Ilja Muromec

Ztvárněna jen některá dobrodružství tohoto nejznámějšího bohatýra z bylin, zde brání zemi proti nájezdníkům ve službách knížete Vladimira. Tento film byl prvním ruským širokoúhlým a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů pro počet účastníků - 106000 vojáků (statistů) a 11000 koní, což bylo nejvíce v historri filmu. Bylo opravdu zajímavé vidět tu obrovskou masu lidí ve scéně pochodu na Kijev.V hlavní roli Boris Andrejev. (19.03.2005)

Ako už spomínali ostatní, vizuálne absolútna pecka. Kochať sa môžte naozaj takmer každým záberom. Málokedy u mňa zvíťazí forma nad obsahom, no práve Iľja je výnimka potvrdrzujúca pravidlo. Je tam pár WTF momentov, ale dá sa to oželieť. Jednoznačne úžasný film, keď povážime dobu, kedy vznikol. Klobúk dole. (19.02.2013)

Viděl jsem takřka bezprostřeně po přečtení trilogie Bohatýr, takže moje představa o Iljovi a ostatních knížecích družinících byla celkem jasná (kdo četl ví). O to víc mě rozesmál hlavní představitel, který měl do mladíka z Karačarova hodně daleko. A úsměv vzbuzovali klasický široký ruský patos, který celý film provází, rozmáchlé výkony a některé pro mě nezapomenutelné scény, jimž jednoznačně dominuje Aljošova lest. Ta mě vyřídila. :D Asi jsem se bavil trošku jinak, než tvůrci zamýšleli, ale bavil jsem se a to je to hlavní. 60% (20.02.2013)

Zápis do mojej osobnej TOP 10 vizuálne najúchvatnejších filmov vôbec. Nie kvôli tým dekoráciám, kostýmom a davovým scénam, ktoré by dnes stáli asi miliardu dolárov, ale kvôli vysoko štylizovanému obrazu - prakticky každý záber je komponovaný v duchu ruských maliarov a ilustrátorov, od Vaznecova cez Bilibina až po Repina. V každej sekunde nádhera. A príbeh tiež nie je zlý, celkom zručne kombinuje roztrieštené motívy z bylín do obstojne kompaktného príbehu. Aj tá teatrálnosť a megapátos s neustálym bitím sa do pŕs a ochraňovaním Matičky Rusi patria k veci. Akurát film trpí "syndrómom Jackieho Chana" - hlavného hrdinu vo všetkých životných obdobiach hrá jeden nemotorný dedo. Keď toho šedivého chlapa oslovujú "junák", tak ide čaro filmu mierne pod fialky. (25.05.2009)

Uvážíme-li, že toto dílo je nutné srovnávat s výplody jako je SUPERMAN či různé velkosériové westerny, jde o veskrz zdařilou filmovou adaptaci ruské hrdinské epiky, která v měčítcích doby svého natočení reprezentuje určitě vysoký nadprůměr. Vedle srovnatelných současných polských filmů (KDYŽ SLUNCE BYLO PÁNEM) i českých storchovských Schmidtových adaptací by toto srovnání sice nevyznělo zdaleka tak pochvalně, ale i tak na tomto filmu pořád ještě něco bude. Sloučení kumánských a tatarských vpádů do doby prvního ruského panovníka-sjednotitele sv. Vladimíra (978-1015), přijetí křesťanství (988) a současně respektování faktu, že Kijev, první velká metropole východního Slovanstva, byla směrem na jih otevřená východoevropskými rovinami k euroasijským stepím, táhnoucím se fakticky od Pacifiku až na již Moravu (podle historika Dušana Třeštíka jednotícím prvkem by měl být výskyt proslué traviny kavylu), jsou v MUROMCOVI odrazem historicky doložených kočovnických vpádů. PRSTEN NIBELUNGŮ, ještě pozdnější zpracování podobné germánské látky ze zhruba 6. století, nasvědčuje, že východoslovanská mytologie není v Evropě osamělou. ŘITKA VIDEO mělo v tomto případě šťastnou ruku. (22.11.2010)