Taliančina pre začiatočníkov

Opravdu zábava k popukání. Obzlášť jsem se za břicho popadal, když histerická máma alkoholička natáhla brka, když se na onen svět poroučel psychopatický fotr nebo když se chová maník v barvách Juventusu celý film jako totální idiot. Absolutně nevtipné, totálně nijaké postavy, nudné dialogy, kde jsou všem aktérům snímány ksichty pěkně zblízka. Jak se tenhle film dopracoval ke svému hodnocení je mi záhadou. (16.10.2011)

Film nakrútený štandartne podľa neštandartných noriem Dogmy 95...:) Mám rád "ľudské filmy o ľuďoch" a Taliančina sa mi páčila, no nezasiahla ma takou silou ako tu pritomných:) Áno, sú tam v podstate všetko sympatické postavy s ktorými "cítite", je tam aj príjemný humor, hoci celkovo sa jedná skôr o drámu. Celkovo mi to však prišlo ako pilotná časť "vzťahového" TV seriálu, ktorého jednotlivé časti a pokračovania už vidieť nemusím... (24.08.2007)

Film o nás. O lidech, kteří již máme nějakou tu životní zkušenost, o nás nedokonalých, prodírajících se životem, hledajíc partnery, o kompromisech a s trochou štěstí o nalezení sama sebe a třeba i lásky navíc. Krásný romantický odpočinkový film, navíc natočený podle DOGMA 95, čimž je nejpřirozenější jak přirozený může být a to se mi líbí nejvíce :) ps: Ať žije FIN ! :) (23.03.2007)

S trochou životních zkušeností si tento film zamilujete. Bez problémů se zapíšete do kurzu Italštiny pro začátečníky a vašimi spolužáky budou právě oni. Ano, jsou přesně takoví, jak se píše v obsahu. Jsou nešikovní, osamělí, nešťastní, zranitelní, bez partnerů, pláčou pro své ne zrovna ideální rodiče.....budete se s nimi učit, budete je chápat, budete jim přát jen to nejlepší a držet jim palce a na konci možná budete i umět trochu italsky.Ale tím hlavním je ,že ve vás alespoň na chvíli zůstne velmi příjemný pocit a to je to, oč běží..... (03.11.2008)

První záběr filmu (na certifikát Dogmatu) mě trochu zarazil - představa romantickýho filmu mi s timhle konceptem nějak dohromady nešla. Nakonec to ale fungovalo skvěle, a to navzdory začátku věnujícímu se po seversku klasicky jen poškozenejm, zoufalejm a hnusnejm lidem (rodiče hlavních postav, farář opilec, ale i třeba žalostně křečovitý Hal-Finnovo držení se vybledlý vzpomínky na to, jak jednou u nich na stadionu hrál ten Juventus atd.). Ten konec na vejletě v Benátkách, kterym všichni tak trochu trochu symbolicky vykročili z tý ubíjející maloměšťácký šedi toho jejich dánskýho domovskýho prostředí i jeho toxickejch vztahů, tehle konec to nakonec završil krásně - pořád jsem trochu (asi předevšim kvůli avizovanýmu následování principů Dogmatu) čekal nějakou závěrečnou ránu na solar, ale on je to naštěstí ve výsledku opravdu romatickej film: Někoho, s kym ten život bude snad o něco míň zprdele, si nakonec našli snad všichni, a bylo to tak sympaticky, nenásilně a nekýčovitě podaný, že mě to jenom potěšilo a z toho filmu (navzodry tomu naturalisticky šedavýmu začátku) jsem měl jen radost. (23.04.2019)