Toxický mstiteľ

Je to pták? Je to letadlo? Ne, je to odpudivý mutant v růžovém baletkovském oblečku. "Toxický mstitel" trestá bezpráví a prožívá romanci se slepou prsaticí v městečku Tromaville, jež terorizuje gang transvestitských hrdlořezů a machistický pirát silnic. První a zaslouženě kultovní produkce společnosti Troma, jejímž tvůrčím motem je exploatovat exploataci. (05.04.2011)

Platí nejen pro Tromaville, že odpad, co se válí na radnici, je mnohdy mnohem horší, než ten toxický uložený za městem. Naštěstí je tu zelené monstrum v Harapesových šatičkách, co ten zapáchající hnus pěkně mopem vymete a ještě k tomu dopřeje slepé dívce trochu něhy na skládce.. Troma, to jsou amatéři nehrající si na profesionály, téměř bez zábran, těžce zařaditelní a lehce koukatelní. Ne však víc jak jedenkrát.. (06.01.2010)

Tak určitě vydařený první díl parádní trashové série Toxický mstitel od Troma týmu. Zrození hrdiny, který se s ničím nepáře, z vychrtlého tak trochu dementního kluka, se povedlo. Ve filmu je snad od všeho trochu, násilí je zde všudypřítomné, levné efekty taky. Jak je zvykem u Troma týmu, tak je zde spousta protikladů. příběh je jednoduchý, místy naivní, ale k celku sedne parádně. Je zde spousta vtipných pasáží, ale to záleží na vkusu každého diváka. Slepá Toxíkova přítelkyně je pěkná buchta. Jelikož jsem dřív viděl našlápnutější čtyřku, dávám Toxíkovi za 80% :) (25.01.2014)

Jak já miluji tyhle pitomé filmy, které s hororem nemají nic společného, za to nechutných scén je tam až až:-). Fakt jsem se u toho zasmála a ani jsem se nějak zvlášť nenudila. Je mi jasné, že to není myšleno vážně, proto tolik hvězdiček. Kdyby to myšleno vážně bylo, tak tomu dám jednu hvězdičku a ani bych neměla potřebu psát komentář. (17.07.2012)

Snad nejpokleslejší film jaký jsem kdy viděl. Toxický mstitel působí jako recyklovaný materiál té nejkonvenčnější silně komerční televizní produkce, který přičiněním největších nýmandů z praxe zmutoval do obludných rozměrů. Najdeme zde vše od pohádkových archetypů přes soap-operové konvence až po drsňácký chuck-norisovský absolutismus obohacený o supermanovské konotace. Film neustále vzbuzuje dojem, který by se dal nejpřesněji vyjádřit slovy: šílená tvůrčí křeč. Všechno je tlačeno k efektu tím neprůhlednějším způsobem, hlášky nejsou vtipné ani absurdní, ale působí jako něco, co dalece překračuje význam těchto dvou slov, všichni přehrávají ostošest a efekty stojí jednoduše za hovno. Nesmí chybět spousta brutality, nahé prsaté blondýnky, dement měnící se v super hrdinu, vlezlé disko osmdesátých let a jeden příběh velké lásky. S trochou nadsázky by se říct, že Toxický mstitel je sen všech televizních konzumentů implantovaný do jednoho filmu. Jednoduše řečeno, Toxický mstitel je zvrhlý k dokonalosti dovedený tvůrčí záměr. (10.01.2010)