Panna a netvor

„Tvoja tvár ťa vylúčila zo spoločenstva ľudí. Tvoje ruky ťa dnes vyčlenili už aj zo spoločenstva šeliem. Až TERAZ si sám.“ O tom, akú má Herzova rozprávka PANNA A NETVOR takmer až hororovú atmosféru, som počúval celé roky. Neveril som tomu, ale nakoniec to bola pravda – v prvej polovičke je atmosféra taká ponurá, až by som sa chcel vrátiť v čase a priestore a zistiť, ako bola v čase premiéry vedená reklamná kampaň. Aká skupina divákov bola pre tvorcov cieľovou, tou, ktorú chceli osloviť v PRVOM RADE? Deti s rodinami? Tomu sa mi nechce veriť, je to asi taký rodinný film, ako Burtonov BATMAN SA VRACIA. Pravda, v druhej polovičke, kedy sa začína vzťah medzi pannou a netvorom otepľovať, hororové ingrediencie ustupujú do úzadia. No i tak nič pre deti. P.S. Celosvetovo notoricky (viď. Disneyho kreslená verzia z 90. rokov 20. storočia) známy príbeh vyšiel aj v slovenskom preklade Boženy Němcovej v nakladateľstve PRAVDA v roku 1974. (27.05.2011)

Viděno několikrát, ale po poslední repríze jsem se rozhodl navýšit hodnocení na plný počet hvězdiček. Film je jen o málo mladší než já, ale po všech těch letech mu můžu jen závidět, protože můj vizuál je mnohem horší. Jako malý jsem se u snímku docela bál, později jsem si vždycky vychutnával vymazlenou, temnou a tísnivou atmosféru, kterou je tato záležitost přímo nasáklá. Příběh je to známý a je tedy těžké něčím ho pozitivně obohatit, proto jsem tak rád, že se to podařilo právě našim tvůrcům. (30.12.2021)

Úžasná atmosféra, exteriéry, interiéry a hudba. A vynikající Studénková s Harapesem (u Harapese alespoň jeho hlas a oči). Když to srovnám s Kráskou a zvířetem od Francouzů, tak kam se novější a bombastičtější zpracování hrabe na tenhle skvost. Pomalé, uvěřitelné sbližování ústředních postav, temná a tíživá atmosféra, prvky hororu... A s jakým málem si Herz vystačil a předčil novější zpracování o několik světelných let. (22.12.2016)

Do hororu daleko a k pohádce, která se dá oblíbit, ještě dál. Herz je jako jediný režisér výrazným zástupcem hororového žánru, který u nás nikdy neměl na růžích ustláno. V dětství mně film nenahnal strach, a jsem si jistý, že ani dnes se to nikomu nestane, zvláště když Vlastík Harapes tančí v tak nepovedené a vypelichané masce a Zdena Studénková svým křikem zdatně předstírá šílený strach. Maskéři by zasloužili za takovou nevkusnou masku pokárat a svoji vinu na tom nese i režisér, který se nedržel původní předlohy. Příběh je pochopitelně věčný a vzniklo bezpočet variací na příběh o síle lásky, která zlomí sebevětší kletbu. Jestli to takhle funguje mimo filmový svět, odzkoušeno nemám, ale nic není vyloučeno. Herz zvolil pro složitou látku kvalitní filmový přístup, přesto netrefil ten správný poměr, a řada vážně míněných, původně strašidelných scén, působí z dnešního pohledu spíše úsměvně. 40% (05.04.2012)

Nikdo mi nevymluví, že tato adaptace interpretuje látku velmi psychoanalyticky a surrealisticky, kdy sexualita proniká i do názvu díla (samozřejmě, že psychiatrie zanechala v díle i další stopy: schizofrenní hlavní postava, zlo toužící po krvi lehce sklouzne k fašisticko-machistickému chování, mladá dívka touží po krásném princi a zároveň podvědomě po zviřeti etc.). (23.01.2012)