Európa Európa

Být Žid v nacistické Evropě nebyla žádná prdel. Evropa, Evropa vypráví o Solomonu Perelovi, mladém Židovi, kterému se s obrovským kopcem štěstí podařilo přežít přímo v řadách nacistů. Agniezska Holland téměř s jemným humorem ( nebo ani ne tak téměř jako prostě s) představuje až neuvěřitelný příběh mladíka , který chtěl jediné: Přežít. Po obsazení Polska sovětskou armádou se dostává pod vliv bolševiků a jejich vymývání mozků ( krásná scéna o srovnání Boha a Stalina), poté se náhodou dostává do zajetí německých vojáků a když se mu podaří přesvědčit své věznitele o německém původu, stává se jedním z nich.. a já sleduju, že tu opisuju obsah a prd píšu o svých pocitech z filmu ..ok, Anežka natočila výborný film podle skutečné události, ale nedokážu si vybavit téměř žádnou silnější chvilku ( snad to srovnání Boha a Stalina stálo za to a pár snových scén - Hitler ve skříni). (25.03.2013)

V jednom z komentářů je hrdina snímku Sally přirovnáván k Forrestu Gumpovi, který se rozhoduje zkratkovitě a ve všech ohledech špatně. Osobně soudím, že kdyby se rozhodoval špatně, jeho život se bude ubírat podstatně temnějšími uličkami a záhy skončí. Vzpomínám si na sérii dokumentárních filmů Zapomenuté transporty do..., které přibližovaly osudy hrstky přeživších Židů z koncentračních táborů. Prakticky každý z nich prožil příběh, který by stál za zfilmování a je stěží uvěřitelný - kdyby to nebyla pravda. O těch milionech, kteří štěstí neměli a nedokázali se ve zlomku vteřiny rozhodnout, do které řady nastoupit nebo kdy zvednout ruku, se zkrátka filmy netočí. Sally projevil velkou dávku duchapřítomnosti a statečnosti, ale vedle toho musel mít taky obrovské štěstí. Vzpomínám si na příběh německého židovského emigranta z Paříže, kam vstoupila vítězná německá armáda. Začaly první šťáry a onen mladík se pod heslem pod svícnem bývá největší tma s neuvěřitelnou drzostí v náborové kanceláři přihlásil do jednotek SS. Narozdíl od milionů jiných příslušníků své církve válku přežil, když si odkroutil několik let v elitních jednotkách SS v Norsku. S Angieszkou Holland mám zkušenost, že její režie mě do nějakých nadoblačných výšin nikdy nedostane, na druhou stranu točí spolehlivě a navíc, což je asi její největší přednost, má cit pro výběr atraktivní látky. Samozřejmě, jakkoliv vychází film z osudů skutečného hrdiny, scénárista si mohl v rámci zatraktivnění filmového vyprávění jeho zážitky trochu vylepšit, ale i tak jde o mimořádně zajímavý počin, který hodně vypovídá o tehdejší šílené době a antisemitismu (nejen) v německé společnosti. Celkový dojem: 75 %. (27.05.2015)

Ještě nikdy jsem (snad kromě nějakého porna) neviděl film, který by se celou dobu tak šíleně točil okolo přirození hlavního hrdiny. Tedy obřezaného přirození hlavního hrdiny. On je totiž žid a to za 2. světové války rozhodně nebyla žádná výhoda. Jenže on naštěstí i nějakou tu výhodu má. Je trilingvidní a pokud se tedy na světlo nedostane jeho přirození, dokáže se ze všeho vykecat. A že se mu to opravdu daří. Několikrát přebíhá z ruské strany na tu německou a zase zpátky a i přes důkladnou ideologickou masáž na obou stranách (na rozdíl od ostatních) u něj stejně vždy vítězí ten nejpřirozenější lidský pud - přežít. Hodně se mi líbilo především to, že se ve filmu pokaždé mluví originálním jazykem. Pokud se děj odehrává v Německu, tak německy, pokud v Rusku, tak rusky a ne jako v obdobných amerických filmech, kde ať se děj odehrává třeba v Japonsku, stejně všichni mluví plynulou angličtinou. Všechno je to navíc slušně natočeno a z "Evropy, Evropy" se tak pro mě stává další film, který by rozhodně neměl chybět ve filmotéce každého filmového fajnšmekra. (23.06.2007)

Z části naivní pohled hlavního hrdiny na válku, mu zřejmě umožní v několika vskutku absurdních zvratech, tyto válečné léta přežít. Skrývání své podstaty a víry je s jeho tělesnou "úpravou" těžší a těžší ... ale přesto se to onomu chlapci daří ... ač je jako žid v podstatě stále obklopen "nepřáteli", kteří o jeho původu nemají ani ponětí ... Jiný pohled na válku, stojí za shlédnutí! (24.04.2013)

Ani sa mi nechce veriť, že by toto všetko mohol niekto zažiť. Kvalitná remeselná práca všetkých zúčastnených je jedna vec, fakt, že nemám rád filmy o dejinách 20. storočia, lebo som nimi presýtený je druhá vec a osobná zainteresovanosť režisérky na téme je vec tretia. Jedno, čomu nerozumiem je akútna potreba poľských režisérov reflektovať vo filme "vlastné dejiny." (31.03.2012)