Z Paríža do Paríža

Obrovské klukovské dobrodružství při němž nešlo o nic méně než o holý život. Film natočený podle skutečného příběhu francouzské židovské rodiny, která utíkala před nacistickým běsněním. Nádherná kamera, hudba, Dorian a Batyste- oba chlapci jsou nesmírně talentovaní, co mě ale těšilo nejvíc, že film, přes veškeré útrapy, které rodinu postihly "voněl" dětstvím, kuličkami, odřenými koleny, rozbitými okny, natrhanými sousedovic jablky... Poetika, při které bylo cítit obrovskou lásku mezi sourozenci, lásku k rodičům a samozřejmě lásku rodičovskou. Takto citlivá režie se moc často nevidí. (19.05.2019)

Další velmi silný a zároveň trošku více sympatický snímek dotýkající se téma holocaustu. Tentokrát se zabývá francouzskými židy a jejich bojem o přežití v okupované Francii. Trošku lidštější a sympatičtější než příběhově podobný Odsun, který je ovšem daleko větší depka a tlačí také daleko více na pilu. Během několika let sledujeme boj jedné rozdělené rodiny o život pohledem dvou mladých kluků, kteří museli hodně rychle dospět. V poměrně krátké stopáži je obsaženo téměř vše, od začátku války až po její konec a vypořadávání se s kolaboranty po konci války. Povedený snímek. (16.11.2022)

Film mě docela zklamal. Příběh dvou bratrů byl sice zajímavý, ale nelíbilo se mi zpracování. Mladší Jo byl cíleně až moc roztomilý a moudrý, bohužel jsem ho nemohla brát příliš vážně. Dost mi připomněl přemoudřelé děti ze sovětských filmů, kterých jsem si užila za totáče dost. Cítila jsem kalkul a tlak na diváka po celou dobu, na což jsem už po letech dost vysazená. Bylo to celé takové moc učesané. Vzpomínáte na Život je krásný? Nebo Vlak dětství a naděje? Úplně jiný zážitek. (16.07.2019)

Ťažká doba rodí zaujímavé, no smutné príbehy. Presne takým bol aj príbeh oboch bratov, ktorí takmer celý film niekam utekajú. Cestou stretávajú dobrých no i zlých ľudí, ktorých zlo ukryté niekde hlboko vo vnútri sa naplno prejavilo práve v týchto krušných časoch, čo je samozrejme jedna z ľudských prirodzeností. Na druhú stranu sa našťastie chalani stretli aj s láskavými postavičkami, takže to nemali až tak drsné. Práve preto si myslím, že z Paríža do Paríža je jeden z najrealistickejšie natočených snímkov na túto tému - zbavený zbytočného sentimentálneho pozlátka a hrania na city diváka. Keď sa nad chalanmi a ich rodinou trochu viac zamyslím napadne ma, že vlastne tá rodina ani nedopadla až tak zle. Ktohovie ako by to skončilo, keby mali utekať z Poľska, Československa alebo z Nemecka. Mali šťastie, že na to Azúrové pobrežie to nebolo až tak ďaleko. Slušný nadpriemer. 80/100 (06.07.2017)

V časoch takého Saulovho syna pôsobí Z Paríža do Paríža ako značne retro kúsok, ktorý sa ale nehanbí za svoju sentimentalitu, klasické rozprávanie alebo vlezlú hudbu. To by mi ani tak nevadilo, ak by tento košatý príbeh, hodný jednej seriálovej sezóny, nebol prerozprávaný ako z rýchlika. Občas som sa strácal v tom, kde sa zrazu postavy ocitli a prečo sú práve s tým, s kým zrazu sú a pred minútou ešte neboli. Ale je možné, že je to čisto iba môj problém a súvisí so sústredenosťou. Kažopádne pozerateľné, vyhýbajúce sa drásavým scénam, len netreba očakávať žiaden art, prípadne svojský, autorský pohľad na udalosti druhej svetovej vojny. (07.05.2019)