Réžia:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrajú:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Skupina priateľov sa schádza k pohodovej večeri. Poznajú sa už roky a aj toto stretnutie by sa nieslo v duchu ľahkého podpichovania a nostalgických spomienok na to, čo bolo, keby... keby sa nezrodil zdanlivo nevinný nápad: dať mobilné telefóny na stôl a zdieľať každú SMS aj každý prichádzajúci hovor. Koľko toho o sebe nesmieme vedieť, aby sme mohli zostať priateľmi, milencami, manželmi, rodičmi...? V priebehu jedného večera sa ukáže, že až príliš mnoho. Aj tí, ktorých poznáme, môžu byť totiž úplní cudzinci. (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (516)
Lehkonohá atletka mezi filmy. Svěží, rychlá, zábavná a pro ostatní nebezpečná, protože jestli si na tenhle telecí nápad někdy vzpomene někdo z mých kamarádů, sehraju u stolu infarkt, mobil sežeru a zmizím. Už mám dokonce i řidiče na ambulanci - brácha říkal, že na tohle taky se*e. O neblahém vlivu telefonů na vztahy vím totiž svoje, Paolo mi teď navíc rozšířil vzdělání o varovný ukazovák, abych si dával většího majzla na náušnice. Takže holky, sorry jako, s náuškama končíme, nepotřebuju dostat do držky a vy asi taky ne. Je sice teprve květen, ale přihlášku o komedii roku vyplnili Cizinci jakoby mě znali. ()
Kolik toho vlastně víme o svých nejbližších? A kolik toho o nich vůbec chceme vědět? Naprostí cizinci jsou na první pohled obyčejná konverzačka s nápaditým prvotním impulzem, který z počáteční dětinské hry pomalu ale jistě vykrystalizuje až do hutného dramatu, ve kterém každá další zpráva nebo telefonát může obrátit domnělou realitu o sto osmdesát stupňů. Každé další odhalení se snaží trumfnout to předešlé a soutěž o pokrytce roku běží na plné obrátky. Snímek nabízí několik překvapivých, ale i emocionálně silných momentů (staroušci na balkóně), ale to největší překvapení přichází až na konci. Mrazivě humorné až humorně mrazivé! ()
Kolik lidí tady na CSFD nemá a NIKDY nemělo mobilní telefon? Něco mi říká, že v tom nejspíš budu sám. (Vy, které jsem teď podcenil, mi klidně můžete napsat do zdejší pošty.) Spousta lidí se chlubí, že nemají televizi, přitom bez mobilního telefonu by si ani neuprdli. Nemusíte mě obdivovat. Žil jsem čtvrt století ve světě, kde žádné mobily neexistovaly. A když s něčím nezačnete, je mnohem lehčí se bez toho obejít. Navíc mám počítač s internetem, pevnou linku, televizi a PlayStation. Ale až se budou stát fronty na čipy do hlavy, tak mě tam nehledejte. Mobilní telefon považuju za jeden z přímých předchůdců takových zvěrstev. Nemít ho, je zřejmě moje poslední svobodná výsada v této zemi, kde si už ani nezakouříte v hospodě. A jestli si myslíte, že jsem pro nevlastnění toho krámu nemusel nikdy čelit žádným nepříjemným tlakům z různých stran, tak si to nemyslete. V každém případě k tomu, abych věděl, že odmítáním nejotravnějšího přístroje na světě si dělám tu nejlepší službu, jsem tento jinak vcelku zajímavý snímek vidět nemusel. ()
Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. ()
Naprostí cizinci začínají jako lehká a příjemná vztahová konverzační komedie o partě dlouholetých kamarádů, kteří spolu se svými životními partnery dorazí na večírek, chtějí hodit starosti za hlavu, zavzpomínat na minulé časy a užít si zatmění Měsíce neobtěžováni ratolestmi. Vzájemné popichování a uvolněná atmosféra vedou k pošetilému nápadu odhalit své soukromí (vždyť před sebou nemáme co skrývat) a své telefonní hovory vyřizovat se zapnutým reproduktorem. Hlasy pochybujících jsou umlčeny - kdo nesouhlasí, nemá čisté svědomí. Záhy se začnou vynořovat kostlivci ze skříně, obnažovat charaktery a komunikace začíná povážlivě skřípat. Pozitivní emoce nahrazuje nedůvěra a hořkost. Komedie se nenápadně mění v moralistní drama. Je to trefné a ze života, jen mám pocit, že pro tenhle kousek platí víc než pro jiné, že je potřeba mít něco odžité, abyste si ho v plné míře vychutnali. Je to zkrátka film pro střední generaci, která ví, co to je krize středního věku. Sedla mi jak komediální, tak i dramatická rovina, navíc jsem ocenil civilnost hereckého projevu a neokoukané kvalitní herce. Je to snímek, ke kterému se ještě určitě v budoucnosti vrátím. Celkový dojem: 90 %. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (6)
- Celosvětová premiéra proběhla 2. února 2016 v Římě. (ČSFD)
- Režisér Paolo Genovese uvedl v roce 2020 pro český týdeník Reflex, že byl osloven americkou produkcí, aby udělal pro tento svůj film hollywoodský remake v jeho režii. (vyfuk)
- Stejnojmenná inscenace se hrála v březnu 2020 v Divadle Na Jizerce v režii Matěje Balcara. V hlavních rolích jsme mohli vidět Barboru Kodetovou, Ondřeje Kavana, Patricii Pagáčovou, Petra Vacka, Milana Šteindlera nebo Jana Řezníčka. (Saur.us)
Reklama