Upír z Feratu

V podstatě stejný případ jako druhý Herzův film z toho samého roku Buldoci a třešně: hodně propracovaná a stylově působící režie, v kontextu čs. tvorby ojedinělý námět. Bohužel ale taky slabší scénář se spoustou nedopověděných věcí, což vnímám v případě ryze žánrového filmu s vlastním fikčním světem spíše jako mínus. Jen namátkou, zaujal mě Ilja Racek v postavě záhadného doktora z pitevny, o kterém se později dovídáme, že ho kolegové vůbec neznají a je vyloučeno, aby se někdo takový objevil v pitevně, navíc v noci, kdy nikdo neslouží... ale už se nedovíme, o koho šlo, oč mu tedy šlo a proč a jak se tam objevil a znal všechny podrobnosti. A tak dál... Budoucí první dáma ČR Dagmar Havlová mi vůbec nesedla ani v jedném z těchto dvou Herzovych snímků, ale budiž. Strašidelné scény ze záhrobí, temných nočních akcí, krvavého sexu nebo přeřezávání dejchajícího auta s vnitřnostema a následní vcucnutí ruky dovnitř jsou působivé, na naší tvorbu a tehdejší dobu jich bylo vzhledem k té cenzuře i tak až dost. Více mě upoutala děsivá postava na první pohled pomátlé, jinak inteligentní babičky v podání Blanky Waleské. Jako celek originální kousek, u něhož jsem se nenudil, ale současně osobní zásah nebyl výrazný. 60% (23.02.2018)

K Upírovi z Feratu jsem se vrátil po dlouhé řádce let a stálo ho to hvězdičku. Nejcennější je na něm námět převzatý z povídky Josefa Nesvadby o autu poháněném lidskou krví. Netuším, jestli to byl jeho originální nápad, ale z dřívější doby jsem na nic podobného nenarazil. Každopádně jde o provokativní myšlenku, ze které se dá vydatně těžit. Juraj Herz měl sice své úspěšné období už dávno za sebou, ale v pár scénách se upomíná na své lepší já, které bylo schopné natočit Morgianu nebo Spalovače mrtvol. Jádrem problému je scénář. Nevím, do jaké míry ho ovlivnily cenzurní zákazy, každopádně vznikl v době, která hororu a sci-fi nepřála - byly považovány za úpadkové žánry a jako takové vytěsňovány. Malý rozpočet se projevil negativně, nazdobená škodovka dnes nevzbuzuje bázeň ani obdiv, maximálně shovívavý úsměv. Menzelovo jednovýrazové herectví filmu taky nepomáhá. Tady byl třeba charismatický charakterní herec. Uděluji 40 % celkového dojmu s dodatkem, že jestli by si nějaký titul zasloužil v českých podmínkách remake, pak právě tenhle. (16.06.2006)

Na české poměry dobrý horor, kde bych asi nejvíce pochválil sympatický námět a hudbu Petra Hapky. Propracovanost těchto složek naznačila, že se mohlo jednat o kvalitního zástupce žánru. Bohužel, stejně jako další Herzův film Buldoci a třešně potkal Upíra zásah shůry (údajně dokonce vícerý). Takhle tu pak je pouze jedna hororová scéna, která je ale slepou větví ve stylu Dallasu. Ovšem nelze jí upřít jisté kouzlo... Na některých částech (jako například závěrečná scéna) je vidět, jak by mohly být krásné, nebýt té cenzury. Vůbec celý snímek bych přirovnal k nedovařenému guláši, který měl ty správné ingredience na to, aby chutnal. Kombinace erotiky, napůl detektivní zápletky a lahodné krve by totiž katapultovala Herze někam směrem k Dariovi Argentovi, nezapomínaje na podobný bizarní smysl pro humor, jaký měl Hitchcock. S tímto výsledkem, za který nikdo z na filmu se podílejících nemůže, jsem ale nucen strhnout dvě hvězdy a načít komentář slovy "na české poměry". (10.07.2009)

A ono jde na tom filmu strašně vidět ty cenzorské zásahy, neboť náběhů na drsnější a tvrdší scény to má několik, ale nikdy se skoro ničeho nedočkáme. Myslím si, že ten film je zbytečně moc podceňován a částečně i díky době jeho vzniku. Vždyť i přes cenzorské zásahy obsahuje takřka všechno, co každý správný podprůměrný osmdesátkový horror - nahá prsa (a v kterém jiném filmu můžete obdivovat prsa první dámy?), krev, napínavé a krvavé scény (ta snová scéna je vynikající) a cosi znepokojujícího (neteční lidé u nehod, ta stará babka, jíž trefí šlak uprostřed přechodu), z čeho vás bude mrazit ještě dlouho po skončení filmu. A jako bonus dostanete samotného režiséra ve výborné roli filmového upíra. Angličani si holt v devadesátém roce kupovali upíří motocykl, v socialistickém Československu ale už o devět let dříve jezdili v upířím bouráku. 3,5* (09.06.2011)

Tak jsem si včera po hooooooooodně dlouhé době dal zase tuhle Herzovu jízdu se závodním speciálem Vampír Ferat (Škoda 110 Supersport). Vůbec nechápu zdejší nízké hodnocení! Stoker by byl myslím nadšen a až se divím, že soudruzi dovolili aby tento film vznikl a šel do kin. Nejen že se vymyká soudobé místní tvorbě, ale skvěle doplňuje osmdesátkové filmy té doby, která se podivnými vozy jen hemží. Tady to má ale navíc punc české originality. Moc jsem si užíval Menzela, Schmida i sexy Břežkovou. Dáša byla taky fajn a celkem jsem zíral jak se dá honit po českých okrskách dvanáctsettroska se zapnutým majákem. Film by asi nebyl ale tak parádní bez jedné věci. A tou se super Hapkova hudba. Hlavně v závěrečných pasážích rallye, kdy Vampire projíždí tmou s plně rozsvícenými reflektory včetně těch přídavných na kapotě ty záběry spolu s temnoým hudebním podkresem byly opravdu až mysteriózní. Po těch letech jsem čekal u sebe jen mírné ušklíbnutí , ale nakonec zůstala velká míra spokojenosti a i obdiv k nadčasovému dílu. Mimochodem co by tomuto pohonu řekla šílení Gréta? To je ještě ekologičtější než auta na elektřinu ! Není ona Gréta také z rodiny paní Ferat? :-) !!! Já dávám rozhodně za 4 krevní konzervy ! * * * * (30.11.2019)