Jánošík - Pravdivá história

Odtažitý film, který mě už po 30 minutách nutil pohrávat si s myšlenkou, že by nebylo špatné, kdyby toho Jánošíka už konečně odpravili. Jánočík je tak pozvolný a neakční film, že mi spíše evokoval dokument na téma: Život poddaného lidu v Uhrách na počátku 18. století. Zajímavé jistě je mísení pohanských tradic a křesťanské symboliky, lidových písní, tradicí a obřadů, ale pokud je jim věnován příliš velký prostor, otravují, stejně jako podivná hudba (ta sice nemá tolik prostoru, ale do scén moc nepasuje). Představitel hlavního hrdiny Václav Jiráček je naprosto matný, bez charismatu a suverénně ho přebájí Michal Zebrowski a Ivan Martinka, jehož Uhorčík byla jediná postava, která mě zajímala a bavila. (Když Jánošíka s Uhorčíkem chytili, zajásala jsem, že už se blíží poslední část filmu, ale zároveň jsem doufala, že Uhorčík vyvázne.) Kamera je místy opravdu krásná (záběry slovenských exteriérů, tancovačky) a místy selhávala (souboje, přepadení aj.) Je mi líto, že jsem se na Jánošíka těšíla příliš, ale je snadnější pobavit v dvouminutové ukázce než ve filmu s epickou stopáží 140 minut. Závěr: Lepší než Máj, ale to neznamená zas tak mnoho. (13.09.2009)

Možná, že byl pravdivý příběh proslulého zbojníka Juraje Jánošíka skutečně tak prostý. Možná, že se na stříbrném plátně přeci jen lépe vyjímají příběhy více legendové. Pojetí tohoto snímku je trochu nezvyklé, protože je v něm o něco větší prostor věnován vnitřnímu romantickému světu postav než ději samotnému. Přestože jsem určitě čekal od nového velkofilmového zpracování více, musím říct, že je to příjemná podívaná. 60% (01.10.2009)

Trvalo mi to přesně do půlky filmu, než jsem Jánošíkovi Agnieszky Holland přišla na chuť. Každý hrdina, který vstoupil do lidského povědomí začíná po smrti žít svým vlastním životem - stává se totiž legendou. Přestává být Jurou, jeho skutečný život se stává příliš banálním. Prostý lid vždycky toužil mít před očima hrdiny, ke kterým by mohl vzhlížet, kterého by mohl obdivovat. O Jánošíkovi šli zvěsti už za jeho života, po smrti si každý ještě něco přidal. V předchozích zpracováních byl vykreslený právě jako legenda a lid jásal, měl svého hrdinu. Agnieszka se pokusila o zpracování jiné, její Jánošík je hrdina/nehrdina, není tak charismatický, jako jeho předchůdci. Není mužný, je spíše chlapecký, žije normálním životem. Raelistické zachycení prostého života chudých lidí s jejich tradicemi je to, co dělá snímek zajímavým. Není tím, jak to doopravdy bylo, ale to mohlo být. Kreativní kamera umocňuje celkový dojem. (08.01.2018)

V první řadě by měl k nakopnutí nastavit svůj gluteus maximus ten, kdo rozhodl, že film poběží v českých kinech nadabovaný... Zkusím se s tím vyrovnat a odhlédnu od tohoto nešťastného faktu, který docela kazil zážitek z projekce (zejm. Jiráček svoje dialogy četl jako stydlivý školák před celou třídou). Film je pojatý velkolepě a už stopáž napovídá, že má hodně co říct... Nakonec to nebyla až tak úplně pravda... Příběh o Jánošíkovi je notoricky známý a rozvláčně ho převyprávět ve 140 minutách by asi byla nuda. Naštěstí film ukazuje hlavního hrdinu spíše jako normálního chlapa, tj. se všemi radostmi a starostmi normálního člověka, nevyjímaje pitky, milostné pletky, vztah k rodičům, politické názory, pochybnosti o svém zaměstnání....apod. - což v jednolivých epizodách oživuje celý příběh. Základní charakteristika postav je tedy obstojná, avšak co nejvíc drhne uši, jsou dialogy - nepřirozené, škrobené, šroubované.. Film je mnohem zajímavější v částech, v nichž se nemluví, kdy roztěkaná kamera snímá krásnou krajinu, kdy zabírá folklorní zvyky (svatba, pohřeb) či milostná vzplanutí atd. Čest výjimkám (např. soud). Zvláštním prvkem byly snové scény, bez kterých bych se ale obešel - vnitřní pocity hlavního hrdiny by šly vyjádřit elegantněji a účinněji i jinak, tady mi to spíš připadalo, jako dobře mířená pěst panenky Marie na oko divákovo... Film jako celek je obstojný a v oblíbeném srovnání s Jakubiskovou Bathoryčkou je skutečně o třídu výš. Přesto na přehnané poplácání po ramenou to není. Průměrný historický film, který je řemeslně na výborné úrovni, ale postrádá koření v podobě pronikavějšího nápadu a lepšího scénáře (škoda že např. nebyla více rozvedena myšlenka o tvorbě mýtu a legendy, které se film jen velmi lehce dotkl). (11.09.2009)

Remaky sú v kurze zjavne nielen v USA a čo najrealistickejší prístup k problematike tiež, takže nová verzia Jánošíka zbavená mýtov bola len zákonitým vyústením, za tie roky čakania a odkladov určite nestála. Snaha o historický epos nezlyháva na výprave, ktorej ako jedinej niet čo vytknúť ale prakticky na všetkom ostatnom. Pravdivá história postráda kvalitnú dramatickú fabulu a zmysluplné dialógy, väčšiu časť deja tvorí len sled často nepodstatných epizód zo života Jánošíka a jeho okolia, pričom to podstatné ako je napríklad jeho vzťah k družine odbíja. Vlastne o živote tejto legendy podáva len veľmi málo zaujímavého a Jiráček síce istú charizmu má, lenže v kľúčových okamihoch túto náročnú rolu netiahne tak, ako by asi chcel. Pár drsnejších scén otrlého diváka neprekvapí a režisérskej dvojke nejde uprieť snahu, ale niekto by jej mal oznámiť, že hlavne v akčných scenách na to reálne nemá. Nápad zbaviť klasický príbeh mytických prvkov tak ako celok vôbec neuspel, legenda by mala ostať legendou, dokým sa jej neujme niekto skutočne schopný. A tento filmový štáb na čele so scenáristkou bohužiaľ zrejme nie je, už len fakt, ako dlho sa písal vo výsledku nepresvedčivý a nekompaktný scenár o niečom svedčí. (22.01.2010)