Réžia:
Juraj HerzKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrajú:
Ondřej Pavelka, Anna Maľová, Julie Jurištová, Josef Kemr, Juraj Kukura, František Filipovský, Přemysl Kočí, Růžena Rudnická, Lubomír Černík, Josef Somr (viac)Obsahy(1)
Potulný student Martin se přihlásí, že uzdraví princeznu Adrianu, která trpí podivnou nemocí. Netuší, že princezna je v moci mocného čaroděje Aldobrandiniho, který si připravuje omlazovací elixír z krve devíti lidských srdcí. Podaří sa Martinovi čaroděje porazit?
Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Panna a netvor". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (214)
Deváté Srdce nie je ani tak rozprávka, ale skorej gotický horor s mimoriadne ponurou a depresívnou atmosférou. Mladý tulák v podaní Ondřeje Pavelky sa vydáva zachrániť princeznu Adrianu a musí sa postaviť mocnému černokňažníkovi Aldobrandinimu v podaní Juraja Kukury. Filmu hrá do karát okrem zmienenej atmosféry aj silná hudba Petra Hapky a skvelé herecké obsadenie, ale celá zápletka je nedotiahnutá a v konečnom dôsledku víťazí forma nad obsahom. Na záver som mal fakt dojem že film by mal skončiť inak a mnoho vecí je vo filme nedotiahnutých. Na druhú stranu sú tu na svoju dobu veľmi vydarené masky a triky. Za jedno pozretie film rozhodne stojí, ale Herz natočil určite aj lepšie filmy. ()
Vůbec si nejsem jistá svým hodnocením, ono to je výborné, svým způsobem. Děsivé, tajemné, napínavé. Jenže taky to je dost strašné tou svou depresivní atmosférou, ponurým děsem, vše prostupující temnotou. Kdybych to poprvé viděla ještě o něco mladší, než jsem to viděla, nejspíš bych se začala v noci počůrávat. ()
Možno som si film užil jednoducho pre to, že sa nezamýšľam nad tým, čo mi spôsoboval v detstve (nevidel som ho), ani či ho mám vnímať ako rozprávku pre deti, alebo ako horor pre dospelých (ako na to v komentári poukazuje užívateľ Maq). Skvelý príbeh o zákrutách mocných (prijmú pomoc od každého, no následne sa vracajú do tých istých koľají), starnutí (statické žitie v neustálom strachu robí z každej prežitej sekundy s mysľou niektorých ľudí niekedy nie prežitú reálnu hodinu, ale hneď celý rok). Ale všetko toto prebíja temný alchymistický príbeh o ukradnutej duši do temného zásvetia, spolu s čarovnou atmosférou bábkového potulného undergroundového divadla. Také bolo vždy tŕňom v oku vládcov. Atmosféra dekadentných večierkov, či čiernych tanečných omší večne živého astrológa tiež nemala chybu. Skvelé kulisy a výtvarné riešenie len dotvárajú atmosféru tohto, pre mňa osobne bezkonkurenčne najlepšieho filmu Juraja Herza. Mimochodom, všimli ste si, že zachránení nebožtíci, vrátane dvorného šaša sa obživnutím stali vlastne zombíkmi? Ale to len tak na okraj. Užite si skvelé divadlo, práve začína! ()
Jako dítě jsem tuhle pohádku neměla moc ráda pro její ponurou, skoro hororovou atmosféru. Vzhledem k cílové skupině (dětem) jí proto nemohu dát plný počet bodů. Přesto (především při srovnání současné pohádkové tvorby) vynikne její mistrovství. Žádná z postav není zkarikovaná do debila a ke strachu stačí jen hudba. ()
Oproti Panně a netvorovi, kterou točil souběžně s touto, mnohem pohádkovější pohádka. Jde na ní docela vidět, jak byla šita horkou jehlou. I ona má ale několik klasicky Herzovských strašidelných momentů. Hrabě Aldobrandini mi vždycky připadal hrozně směšný, hlavně když si rovnal oči při hypnóze, ale Filipovský a Přeučil mi vžycky naháněli strach, ti jsou strašidelní, až to hezké není. A danse macabre má neskutečnou atmosféru. ()
Galéria (9)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Reklama