Baba z ľadu

Pojetí lidského domova v mnoha jejích podobách. Je v tom samozřejmě dosti životních pravd. Tedy jakých se odehrává denně hodně. Dějová linie se nijak nepodbízí lacinou líbivostí. V každém případě se jedná o film, které psal život. Způsob, jakým je Bába z ledu natočená, jak už výše bylo řečeno, je přinejmenším podle mě to lepší ze současné české tvorby. (30.10.2017)

Ano, styl Bohdana Slámy jsem poznal velice rychle, lehká deprese se mísila s humorem a jako obvykle mě tento mix bavil. Zuzana Kronerová byla výborná a Pavel Nový předvedl podle mě svůj nejcivilnější výkon, čímž mě opravdu potěšil. Musím navíc vyzvednout obětavost, s jakou se plavci nořili do vln Vltavy a ocenit, jak tvůrci zpracovali vztahy v rodině, zvlášť postava Táni Vilhelmové stála za to. (18.04.2018)

Mně je to poselství, které chce film předat, velmi sympatické - ono zamyšlení nad sebeúctou, sebepoznáním, vlastní svobodou a především sebeuvědoměním -, ale když ono je to tak těžce tezovitě, v podstatě prvoplánově a předvídatelně natočeno. Navíc mi vadilo, že zde máme spíše karikatury, než životné postavy, až absurdně dovedené do krajnosti (především postava Vilhelmové-Dykové, i když tu moderní hipsterskou blbku zahrála skvěle, pokud ji tedy musela hrát, toť otázka) a mužské postavy jsou všechny do jednoho slaboši, a to dokonce i ta, která zdá se už ví, co od života chce. Ten zvrat do slabocha na konci filmu to celé tak nějak posadil na zadek víc, než obě postavy bratrů, opět vyvedené v absurdně krajních polohách chudého lenocha a závisláka na nakupování starých knih a pracovitého boháče, který jde pro úspěch přes mrtvoly, jak je naznačeno u jednoho z obědů. Mimochodem, tuhle doslova úchylku českých tvůrců na scény u jídelního stolu dodnes nechápu (třeba Hřebejk je v tomhle zcela ulítlý), asi holt jiný kraj, jiný mrav. Vadily mi nezvládnuté herecké výkony u neherců, časem už mi slepice lezla na nervy (byť chápu tu metaforu k lidem, kteří jsou v depresi, dokud nenajdou sebe a místo, kde jsou šťastní), samotné seznámení s otužilci na začátku mi přišlo hodně nevěrohodně podané, nepotěšila mne sexuální scéna a olej, což se sem moc nehodilo, vadila mi další teze, že Ivánkovi stačí k odložení tabletu prostředí těch správných lidí (bez bio produktů, bez přehnané přecitlivělosti a sledování moderních trendů – i když cyklisté mi tu chyběli), přece jen to chtělo více rozvést (včetně scény, kde klukům ve škole nabančí, ta zde zoufale chybí), vadilo mi nedořečení mnoha motivů, i ten konec, ze kterého se Bohdan Sláma vylhal nejjednodušším možným způsobem (včetně postav manželek) a k němuž vlastně nevede rozumné vysvětlení, proč. Jak jsem už psal - samotná myšlenka, některé vtipné či úsměvné scény, to vše je fajn, navíc se to natáčelo U Sváry, kam chodím na pivo, takže tam to prostředí znám, ale celkově mi přišel ten film postavený na vodě. Ale jinak samozřejmě, klobouk dolů před herci a jejich plaváním ve studené vodě. (08.09.2020)

Film o bláznech! Já nevim, ale takhle se snad normální lidi nechovají. Ano, jsou sobci, jsou nevychovaní malí parchanti, jsou lidi , kteří by se pro rodinu rozdali atd., ale ty jejich reakce zachycené ve filmu mi prostě přijdou nenormální. I ta Hana je svým způsobem praštěná, i když Zuzana Kronerová ji zahrála senzačně. Nevim, asi to byl účel - jakože jsme všichni svým způsebem blázni, např. v Pelíškách to funguje skvěle, ale v tomhle případě mi to nefungovalo, asi se moc tlačilo na pilu. Nakonec nejlepší byly nic neřešící scény s otužilci. A co ten závěr? Podle mě jedno velké rozhádané a rozvrácené nic. Rád bych dal 4*, ale bohužel, ty dávám jen když vím, že si film rád pustím znovu. A taky marně přemýšlím za co dostala Petra Špalková Českýho lva, mě se zdála naprosto nevýrazná. (11.03.2018)

Tak na tomhle dělal Sláma pět roků svého života? V porovnání s jeho předchozími filmy je sdělení Báby z ledu až příliš banální. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4*, ale v porovnání s jinou českou produkcí i tohle Slámovo dílko září jako oáza na poušti, plná osvěžující vody. Což je vlastně dost nelichotivá zpráva o stavu dnešní české kinematografie. Sláma je dneska, v době kdy i ten Hřebejk pomalu upadá, jedna z mála jistot a jeho práce s herci je pořád, pořád obdivuhodná. A pořád mě ty jeho scenáře se sociálním ostnem o lidech, jejichž život je mírně řečeno v prdeli, nebo je v prdeli u jejich nejbližších, moc baví a ještě se neokoukaly. (30.01.2018)