Porco Rosso

Balada o létání z doby, když se to ještě považovalo za dobrodružství. Díky Mistře, tohle mě chytilo u srdce. Niterný dojemný příběh o vzdušných soubojích nad Středozemním mořem zasazený do doby 30. let minulého století. Z italského prostředí, které je zmítáno krizí doslova číší temné stíny fašismu a militarismu, ale z filmu přesto dýchá duch svobody a touha po volnosti. Hlavním hrdinou je růžový vepřík Porco Rosso lovec lidí, který létá na červeně zbarveném létajícím člunu a prohání vzdušné piráty, kterých je obloha plná. Za svou zvířecí podobu vděčí kapitán Marco Pagoto tajemnému prokletí. Jeho úhlavním soupeřem se mu stane tajemný americký pilot Donald na hydroplánu Curtis, s kterým změří síly nejen v oblacích, ale i v dramatickém pěstním souboji. Prostředí ostřílených vzdušných jezdců zjemňují dvě křehké ženy. Jednou z nich je majitelka hotelu Adriano a okouzlujícího hlasu Gina, která má oči jen pro Porca a pamatuje si ho ještě s lidskou tváří. Dětský nevinný prvek zastupuje mladá zrzavá slečna, mechanička Fio Pikolo, která se stará o spolehlivost červeného aeroplánu. Na filmu je znovu poznat smysl pro nejmenší detail a mystické protiválečné prvky. Malebná muzika a vysoká akrobacie v leteckých soubojích se snoubí v harmonickém souznění. Létání nikdy nebylo krásnější. (22.02.2013)

Porco si u mne pátou hvězdu vysloužil až na druhé shlédnutí a i tak to bylo dost těsné :-) Ale své půbavy tento hezký příběh o prasečím pilotovi rozhodně má, nechybí tu drama, humor, romantika ani akce, jen mi tu narozdíl od většiny Miyazakiho filmů chyběla trochu ta ohromující pohádkovost a fantazie. (26.02.2015)

No původně jsem měla předsudky - Miyazakiho film skoro bez fantasy? To bude nuda nebo divné. Naštěstí ani jedno. Je to sice snímek v úplně jiné poloze, jinak zaměřen, ale je stejné dobrý jako leckteré jiné. Je jen takový víc..no...asi bych ho označila jako víc dospělácký. Nádherné scény s letadly a létáním a mezi tím se tam prolíná zajímavý příběh a krásná hudba. Pokud si člověk všímá i detailů, tak nemůže jinak než chválit. Například noviny byly opravdu psané italsky, když se to odehrává v Itálii (to v amerických filmech například málokdy vidíte), nebo Ghibli na motoru jako odkaz na studio. Takže opět tleskám pane Miyazaki. (07.01.2013)

Porco Rosso se sice přímočaře hlásí ke světu dospělých z Miyazakiho filmů hlasem nejsilnějším, ale nevidím v tom žádnou jeho výhru. Získal se tím sice prostor pro cynismus a černý humor (hlavně ovšem pro — byť platonickou — lásku mezi mužem a ženou), tento u mistra vzácný potenciál však skromně zmírá pod hromadou rozevlátých pirátů a jiných taškařic, snad aby to nevypadalo, že bere sám sebe příliš vážně. Hluboký v srdci žal, na tváři lehký smích... vždyť víme. Ani trochu hloupý snímek, ghibliovsky pěkný, s mnoha kvalitami atd. Jen se v něm na můj vkus příliš nesourodě mísí komediální a „noir“ scény, hlavní tajemství zůstávají tajemstvími i po závěrečných titulcích a Miyazakiho četná poznávací znamení to nezachraňují, spíš naopak. Zkrátka mě to neuchvátilo. Rozpolcená slabší trojka. (02.03.2013)

S Hajaem Mijazakim sdílím lásku k létání, takže jsem se na Porco Rosso opravdu těšil. Tím víc, že jsem vůbec netušil, co kromě prasečího pilota vlastně čekat. A výsledek? No, řekněme, že v tomhle animáku je jedna z nejkrásnějších filmových scén, jaké jsem kdy viděl - ano, ta vzpomínka na první světovou válku je prostě něco nádherného. A zbytek také stojí za to. Střídání žánrů, vyprávění příběhu, kdy to, na čem by jindy stál, zůstává tak trochu v pozadí a ukryté v náznacích, opravdu skvělá animace leteckých soubojů, nadsázka i nefalšované dojetí v ten pravý čas. A stále aktuální moudro: Lepší být prase než fašista. (16.07.2023)