Z Paríža do Paríža

Již tradiční zástupce subžánru sentimentální válečné drama na téma holocaust, velmi pěkně natočený, ale až příliš idylický film... Christian Duguay je schopný a nadaný režisér, ale samotný příběh je tak silný, že mu ten tvůrčí emoční kalkul a hraní na city škodí...je to sice pochopitelný tah, zvláště v kombinaci se zvoleným rastrem vyprávění z pohledu dětského hrdiny, ale té poetiky bylo na můj divácký vkus příliš... Pěkná kamera Christophe Graillota a záměrné tónování barev, v němž převládají ty teplé, ten pokus o proslunění a charakter ,,letního příběhu" mi příliš nekoresponduje s šedavou dobou té nejhorší éry v moderních evropských dějinách... PS: Letos se v daném subžánru urodilo, film s velmi podobným rastrem je i náš koprodukční Úkryt v zoo... (25.07.2017)

Film mě docela zklamal. Příběh dvou bratrů byl sice zajímavý, ale nelíbilo se mi zpracování. Mladší Jo byl cíleně až moc roztomilý a moudrý, bohužel jsem ho nemohla brát příliš vážně. Dost mi připomněl přemoudřelé děti ze sovětských filmů, kterých jsem si užila za totáče dost. Cítila jsem kalkul a tlak na diváka po celou dobu, na což jsem už po letech dost vysazená. Bylo to celé takové moc učesané. Vzpomínáte na Život je krásný? Nebo Vlak dětství a naděje? Úplně jiný zážitek. (16.07.2019)

Typické válečné drama o židovských dětech během druhé světové války, které nikterak neurazí, ale bohužel v rámci svého žánru ani ničím nepřekvapí a celkově působí spíše jako reklama na nekolaborující Francouze než na drsné a tísnivé drama o pronásledování Židů, kteří si během války prožili to největší peklo. Samozřejmě, je to založeno na skutečných událostech, ale celá ta doba je vyobrazena tak idylicky, že člověk během filmu ani nemá pocit, že v Evropě zuří válka a pokud by ty kluky chytl germánsky hovořící voják či kolaborant, tak je čeká jasná smrt. Chápu, že se to tvůrci snažili vyobrazit z pohledu dětí, kteří si to možná ani neuvědomovali, ale právě ten střet s tou realitou šel zfilmovat mnohem lépe. Třešničkou na dortu je tak jedině přítomnost několika českých herců v epizodních rolích jako například Martina Huba či Marka Vašuta. Moje hodnocení 60%. (24.07.2017)

Válečná léta, zaznamenaná pohledem židovského chlapce, který díky okolnostem předčasně dospěl ... v mnoha ohledech. Přesto jeho oči neztratily stříbřitý odlesk dětství, které má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Pokaždé dokáže vstát, vydat se na další dobrodružnou cestu, přizpůsobit se složitým a nepřátelským podmínkám ve složitém a nepřátelském světě - a dívat se do budoucnosti s nadějí a optimismem. Možná i proto, že mu vrtkavá štěstěna poslala naproti pár dobrých a statečných lidí ... že ve správnou chvíli odehnala mraky z jasné tváře Slunce ... že stála při něm i ve chvílích, kdy se chtěl vzdát ... 4,5* ... P.S.: Příběh vychází z autobiografické knížky Josepha Joffa. (04.01.2019)

Útrpné drama o tom, že pokud jste Žid, tak musíte mít ocelové nohy, aby jste mohli utíkat po Evropě. Konkrétně v tomto případě musíte z Paříže do Nice a zpět. Film stojí a padá na dvou bratrech, kteří od tatínka dostali za úkol provětrat své trekové boty. A vzít si k tomu samozřejmě pytlík duhovek. A jediné, co za celou cestu vydrželo, byly právě duhovky. 75% (13.08.2017)