Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHrajú:
Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Daniel Vízek, Václav Neužil ml., Marek Daniel, Tatiana Dyková, Petra Špalková, Alena Mihulová, Tadeáš Kalcovský, Luboš Veselý (viac)Obsahy(1)
Po setkání s otužilcem Broňou (Pavel Nový) začíná ovdovělá Hana (Zuzana Kronerová) pozvolna měnit svůj stereotypní život, který se doposud točil výhradně kolem jejích synů (Marek Daniel, Václav Neužil), snach (Petra Špalková, Tatiana Vilhelmová) a vnoučat. Zatímco šedesátnice Hana prožívá love story, tradiční víkendové obědy v rodinné vile ztrácejí na idyličnosti a postupně vyplouvá na povrch, že každý z hrdinů má nějaké tajemství. Haniným nečekaným spojencem se stává vnuk Ivánek, který si zamiloval nejen svérázného Broňu, ale i jeho slepici Adélu a otužileckou komunitu na břehu Vltavy. Příběh rozkrývající nelehké vztahy mezi třemi generacemi přináší naději, že život lze vzít do vlastních rukou v jakémkoli věku. (Falcon)
(viac)Videá (3)
Recenzie (500)
Zamilovat se dá v každém věku, i když už lidé nejsou tak pružní na těle ani na duchu. Žel, ve filmu ze kterého ze všech směrů trčí, že cílí hlavně na festivalové publikum. V reálně pojatém příběhu se tak vyskytuje postava jak od Felliniho, samorostlý otužilec, který sdílí maringotku na břehu Vltavy, v jedné místnosti se slepicemi, z nichž s jednou má až podezřele blízký vztah. Takže slepice, v nepřítomnosti pána, upadá do deprese, což se projevuje tím, že klopí hlavičku. Že jsou si se slepicí souzeni, ostatně nasvědčuje, že slovní zásoba čackého starouše se omezuje převážně na slovo: „Proč?“, což neváhá opakovat několikrát za sebou (a ne, není to kvůli tomu, že by nedoslýchal). Spíš mi to připadalo jako mužská obdoba slepičího: Kvoook?“_____ Srdnatému plavci se slabým srdcem vstoupí do cesty jedna už poněkud opotřebovaná Popelka (tady se omlouvám Zuzaně Kronerové, kterou považuji za velmi dobrou herečku) a nastane milostná eskapáda pozdního podzimu. _____ Mezi realistické prvky, jako je vykořisťování seniorky rodinou, se přimíchávají nesmyslné schválnosti bez reálného základu, ale i bez jakéhokoliv magického potenciálu, cílící právě na diváky nezávislých festivalů. To je například soužití se slepicemi, proměna v Marylin Monroe, případně useknutý konec, kde jsem marně tápala v příbuzenských vztazích hrdinovy rodiny. Přetrval ve mě pocit nudy a falešnosti celého příběhu. SHRNUTÍ: Hodně umanutý festivalový film. ()
Žel, pro mě nejslabší režisérův snímek. Od uvolněných Divokých včel, kde byl Sláma spojením komedie a dramatu úžasně nad věcí, přes drsnou psychologii Štěstí, až po další jeho lidské příběhy, se dostal do současné tuzemské dějové prázdnoty, kde jeho osobitý štyl jen nedočkavě přešlapuje za kamerou a žánrové póly se těžce odpuzují. Nepomáhá ani jeho klasický herecký tým plus pár "nováčků", kteří společně vytvořili přemíru postav bez možnosti pořádného hereckého projevu. Kontrast mezi životními styly je sice pěkný, nicméně postavy obou synů a jejich rodin mi ve finále přišly neskutečně zbytečné (jak mám Petru Špalkovou rád, tak Lva za vedlejší roli vážně nechápu...). Daleko více mne zaujala Alena Mihulová a její příběh, na kterém bych, po totálním vymazání Haniny rodiny, jejichž příběhy se mohly klidně odehrát v desetiminutové retrospektivě, která by divákovi i silněji přiblížila životní odtažitost hlavní hrdinky, celý film postavil. V žádném případě si nedovoluji kázat či poukazovat, jak to měl vítěz letošního Českého lva točit, nicméně z nabídnutého materiálu jsem k tomuto závěru došel. ()
Za sebe říkám, že tohle je filmařsky nejvyspělejší Sláma. Civilní herecké pojetí, zbytečné dialogy zde nahrazujou vše říkající pohledy. Herecké výkony tandemu Kronerová - Nový přirozený a velmi kvalitní. Jediný co bych této sociálně laděné vztahovce vyčetl je nevyvážený prostor pro vedlejší hrdiny (např. Marek s Petrou bez scény na rozdíl od Václava s Tatianou ) , ovšem to nic nemění na faktu, že se jedná o další důkaz, že český film stále souptá, stále stoupá a česká filmová kritika stále klesá a stále klesá. ()
