Môj sused Totoro

Tahle japonská pohádka je moc pěkně ohudebněna. Tohle je druhá pohádka od Hayao Miyazakiho, kterou jsem viděl v orginální japonštině a opět to nebyl zážitek špatný. Všechny ostatní, které jsem viděl v češtině mě neskutečně sraly. Možná na tom tedy něco bude. V prvních 20 minutách jsem měl velký problém určit pohlaví jedné ze dvou hlavních hrdinek. Docela dlouho jsem si zvykal na zvýšenou uječenost dvou hlavních hrdinek. Zvykl jsem si. Můj soused Totoro je skutečně pohádka pro ty nejméně malé a trošku se stydím přiznat, že se mi docela líbila. Párkrát jsem se dokonce i usmál, protože ta menší z malých hrdinek nahazovala neuvěřitelně vtipné ksichty. Rozhodně bych však uvítal o něco propracovanější děj a hlavně alespoň SPOILER jednoho mrtvého rodiče na konci KONEC SPOILERU, který by zapříčinil alespoň malou hrátku s city. Nic z toho nepřišlo, takže se divák musí spokojit s příběhem, ve kterém 2 velmi upištěné děti ženského pohlaví jdou osídlit jeden starý dům, poblíž kterého řádí nějaký přerostlý medvěd se svojí bandou, která umí kouzlit. O děti se v našem příběhu stará pouze otec a jedna bába, jejíž vizáž je převzata z jiného díla Miyazakiho. Matku v současnosti nemají. Má totiž rýmu, a proto je dlouhodobě v NEMOCNICI. Asi jsem zrovna v nějaké super dobré náladě, protože s tímhle bych většinou autora poslal s odpadem do míst, která slunce často nespatřují, jelikož jsou často zakryta 1 až 2 vrstvami oblečení. Dnes to ale budou takové pěknější 2*. (13.06.2012)

Miyazakiho filmy se nedají seřadit do stupnice top. Záleží na vkusu. Všechny jsou na 100%. Totoro byl pohodový, s úžasnou animací, pěknou hudbou. Příjemná sonda do života japonské rodiny. Nejen pro děti, ale pro všechny, kdo mají děti a pamatují si, jak to vypadalo, když byly malé (moje žena se usmívala třeba ve scéně, kdy Mei spí poodkrytá a nakřivo - prohlásila, že si Miyazaki výborně prostudoval chování a pohyby malého dítěte). ■ P.S. Po varování z této diskuse jsem si pustil angličtinu. Hej, v japonštině je ta holčička trochu víc uřvaná :). ■ P.P.S. Moje jedenáctiletá dcera chce kočičí autobus (a s ženou jsme chvíli diskutovali, kolik má ta kočka vlastně nohou). ■ Doplnění 19. 8. 2009: Naše šestnáctiměsíční prťata tento film doslova milují (už asi měsíc a půl). Jsou schopná třičtvrtěhodiny sedět a koukat! Vyžadují ho 3x denně!!!!!! ■ Doplnění 28. 9. 2009: Aktuálně stačí už jen jednou denně, v pruběhu některých scén odbíhají. (21.05.2009)

Myslela jsem si, že na Kiki a jejího roztomilého kocourka Jijiho nic nemá - a pak přišla Satsuke se svou úžasnou sestřičkou Mei - copatou špiónkou s věčně odřenýma kolenama a ušmudlanou pusou, rozverným čertíkem, jehož andílkovskému pohledu a stékající slzičce po buclaté tvářičce prostě nikdo neodolá a já jsem ještě teď v šoku z toho, jak moc jsem se v ní viděla... Tomuto já říkám dokonalá identifikace s hlavním hrdinou. (10.07.2007)

Je sice ocivine, ze Miyazaki tento film nasmeroval hlavne pre detske publikum, avsak ta neobicajna krasa, ktoru dokaze vlozit do jednotlivych obrazov, ta magia ktora z obrazovky na divaka priam sala, ta fantazia a jemna, prenadherna animacia.......aj ked budem mat 60 (ak sa dozijem) tak si to pozriem znova. (9/10) (07.08.2007)

Přestože Totoro sám je naprosto perfektní plyšák, kterého bych hodně chtěl doma, celkově jde o zatím nejslabší miyazakiovku, co jsem viděl. Laťka je sice dost vysoko, takže to pořád znamená čtyři hvězdy, ale tentokrát nesousedí s pěti, ale třemi. 70% A to těsně. Nadpřirození tvorové se mi do příběhu nějak nehodí a jindy hutná atmosféra funguje jen částečně. Relativní zklamání. (20.06.2010)