Četař York

Hodně naivní a patetické, ale taky poctivé a fungující. Je zde vytvořeno mnoho klasických stereotypů, jenž budou provázet většinu válečných filmů 20.století, je tu i otisk klasických studiových postupů zlatého věku holywoodu. Cooper hraje roztomilého hrdinu naplno, Leslie to sluší a Hawks zručně vypráví. Dostane se nám mnohých poučení, vojenské agitky a jedné z prvních válečných scén. Dnes už je věk cítit, ale filmu se nedá upřít kvalita, zábavnost i zajímavost. Zlobivý kluk z Tennese, našel dívku, víru a vyhrál válku... 70% (30.08.2011)

Legendaristicky vyprávěný příběh Alvina Yorka mě nadchl svou věcností, čistotou a naivitou, sourodými s jeho povahovým vykrystalizováním. Přestože režijní zpracování působivého scénáře (věrohodnou fúzí civilního a duchovního typicky houstonovského!) maximálně zohledňuje propagandistické poslání filmu (a ze všech sil idealizuje americký národ, kulturu, ba civilizaci) a samo ztvárnění hrdinova úspěšného válečného zásahu vyznívá zázračněji než první metanoia v bouřlivé noci, působí celek– i na velkorysou délku – živě a povzbudivě. Podstatný podíl na tom má i dokonale hrající Gary Cooper, jenž dokázal Yorkovo proměňování přesvědčivě vtělit. Give Me That Old Time Religion! (27.03.2015)

Gary Cooper je skvělým tahounem tohoto filmu. Bez něho by to nikdy nebylo ono. Jeho pohled, jeho mluva, to, jak celkem jednoduše a přirozeně hraje, jsou okrasy filmu o tom, jak se může změnit život jednoho člověka, ale jak se sám člověk změnit nemusí. Nebo alespoň ne tolik. Hezký příběh o člověku, který nechtěl být velkým, ale tak trochu se jím stal. Asi jsem ale stejně čekal trochu silnější zážitek. (08.09.2014)

Americký sniper ročník 1941. Seržant York je milý, naivnučký veľkofilm z obdobia, keď už sme mali ávno za sebou filmy typu Na západnej fronte kľud a Big parade. Čiže filmy s ucelenejším posolstvom a myslím, že aj filmársky inovatívnejšie. Howard Hawks bol ale macher a celú stopáž dokáže nepretržite baviť a o aj pri tých menej svetlých momentoch, vlastne pri väčšine dialógov. Zmysel filmu mi trochu uniká, snáď mal byť reklamou na nábor američanov do druhej svetovej vojny, scenár im navyše vysvetľuje rozpor medzi bohom a službou vlasti, nakoniec sa však prikláňa k antimilitarizmu. Nepríjemné skúsenosti nie sú pre Yorka niečím, na čo by bol hrdý a zabíjanie stále považuje za nutné zlo, s ktorým nikdy nebude súhlasiť. (30.09.2015)

[1,5*]     "Put you trust in the Book, Alvin." "But here is another book, York. History of the United States."     Neveril som vlastným ušiam. Síce treba dodržiavať, čo je písané v Biblii, takže zabíjať by sa nemalo, ale pozor, je tu ešte jedna (!) kniha. História USA. A v nej sú takí skvelí ľudia, že svätá trojica aj so všetkými ostatnými svätými sa môžu strčiť. Toľko otravných patetických žvástov pokope sa len tak nevidí (náboženských, či vlasteneckých). Tento slávny film už dnes podľa mňa nefunguje v takmer nijakom ohľade. Skutočný príbeh je totálne neskutočný, Postavy sú príšerne teatrálne (matka!). Romanca je naivná a hrozne zahraná. Humor je plytký a nevtipný (ožrani, bitky, atď.). Hudba je až otravne jednoduchá, doslova lepkavá. Ako tak znesiteľné sú až vojnové scény na konci, hoci aj tie sú poriadne prehnané (komické umieranie, strieľanie kŕdľa moriakov). Hlavný hrdina Alvin C. York rieši veľké morálne dilemy (za slávu Boha, či za slávu skvelej Ameriky?), hoci na začiatku je vykreslený ako primitívny dedinský ožran. No a tento ožran sa náhle (božím zjavením) zmení na pacifistického svätuškára (a ja neviem posúdiť, v ktorej polohe bol otravnejší) a aby toho nebolo málo, nakoniec sa zmení ešte aj na Ramba.  Z nejakého záhadného dôvodu zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (27.01.2022)