Réžia:
Juraj HerzKamera:
Viktor RůžičkaHrajú:
Györgyi Tarján, Jan Hrušínský, Boris Rösner, Miroslav Donutil, Leoš Suchařípa, Eva Jeníčková, Tomáš Töpfer, Boris Hybner, Karel Heřmánek, Pavel Rímský (viac)Obsahy(1)
Ve filmu se střetávají tvůrčí síly osobností ze tří sfér umění. Podtitul "Hra o lásce a nenávisti" odkazuje k motivaci staročeskou středověkou satirou, námět patří Antonínu Přidalovi, odborníku na tuto tématiku. Jeho spoluprací s Jurajem Herzem vznikla koláž minulosti a přítomnosti, aktualizovaná, ostrá satira a podobenství o střetu lidských vlastností, které nemohlo neskončit v trezoru. K útočné provokativnosti filmu přispěla i hudba Pražského výběru - Michaela Kocába a Michala Pavlíčka - film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu. Taneční sbor středověkých občanů připomíná spíše změť dlouhovlasých mániček, do prostoru středověkého tržiště vtrhává okraj současné skládky, mezi minulým a aktuálním oscilují i postavy, ať už svým zevnějškem, symbolikou či jednáním. (Pett.Luke)
(viac)Recenzie (64)
Brancaleonova armáda vorvaná a kozatá.Za nima běhá Jan Hrušínský,kterej byl asi zrovna na vojně,v džínovejch kraťasech jako Glum a Donutil,ještě s nějakym druhym traperem tam probleskujou jak Zahrádkáři Kersku.Do toho probublávají motivy z LP Pražského Výběru.Protřepat,nemíchat,a možná radši ani nekoukat. ()
Po shlédnutí filmu místními potentáty byl prý Juraj Herz odporoučen na psychiatrické vyšetření. V první půli jsem se obávala, že tam skončím též. Ošívání, hlavy třeštění z toho neustálého lomozu, křiku, zvuků příšerných, špíny a otrhanců. Sáhla jsem i na čelo své v obavě horečky, jak jsem se z trýznivosti této zpotila. Úmysly zaječí na síle rostly a v křesle držela jsem se jen silou vůle. Náhle jakoby se cosi zlomilo a mozek začal opět fungovat a pozornost utkvěla na perle, o kterou konec konců přece šlo především. Vyskočil mi úryvek z Bible o drahocené perle, kvůli které člověk prodá vše, co má, aby ji získal. * Našla by se i postava prosťáčka, blázna, který má téměř vždy jakousi zásadní úlohu a jehož většinou všichni využívají a opovrhují jím. Pak přichází falešný mastičkář nepochopiv ničeho o cestě hledání Světla a zůstává tak ve tmě. Zlo převtěleno do motorkářů potetovaných, číhajících na své oběti jako hyeny nenasytné. Potulní herci nastavující zrcadlo. Vše a všichni vířící kolkolem jako na tržišti (spíše smetišti) světa. * Identifikovat herce známé nezdařilo se hnedle. Krásně - či spíše odporně zakukleni. Však osobitě zabarvený hlas (zakázané) Jany Kratochvílové a Jiřího Schelingera poznatelný byl hnedle. Alespoň něco. Tehdy zapovězený Pražský výběr byl nepřeslechnutelný svým vystoupením, inspirovaným pochody nacistickými. Proto tak odpuzující hudba a vlastně všecko. Straka získavší na závěr perlu, této se vzdává pro záchranu svého bližního. Vskutku skutek lásky. Vykročila do Světla... ***** Toť štěky, jež vyždímati jsem ze sebe ráčila k počinu tomuto. Více ze sebe nevytřesu. Poněkud pokulhávám za Jurajem Herzem. Však osvětlení přinésti mohl by podrobný rozbor fundovaný v mém Deníčku, chcete-li. ()
