Kocúr Bob

Tentokrát se mi nepodařilo utlumit mé cynické já, takže jsem se nenechal dojmout příběhem smažky bez domova a jeho kočičího otroka. Mám doma dvě kočky, o které se vzorně starám, takže vím, že rozdíl mezi toulavou kočkou a kočkou, jež vlastní svého majitele bývá značný. Tím pádem mě tvůrci nedokázali přesvědčit, že Bob žil nějaký čas na ulici, protože vypadal jako by se vrátil z výstavy. Nedokázal jsem si ani oblíbit hlavního hrdinu, protože feťáky prostě nemám rád, ať už je k drogám přivedlo cokoliv a můj vztah k pouličním muzikantům byl zle ovlivněn až příliš častými setkáními s jedním takovým "umělcem" v Havířově, příšerné zvuky, které vyluzoval ze své flétny, mě budou děsit do konce mých dní. Takže ano, viděl jsem a už neuvidím. (28.08.2017)

Film je milý, ale příběh je dokonalý - za něj dávám plné hodnocení. Podle mě, když bůh stvořil vesmír, Zemi a pak na ni šoupl člověka, tak si řekl: "No, možná jsem to přece jen trochu přehnal." A tak nám pro útěchu daroval kočky.____ Když v začátku filmu James hledá Bobova majitele, tak je ještě člověkem nepoučeným soužitím s kočkou. Protože kočky žádné majitele nemají, ony vlastní nás. _____ V tomhle filmu zaujme skvělá práce se zvířetem. Kdo zná kočky, ví, jak je to složité. Scény s Bobem působí samozřejmě, ale natočit je muselo být, sakra, těžké. I když Bob je evidentně mimořádná kočka. Jak chodí na řemínku, jak nosí šáličku, jak dává pac, jak sedí na zádech - tohle je skutečně neskutečně vstřícná kočka.___ Ale ony jsou mimořádné všechny. (30.01.2017)

Takových příběhů o přátelství člověka a zvířete jsme už viděli mnoho. U Boba je tu ta zvláštnost, že se to tak všechno údajně stalo doopravdy. No, dejme tomu. Já jsem teď viděl poměrně dost depresivních filmů a tak mi tento krásný zrzavý kocour a jeho od fetu si odvykající kámoš James přišel vhod a bavil mě. Dalo se dokonce u toho i dojmout a tak nějaká slabší povaha by mohla i zaslzet. Dávám zasloužené čtyři hvězdy a jdu si utřít oči do kapesníku. (26.03.2018)

Takový hezký citlivý film, kterému by určitě slušely 4 hvězdy… ale nedá mi to a nakonec zaokrouhluji na plný počet. Těžko říct, jestli je to za Boba hrajícího Boba, za důvěrně známé ulice Covent Garden, kterými chodím denně, nebo prostě a jednoduše za to, že jsem závěr filmu sledovala s úsměvem od ucha k uchu a se slzami v očích zároveň. Nelehký a zároveň nádherný lidský příběh o tom, že když se zatnou zuby, dá se z úplného dna odrazit náramně vysoko… Rozhodně se nejedná o žádný velký filmový trhák, ale malý roztomilý snímek, který je v mých očích velký prostě tím, jak mě dokázal pohladit po duši. (A to nejsem žádný velký kočkomil!) (17.11.2016)

Uvítal bych, kdyby se film pevněji držel Jamesova návratu z drogové žumpy do života, jelikož kontrast drastické odvykačky s péčí o nového čtyřnohého kámoše je klíčovou linkou celého příběhu. Tuctové melodramatické odbočky s tátou a skoro-přítelkyní nefungují zrovna stoprocentně. Úplně konzistentní není ani celkový feel filmu (drsné momentky ze života fetujícího bezdomovce versus feel-good rodinná komedie), nicméně z velké části je to dané už povahou původních skutečných událostí. Souhrn: sympatický malý film, bojící se intenzivního prožitku. P.S. Obsazení typově super a ten kocour (hraje sám sebe, mimochodem) má regulérní charisma. (: (20.08.2017)