Jánošík - Pravdivá história

Tak v prvom rade, akákoľvek Prawdziwa historia či True Story je tu úplne zbytočne. Opäť raz ide o takmer klasickú (aj keď trochu inú ako sme zvyknutí) povesť, vrátane rozdávania dukátov chudobným... V podstate som však rád, pretože národní hrdinovia by mali ostať hrdinami a je zbytočne z nich robiť krvilačných zabijakov. Film je poňatý dosť intímne a naturalisticky, na čo sme pri "našej" produkcii zvyknutí, ale tentoraz je tam nahota často okato prvoplánovane. Stávka na jednoduchý, líneárny (aj keď trošku pridlhý) dej, bola správna a oproti potácajúcej sa BATHORY tu vidno radosť z rozprávania príbehu (či jednotlivých mikropríbehov). Postavy sú všetky do jednej skvelo obsadené - chlapčenský úsmev ako aj chlapské zazeranie Václava Jiráčka je prekvapivo účinné, aj keď najprv to vyzerá, že hlavnou postavou je Ivan Martinka. Napriek týmto dvom však filmu kraľuje vedľajšia postava Michala Zebrowskeho... Trošku mi vadilo zopár "jakubiskovských" romanticko-surrealistických scén, ale boli tam nevyhnutné, aby tá posledná pojednávajúca o spravodlivosti a bohu vyznela takmer oscarovo. Ak akceptujeme klasický "československý" prístup k akčným scénam a súbojom (nie su zlé, ale kamera zaznamenáva boj, nie choreografiu), tak nám vychádza príjemný (ale aj krvavý) európsky historicko-dobrodružný film plný folklóru a krásnej prírody, ktorý je poňatý ako trochu iný pohľad na národného hrdinu. Nášho hrdinu. Ja dávam štyri subjektívne hviezdy, ktoré su pre mňa ako Slováka predsa len niečim viac ako objektívnych 70%... (13.09.2009)

Ono je hezké, když se boří mýty, jenže by se přitom nemělo zapomínat na diváka a hlavně když už bořit mýty, tak by se měl výsledek blížit pokud možno co nejvíc historické realitě. Tady sice vezme za své legenda o hrachu hozeném na podlahu, nicméně folkorista romantik si přesto přijde na své a člověk se jen diví, jak si tu zbojničinu v 18. století zbojníci užívali. Nějak uniká, že šlo vlastně o formu organizovaného zločinu, že v tom byla špína, strach, stres a násilí. Film sám o sobě nemá jenom jednu nebo dvě chybičky, ale selhává v tom zásadním, jako je scénář, který vůbec nevytváří souvislý pohled na Jánošíka jako historickou postavu, ale rozpitvává spíš jeho sexuální život a je to sled žánrových obrázků, které nejsou vždy k věci. Selhávají i akční scény, dialogy, herecké obsazení (nic proti Jiráčkovi, ale Jánošík musel být charismatičtější, pokud chtěl šéfovat zločinecké bandě)... Místy je to taková bída, že jsem vážně uvažoval, že film nedokoukám, a jen se děsím, jak asi musí vypadat Bathory, když je Jakubiskův snímek v řadě komentů označován jako horší. Posledním hřebíčkem do rakve je přetažená stopáž - těch bezmála 140 minut je vzhledem k výše uvedenému opravdu trestem pro diváka. Mám pocit, že u řady uživatelů zafungovala snaha pomoci domácímu filmu a legendě, která má u obou národů bývalého Českosloveska své místo. Celkový dojem: 40 %. (06.04.2011)

Pravdivá história sa má k Bielikovmu Jánošíkovi asi ako Scottov Robin Hood k tomu s Errolom Flynnom. Je síce fajn, že Holland, Adamik a Borušovičová mali istú víziu, a to rozbúrať mýty a zasadiť dej do realistickejšieho a špinavšieho prostredia zbaveného folklóru a slnka, ale čo z toho, ak je to nuda a viacero vecí nefunguje. Všetci vieme, aké predprodukčné, produkčné a postprodukčné bolesti táto verzia zažívala a asi to bolo príjemné tvoriť ako byť vešaný na hák, ale zase divák za to nemôže. Takže za odvahu a skutočne tmavý, i keď nie príliš výrazný, vizuál tie prehnané tri hviezdy. S 5 litrovým pytlom pukancov v kine by to bolo znesiteľnejšie. (04.01.2021)

Odtažitý film, který mě už po 30 minutách nutil pohrávat si s myšlenkou, že by nebylo špatné, kdyby toho Jánošíka už konečně odpravili. Jánočík je tak pozvolný a neakční film, že mi spíše evokoval dokument na téma: Život poddaného lidu v Uhrách na počátku 18. století. Zajímavé jistě je mísení pohanských tradic a křesťanské symboliky, lidových písní, tradicí a obřadů, ale pokud je jim věnován příliš velký prostor, otravují, stejně jako podivná hudba (ta sice nemá tolik prostoru, ale do scén moc nepasuje). Představitel hlavního hrdiny Václav Jiráček je naprosto matný, bez charismatu a suverénně ho přebájí Michal Zebrowski a Ivan Martinka, jehož Uhorčík byla jediná postava, která mě zajímala a bavila. (Když Jánošíka s Uhorčíkem chytili, zajásala jsem, že už se blíží poslední část filmu, ale zároveň jsem doufala, že Uhorčík vyvázne.) Kamera je místy opravdu krásná (záběry slovenských exteriérů, tancovačky) a místy selhávala (souboje, přepadení aj.) Je mi líto, že jsem se na Jánošíka těšíla příliš, ale je snadnější pobavit v dvouminutové ukázce než ve filmu s epickou stopáží 140 minut. Závěr: Lepší než Máj, ale to neznamená zas tak mnoho. (13.09.2009)

Jiráček má divné predné zuby, tie ma rušili asi najviac z celého filmu (a jeho dabing). Vyzerá, akoby si ich v detstve vybil a náhradné mu vyrobili príliš veľké. Okrem toho sa mi však snaha o všeobjímajúcu dobovú fresku celkom pozdávala. Niektoré línie vyzerali nedotiahnuté, iné rozbité... ale pre mňa osobne to v konečnom dôsledku nie je prepadák ani neúspech. Dávam 4*, lebo snaha o realistickosť dobových pomerov a napokon aj ten kritizovaný kontrast medzi poetikou a naturalizmom ma očarili. A ešte Tomáš Uhorčík ;-) (26.07.2010)