Aneb se životem se dá zamíchat v jakémkoliv věku. Témat tvůrci nabízejí dost. Tragikomičnost života, sebeobětování se pro druhé a komplikované rodinné vztahy. Bohdan Sláma dává zapomenout na rozpačité Čtyři slunce a vysílá k nám ovdovělou ženu, která potřebuje pořádně otevřít oči. Očistu představuje neokoukané prostředí stárnoucích otužilců, každé ponoření se do ledové vody ji zoceluje, takže říct svým sobeckým synkům děsících se ztráty komfortu, co si myslí, nebude už tak obtížné. Do plavecké party ji dostává energický Pavel Nový, pro kterého jde o velký herecký návrat. Nedoceněnou ženu dokonale vypíchla Zuzana Kronerová, potěší i dětský talent Daniel Vízek nebo Václav Neužil, ten ze synů, kterému se daří lépe. Sláma působí vyspěle a prokresleně, jen poslední smočení ve vodě mělo nahradit ráznější finále. Podobné cynické téma zaujalo v nedávné Teorii tygra, za mě i tady příjemná spokojenost. ()
Mně je to poselství, které chce film předat, velmi sympatické - ono zamyšlení nad sebeúctou, sebepoznáním, vlastní svobodou a především sebeuvědoměním -, ale když ono je to tak těžce tezovitě, v podstatě prvoplánově a předvídatelně natočeno. Navíc mi vadilo, že zde máme spíše karikatury, než životné postavy, až absurdně dovedené do krajnosti (především postava Vilhelmové-Dykové, i když tu moderní hipsterskou blbku zahrála skvěle, pokud ji tedy musela hrát, toť otázka) a mužské postavy jsou všechny do jednoho slaboši, a to dokonce i ta, která zdá se už ví, co od života chce. Ten zvrat do slabocha na konci filmu to celé tak nějak posadil na zadek víc, než obě postavy bratrů, opět vyvedené v absurdně krajních polohách chudého lenocha a závisláka na nakupování starých knih a pracovitého boháče, který jde pro úspěch přes mrtvoly, jak je naznačeno u jednoho z obědů. Mimochodem, tuhle doslova úchylku českých tvůrců na scény u jídelního stolu dodnes nechápu (třeba Hřebejk je v tomhle zcela ulítlý), asi holt jiný kraj, jiný mrav. Vadily mi nezvládnuté herecké výkony u neherců, časem už mi slepice lezla na nervy (byť chápu tu metaforu k lidem, kteří jsou v depresi, dokud nenajdou sebe a místo, kde jsou šťastní), samotné seznámení s otužilci na začátku mi přišlo hodně nevěrohodně podané, nepotěšila mne sexuální scéna a olej, což se sem moc nehodilo, vadila mi další teze, že Ivánkovi stačí k odložení tabletu prostředí těch správných lidí (bez bio produktů, bez přehnané přecitlivělosti a sledování moderních trendů – i když cyklisté mi tu chyběli), přece jen to chtělo více rozvést (včetně scény, kde klukům ve škole nabančí, ta zde zoufale chybí), vadilo mi nedořečení mnoha motivů, i ten konec, ze kterého se Bohdan Sláma vylhal nejjednodušším možným způsobem (včetně postav manželek) a k němuž vlastně nevede rozumné vysvětlení, proč. Jak jsem už psal - samotná myšlenka, některé vtipné či úsměvné scény, to vše je fajn, navíc se to natáčelo U Sváry, kam chodím na pivo, takže tam to prostředí znám, ale celkově mi přišel ten film postavený na vodě. Ale jinak samozřejmě, klobouk dolů před herci a jejich plaváním ve studené vodě. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (22)
- Scéna s hořícím autobusem byla natočená před barokní sýpkou Týnice mezi obcemi Vykání a Kounicemi na Nymbursku. (Mijagi)
- Alena Mihulová hraje ve filmu matku postiženého Jirky, kterého opravdu hraje postižený Tadeáš Kalcovský. O setkání s ním řekla, že to byla krásná zkušenost, protože svět těchto lidí je čistý a pravdivý. (sator)
- „Scénář filmu se mi moc líbil hned, ale tajně jsem doufala, že téma otužování se z filmu časem vytratí,“ směje se Zuzana Kronerová. [Zdroj: ceskatelevize.cz] (SONY_)
Reklama