Panna a netvor

Ve své podstatě je to vlastně krásnej a silnej film který ve všem důležitém a nosném funguje a pevně drží. Jednotlivé charaktery jsou přesně načrtnuté. Napětí mezi pannou a netvorem je intenzivní a hluboké. Atmosféra je těžká, temná a až surrealistická. Veškeré nešikovné momenty řeší Herz zručně pomoci jakési stylstické zkratky. Kamera je parádní.... Pět nedám asi jen proto, že Hapka sice odvedl hezkou práci ale všehovšudy jde snad jen o dva motivy které se do zblbnutí střídají a opakují-což mi časem trochu lezlo na nervy.. A taky bych si dovedl osobně představit, že by se v té surrealistické snovosti dalo dost přitlačit na pilu... Jinak ale překvapivě kvalitní a silný film. (12.04.2015)

K tomuto snímku jsem si našla cestu až jako dospělá, když jsem byla malá copatá, nelíbil se mi, připadal mi příliš strašidelný a nesmírně krutý.. Dnešníma očima to vnímám už trochu jinak, umím si v tom najít to, co je i pro mě, co dokážu prožít a procítit.. Zdena Studenková a Vlastimil Harapes jsou hezký filmový pár (na chvíli), ty sestry Jana Brejchová a Zuzana Kocúriková jsou ohromné dračice, no a pana Vosky je mi vždycky líto celý film.. Za zmínku stojí nepochybně působivá hudba Petra Hapky, která je v samotném závěru nádherná.. (25.12.2023)

Hororová pohádka, která dovede vzbudit pocit strachu, ale ne že bych tajil dech nebo křečovitě ryl prsty do sedačky. Spíše mrazivě milá když se bojíš rád. Dílo režiséra Juraje Herze, které dovede opravdu nadchnout a po tvůrčí stránce téměř dokonale profesionální práce s temnou atmosférou a dobrými hereckými výkony. Závěrem mám pocit, že Herzův inteligentní filmový rukopis předčil tak mnoho jiných hororových filmů oplývající směsicí brutalit a otřepaných triků. Proto jeho film patří rozhodně k tomu lepšímu, co bylo kdy u nás v tomto žánru natočeno. (13.06.2010)

Herzovi zřejmě může nejeden pediatr a dětský psycholog poděkovat za to, že nemá nedostatek práce. Věru nevím, jestli mu mám odpustit, že jsem se u toho coby dítko věku stěží školního klepala hrůzou a poté si na rodinných procházkách zakrývala oči, když jsme procházeli kolem brány místního zámku, která se v Panně a netvorovi objevila. S ohledem na české pojetí pohádek by tomu sedlo spíše označení romantický horor, ale na druhou stranu se Panna a netvor blíží tradiční grimmovské pohádce (stačí si vzpomenout na to, že v původní verzi Sněhurky je zlá macecha odsouzena tančit v rozpálených střevících, dokud nezemře, nebo na zamlčovaný fakt, že v Popelce matka svým vlastním dcerám uřízla prsty, aby pro změnu střevíček obuly) víc než naše vžité představy. Tak nebo onak je to film nesmírně krásný a působivý, s nádhernou Hapkovou hudbou, atmosférou, jež by se dala krájet, půvabnou Zdenou Studénkovou, několika zajímavě pojatými detaily (proměna ruky) a úvodní scénou, která zašlapává do země leckterý profláklý zahraniční horor. Ale nadpozemské Cocteauovo pojetí mi sedne přece jenom víc - a ta stylizace Netvora, která uvízla v půlce cesty mezi šelmou a dravým ptákem, se mi zdá už přece jen trochu příliš. (30.07.2007)

Viděno několikrát, ale po poslední repríze jsem se rozhodl navýšit hodnocení na plný počet hvězdiček. Film je jen o málo mladší než já, ale po všech těch letech mu můžu jen závidět, protože můj vizuál je mnohem horší. Jako malý jsem se u snímku docela bál, později jsem si vždycky vychutnával vymazlenou, temnou a tísnivou atmosféru, kterou je tato záležitost přímo nasáklá. Příběh je to známý a je tedy těžké něčím ho pozitivně obohatit, proto jsem tak rád, že se to podařilo právě našim tvůrcům. (30.12.2021)