"Poslyšte příběh velmi krásný" zpívá (nebo spíše ječí) Jana Kratochvílová na začátku o příběhu, nebo tedy filmu končícím mimo jiné hromadnou střelbou na nevinné vojáky!! Měl jsem v podstatě stejné pocity jako zde popsal uživatel Big Bear... Když se na zapadlém smetišti za doprovodu Pražského výběru začali objevovat šílenci, co vypadali jako parodie na hippies v středověkých kostýmech nebo začli tam do kruhu jezdit motorky a uprostřed se vystavovali lidé coby sochy se zaječími nebo jeleními hlavami, nestačil jsem zírat, co to vzniklo a do jaké úrovně bizáru režisér Juraj Herz (autor takových skvostů jako Spalovač mrtvol nebo Petrolejové lampy) v 80. letech postoupil. Tohle je snad největší filmový úlet, co jsem v československé kinematografii viděl! Možno trochu s nadsázkou označit za takové malé skloubení "Den sedmý, osmá noc" a Vorlova "Kouře". Bohužel, tady absolutně bez myšlenky... alespoň já jsem nic rozumného v tomhle šílenství nepozoroval. Odvaha natočit tohle uprostřed komunismu se cení, ale jako celek osobně neshledávám žádný velký přínos, žádné kladné pocity... je mi líto. Jednu hvězdičku dávám za občas povedenou hudbu, jinak u mě je to velmi těsně na hranici odpadu; 20% ()
Dílem omezené tvůrčí svobody, resp. nutnosti uzpůsobit styl filmu předpokládaným zásahům cenzury (odtud převažující dlouhé záběry) a nemožnosti řádně film dokončit v postprodukci podle původních představ a současně Herzovým sklonem k povrchnímu, dekadentnímu manýrismu, který je více odpuzující než podvratný, představuje Straka v hrsti jednu z mnoha smutných obětí dobového politického soukolí a jeho tvrdých restrikcí. Nevidím však jediný důvod, proč k ní kvůli tomuto "handicapu" přistupovat mírněji. Přízvisko "kultovní" si totiž nevysloužila svými kvalitami, ale jen a pouze díky příšerné hudbě Pražského výběru a třináctiletým zákazem. Dnes je proto zajímavá především z historického hlediska, jako svědectví o absurditách doby svého vzniku, o níž navíc symbolicky vypráví na půdorysu podobenství, ale jeho hodnoty, jakožto filmového a uměleckého díla jsou, jak už jsem naznačil, diskutabilní až nevalné. Pro trvalou uměleckou hodnotu, která by reprezentovala to lepší, světlejší z šedi a beznaděje normalizační kinematografie, je třeba se poohlédnout jinde. ()
Hra o lásce a krutosti. Ďábelskej Karel Heřmánek v postkatastrofickém muzikálu. CITÁT - I v Pekle se musí platit dluhy........... Příběhem nás provádí hudba skupiny Pražský výběr. Víte vůbec jak se taková straka chytá ? Song "Zázračná mast" je pěkný a má povedenou choreografii. Příběh začíná strakou a ukradenou perlou, ale pojednává o lásce, sexu, penězích, krutosti a přežití rodu. CITÁT - Po perlové masti bude každý jako rybička.......... V 84 minutě je v záběru cisterna pomalovaná barvama podobným německé vlajce a dokonce se tam dá rozeznat něco jako zkomolenina hákového kříže. Zajímavý hudební psychosnímek. CITÁT - To jsou jenom herci.......... ()
Zaujímavosti (12)
- Ve filmu je mnoho dlouhých nepřerušovaných záběrů. Dle režiséra Juraje Herze je tomu tak proto, aby nemohl být snímek později prostříhán. (Rugero)
- Promítání filmu bylo zakázáno a ihned po jeho dokončení putoval do treozoru. (Rugero)
- Hudební skupině Pražský výběr, která filmu vytvořila hudbu a roku 1982 nahrála (vydala až roku 1988) album „Pražský výběr“ (známé jako „Straka v hrsti“), byla mezi lety 1983 a 1986 zakázána činnost. (JoranProvenzano)
Reklama