Neviditeľný

Takže na štvrtý krát Universalu vyšiel pokus oživiť svoje Monsters tak, aby aj niečo zarobili. Fakt až Jason Blum im musel povedať, že je treba znížiť budget o viac ako 100 mega? Čo ale k samotnému výsledku? Johnstonov Wolfman ma určite bavil viac. Ja mám radšej gotiku a v novom Invisible Manovi nie je nič, čo by ma chytilo za srdce (alebo prečo by som si to mal niekedy chuť pozrieť druhý krát). Film najviac boduje v tom, že síce ožíva klasické monštrum, ale pretvára ho do funkčného hororu o stalkingu a nie je teda len defilé efektov (zdravím Verhoevena). Dá sa povedať, že prvý krát v ságe tu vôbec nejde o efekty. To šetrenie budgetu je ale miestami až prílišné (alebo Whannell je prislabý remeselník) a nie vždy veriť postavám, ktoré sa hádžu o zem a mávajú rukami, že ich akože fakt niekto drží. V tomto bol uveriteľnejší aj najstarší Neviditeľný muž z roku 1933! Najväčším problémom je ale stopáž. Aj 90 minút by na toto bolo veľa. (15.11.2020)

Podařená jednohubka za pár korun, která si na nic nehraje - po Upgradu a Neviditelném už nic nebrání vzniku termínu "whannellovka". Tenhle chlapík má (po odpoutání se od Jamese Wana, byť první Saw se do téhle škatulky náramně hodí taky) talent dělat malé věci, jimž je vlastní milá nekorektnost a nekompromisnost. Ve výbavě sem tam efektní režijní/kamerový nápad. Proč ne. (23.04.2020)

Videl som od Verhoevena Muž bez tieňa a dosť ma to bavilo. Bol som zvedavý, čo ponúkne táto verzia a musím povedať, že aj keď je to rozpočtom skromný film, milo ma prekvapil. Keď si odmyslím, niektoré kravinky a divné chovanie postav jedná sa predovšetkým o perfektne napínavý thriller. Leigh Whannell po perfektnom Upgrade znova dokazuje, že dokáže diváka zaraziť do sedačky nervóznymi a napínavými scénami a presne toto je silná stránka Neviditeľného. 80% - 4* (08.11.2020)

"Dýchám páru... za zády, budem v páru... já a ty!" Hlavní čůza, pardon, hrdinka, sice byla nesympatická jako tma v peněžence, ale jinak parádní jízda naslepo! Pár technických návrhů pro příště, kudy tudy na neviditelného zmetka: místo osmipokojového bytu si pořídit mrňavou garsonku, kterou vždy po příchodu domů vystříkat malířskou barvou z tlakové nádoby... a je vymalováno... plus jistota, že tam čulibrk není. Pro sichr s sebou furt tahat pár sprejů na grafiti a samozřejmě to nejdůležitější - pořídit si slepého psa (ne slepeckého, volové, opravdu slepého :-), ideálně rotvajlera! (16.04.2020)

Sleeping with the Invisible Enemy. Whannell má za ty léta kooperace s Wanem budování napětí v malíčku a tady akorát při zachovaných postupech vyměnil nadpřirozenou entitu za výkřik moderní technologie. V okamžiku, kdy se to překlopí do béčkového stylu Verhoevenova Hollow Mana, si člověk uvědomí, jak by sestřihání jakkoliv funkční první „duchařsko-stalkingové“ části přispělo k celkovému zhutnění, protože ty dvě hodiny jsou v rámci typu nabízeného produktu zkrátka moc. Obsazení Elizabeth Moss, která si postupně prošla fázemi: nahrbený uzlík nervů, uzlík nervů v kýblu a sebevědomá paní Pomsta, je tady všeobecným zdrojem údivu. Někoho takového že by si vybral prachatý vynálezce? A napadlo vás, že třeba dobře vaří..? (08.04.2020)