Naušika z Větrného údolí

U mě to bylo úplně přesně na 4 a půl *, mohla jsem tedy buď podhodnotit nebo nadhodnotit, nakonec to dopadlo takhle. Tenhle jeden z prvních Miyazakiů se dost odlišuje od těch pozdějších hlavně mnohem temnějším a vážnějším celkovým pojetím. To byl asi taky ten důvod, proč mi ze začátku trvalo na tohle přistoupit, protože přece jen jsem po Cestě do fantazie či Totorovi čekala jiný kafe. Nejvíc se to podobá princezně Mononoke, ale ani ta není tak temná. Míň času se tu tráví ve fantasy světě (tady jakýsi houbový les obývaný hmyzem, moc se mi líbil), víc času naopak pokusům zabránit dalším bojům. Tohle poselství je mi blízké a s Miyazakim souhlasím. Je to jiné, ale je to dobré. A postřeh nakonec - před filmem si pročtěte zajímavosti. Připravíte se tak o šok, co jsem zažila, když princezně Naušice vítr nadzvedl sukni a následovalo několik záběrů na její holé pozadí. (03.04.2012)

Naušika byla první ze série velkofilmů, které Miyazakiho proslavily po celém světě, ale shodou okolností jsem se k němu dostal až jako k poslednímu - tudíž v době, kdy už jsem důkladně poznal jeho rukopis, výtvarný styl a způsob vyprávění, takže mě nemohl ničím překvapit. Je to určitě velkoryse zkonstruovaný obraz alternativního světa a lze obdivovat režisérovu fantazii, ale zároveň tomu schází větší plasticita postav, propracovanější myšlenkový svět, protože tyhle zjednodušené ekoaktivistické představy jako by vypadly z dílny Greenpeace včetně té mytologie a la "bohyně Gaia". Po výtvarné stránce se Miyazaki opakuje a podobně jako kdysi Disney vlastně vytváří na své postavy jakousi šablonu. S postavami jsem se nedokázal nijak ztotožnit právě proto, že byly tak ploché. V téhle fázi své tvorby ještě Miyazaki škatulkoval své hrdiny na výrazné klaďasy a podlé zlosyny podle černobílého vidění béčkových filmů. Takhle jednoduše pojatá moralita na mě zkrátka nefunguje. Celkový dojem: 55 %. (20.11.2011)

Každý tvůrce musel nějak začínat a Mijazakiho debut rozhodně není na ostudu. Trochu jsem měl obavy z toho, do jaké míry bude Mijazaki vířit vody ekologie a zda to nepřeteče trochu přes okraj, ale nakonec to zas až tak vyhrocené nebylo a plamenné řeči o záchraně planety rozhodně nebolely tolik jako v "poser-se-z-mého-vizuálu!" Avatarovi. Naušika je sympaťačka, její mazel podobný Pikaču jakbysmet a celkově si nemůžu jinak na příběh, postavy či nápad stěžovat. Jenom mi to nepřipadalo tolik divácky přitažlivé jako právě budoucí mistrova dílka - bylo vidět, že tady oba pánové Mijazaki a Hisaiši ještě hledali svůj budoucí styl, kterým se budou ubírat, ale za to se na ně přece nelze nijak zlobit. Možná další zhlédnutí vyšvihne mé hodnocení ještě o jednu hvězdu výše, jinak jsou to teď takové slušné 4*. (18.11.2011)

Zámer vidieť všetky filmy, ktoré užívatelia ČSFD zaradili do najvyššej trojstovky, prináša so sebou aj nutnosť pozrieť si filmy ako je tento. Filmy s celkom príťažlivou grafikou, s vynaliezavým zobrazením fantastického sveta, ekologickým ladením na hranici únosnosti a úplne neúnosným dejom a dialógmi. Síce som ho dopozeral do trápneho konca, ale pridelené tri hviezdičky sú najmä výrazom mojej dobrosrdečnosti a viery v to, že tieto filmy majú svoju divácku klientelu. (05.07.2013)

Hodně se mi líbil svět, ve kterém se film odehrával. Lidé byli oblečení dle středověké módy, ale měli tanky, plamenomety a obří letadla. Boje mezi lidskými frakcemi mě moc nezajímaly. Bavily mě výpravy Naušiky do tajemné Pustiny. Obří Ohmu budí respekt i v dnešní době a oceňoval jsem mystický nádech s hmyzem spojený. Taky se mi líbilo, že se Naušika snažila všechny usmířit a chápala ekosystém světa. Finále je fakt epické. Miluju japonskou posedlost obřími potvorami a Boží bojovník mě nadchnul. Ke konci jsem byl opravdu dojat. Jen mě hodně překvapilo množství záběrů pod sukýnku hlavní hrdinky na holý zadek. Přišlo mi to trochu perverzní, ale je to holt japonsko. P.S. tak jsem byl opraven a nosí tělové legíny, nebo co. :) (16.01.2016)