšem Klaus Kinski je zde naprosto neskutečný! Žádná rozmáchlá gesta, žádné hysterické výlevy - a přesto je divák přikován k plátnu jeho naprosto zdrcujícím charismatem a všeříkajícími pohledy, které dokonale zobrazují postupné vzdalování se od reality v Aguirreho šíleném mozku. Jestli nějaký film stojí a padá s představitelem hlavní role, pak je to právě tento. (16.10.2007)

"Dlouhé šípy přicházejí do módy." Jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí? Zlatý voči, protože když se ocitnete na jednom voru s Klausem Kinskim, vbrzku zjistíte, že cestovní kancelář Pizarro s.r.o. lhala, jako když Rudé právo tiskne, a vy jste na surreálné cestě do nicoty s ďáblem coby průvodcem... Vůbec se nedivím, že od dob Aguirra a Apokalypsy to vypadá, že natáčení filmů odehrávajících se v džungli stíhá jedna pohroma za druhou, Klausovo prokletí musí mít sílu a když zemřel (oprava: vrátil se do té pekelné dimenze, ze které předtím vylezl), získal v pekle vliv, který je radno usmiřovat krvavými obětmi... (22.09.2012)

„Ten človek je odo mňa o hlavu vyšší. To sa môže čoskoro zmeniť.“ Na tento film som sa dlhé roky tešil, lebo ma fascinuje dobývanie Ameriky, čo do istej miery naozaj bola smršť "civilizovaného“ barbarstva, úbohosti, krvavého šírenia viery (o ktorú v tej strašnej džungli fakt nikto nestál), znásilňovania, plienenia, lačnosti, ľahostajnosti, posadnutosti, zla, fanatizmu, hlúposti, drzosti, mučenia, smradu a vyvražďovania. Výsledok nesklamal. Režisér Herzog má povesť šialeného tvorcu (počas jedného rozhovoru ho postrelili, ale interview samozrejme dokončil). Ani AGUIRRE, HNEV BOŽÍ (ktorým sa neskôr inšpirovali bomby KANIBALI, APOKALYPSA, či MISIA, nech mi nikto nehovorí, že nie) nepredstavuje žiadnu výnimku: štáb nakrúcal v neuveriteľných podmienkach nepriepustnej divočiny Peru, desiatky kilometrov od čo i len náznaku civilizácie/pomoci. Zúfalá bezmocnosť krehkého človeka voči monštruóznej divokej prírode, nad ktorou nemá najmenšiu šancu vyhrať, je cítiť z každej minúty. Nechcem si to šialené nakrúcanie radšej ani predstaviť. Počas pozerania som si prial, aby to čím skôr skončilo a konečne som z tej odpornej džungle vypadol. Nakrúcanie sa skutočne premenilo na peklo, ktorého vrcholom bol osobný súboj medzi režisérom a jeho dvorným hercom Kinskim (v Peru sa odohrala ich prvá spolupráca, nasledovali napr. UPÍR NOSFERATU, či FITZCARRALDO): natáčania mal Kinski v určitej chvíli po krk a rozhodol sa vrátiť domov, Herzog sa mu ale údajne vyhrážal zastrelením a tak zostal. Čo dodať, veselé zážitky, na ktoré človek so slzou v oku a potutelným úsmevom na perách spomína azda celý život, pretože kto vás len tak chce odstreliť, však? (20.04.2011)

O ťažkej práci okolo tohto filmu sa toho popísalo veľa. Herzogov prístup, kde takmer v každom svojom filme dáva vyniknúť prírode mi je blízky. Atmosferická hudba a dlhé zábery na ľudí presekávajúcich sa džungľou dávajú už v úvode tušiť, že táto cesta nedopadne dobre. K. Kinski podáva skvelý výkon. Jeho výrazné modré oči plné Božieho hnevu sú v silnom kontraste s očami ostatných členov posádky, z ktorých vycítite skôr strach a obavy. Aguirre je asi jediný, kto verí v úspech tejto cesty. Svojím cieľom je posadnutý a svoju posádku ženie neustále vpred i za cenu, že ho budú nenávidieť. Film rozhodne stojí za pozornosť, ale v ponuke tv staníc ho asi nájdete veľmi ťažko. Ešteže máme ten internet...80%. (27.10.2013)