Anihilace

Damsels in distress tak trochu jinak. Sofistikované komorní p-o-m-a-l-é (pocitově jednou tak dlouhé; ovšem nejde o výtku) béčko, kde se však všichni chovají logicky a přiměřeně situaci a které si bere stejnou měrou ze Strugackých jako z Věci a Příchozích. Ovšem překvapivě málo z VanderMeerovy předlohy. Na jednu stranu podmanivě znepokojivé svými výjevy i hutnou atmosférou, na tu druhou se to halí do jakože interpretačně bohatého hardcore sci-fi přesahového rozměru, u kterého si vůbec nejsem jist, zda je opodstatněný a nikoli pouze předstíraný až banální. Každopádně (nejen) z těchto důvodů to v mysli drápky zasekne natolik spolehlivě, že se vám to z hlavy nevykouří s náběhem závěrečných titulků. (12.03.2018)

Béčko, ktoré veľmi chce byť nové Arrival, ale nemá to takú silnú tému a nenatočil to Villeneuve. Všetky tie "vzťahové" flashbacky, ktoré to majú akože prehlbovať, sú celkom prázdne, zbytočné a otravné. Rakovinové podobenstvá jalové. Rozuzlenie celého problému v rámci sci-fi žánru banálne. Akčno-hororové scény vytrhávajú z letargie, ale (tak ako celý film) potrebovali by výrazne lepšie triky a celkovo štýlovejší vizuál. Žánrová udalosť roka sa nekoná, vlastne je to nanajvýš priemerný film. Pokusy robiť z toho film, ktorý potrebuje nejakú interpretáciu či dokonca opakované pozeranie za účelom pochopenia myšlienkovej vrstevnatosti, sú úplne na smiech. 5/10 (12.03.2018)

Podivný slepenec, za kterým sice stojí velmi úspěšný scenárista (a podruhé režisér) Alex Garland, ovšem mě osobně svými předchozími pracemi tak úplně nezaujal. Vědátory trápí a zaměstnává podivný a mutující ekosystém, bioložku Natalii Portman zase ztráta manžela, což významně souvisí právě s prvním problémem. Tempo je plíživé, místo až utahané a nezajímavé. To samé se dá říct o postavách, které jsou mdlé a poměrně nesympatické. Atmosféra sice místy pohltí, ovšem dějově mi to prostě nesedlo, flashbacky to celé ještě víc brzdí, neměl jsem navrch chuť se ponořit do vykreslování nějakých hlubších významů. Myšlenková vrstevnatost se ke mně jaksi nedostala. Asi moje chyba. Celkově dietní tři hvězdy. (02.04.2018)

Některé filmy vlastně stojí za to si odložit na dobu, kdy pomine PR masáž, vlna recenzí i výkřiků na sociálních sítích a databázích. Člověk pak k nim může přistoupit do značné míry oproštěný od balastu ohlasů i očekávání. Zrovna "Annihilation" je případ díla, kterému právě čistá a otevřená mysl nejen prospívá, ale do značné míry ji vyloženě vyžaduje. Nejedná se totiž o sci-fi zakládající si na vědecké věrohodnosti, ale naopak na čirém úžasu z nových světů a forem, přičemž diváky vybízí k ponoření se do nich. Podoba fauny a flóry zde může evokovat apokalypticko enviromentalistické vize Hajaa Mijazakiho. Jenže na rozdíl od jejich ekologické logiky příčiny a následku, potažmo snahy posunout se z parazitismu směrem k symbióze, zdejší svět nemá logiku, smysl či cíl. Jeho jediným principem je asymilace a transformace bujením. Garland do své volné adaptace stejnojmenné předlohy vnáší motivy ztráty, sebedestrukce a současně doplňuje páteř možného výkladu celého vyprávění jako metafory pro turbulentní dynamiku vztahu dvou lidí a jejich složité cesty zpátky k sobě, přičemž na konci oné cesty nevyhnutelně nemohou být stejní jako na začátku. Nicméně nejen díky své záměrné enigmatičnosti "Annihilation" nejlépe funguje jako expedice do jiného světa, který je právě díky své groteskní monstrozitě, zneklidňující nestálosti i přízračné kráse nebývale podmanivý. V dnešní záplavě blockbusterů vydávajících se na nové planety, které ale zůstávají příjemně konvenční, se Garlandovi podařilo navrátit do filmu element fascinovaného úžasu. (25.09.2020)

Ryzí a místy opravdu děsivý sci-fi horor s nejednoznačným koncem. Hypnotická atmosféra průzkumu mutujícího národního parku je možná zbytečně narušovaná vzpomínkovými sekvencemi, ale i ty mají svůj význam. Garland chytře vrství příběh plný vzpomínkových děr a skrze náznaky buduje půdu pro mindfuckové finále, které žádá hlubší analýzu, ani ne tak kvůli tomu co se stalo jako spíš proč. Triky jsou dostačující i když malinko nevyvážené, celkový vizuál je ovšem fantastický. Lidské stromy, plísňové těla a další mutanti ale hlavně slouží příběhu. Herecky není co vytknout, zaujme především Isaac. Po Ex Machina další trefa do černého. (14.03.2018)