Réžia:
Jaume BalagueróKamera:
Pablo RossoHrajú:
Elliot Cowan, Franka Potente, Ana Ularu, Leonor Watling, Manuela Vellés, Christopher Lloyd, Joanne Whalley, Eve Connolly, Yennis Cheung, André PasquasyObsahy(2)
Profesor literatúry na univerzite v Dubline Samuel Solomon (Elliot Cowan) sa stane svedkom tragédie, pri ktorej zomrie jeho milenka. Rok po tejto udalosti sa stále musí vyrovnávať s tajomnou nočnou morou, v ktorej je rituálne zavraždená neznáma žena. Všetko sa mení vo chvíli, keď sa v správach objavia novinky o vražde, ktorú Samuel videl vo svojich snoch. Zisťuje, že sa práve stal súčasťou tajomnej zápletky, ktorá vedie k mytologickým bytostiam nazývaným múzy. (Marceloo)
(viac)Videá (7)
Recenzie (31)
Somozova knižní předloha patří mezi mé oblíbené, a proto jsem byl nadšen, že se její adaptace ujala taková hororová persona jako Balagueró. Výsledná podoba dokonce předčila má očekávání. Hned v úvodu však podotýkám, že není určena popcornovým masám, nýbrž značně vyzrálému hororovému publiku. Balagueró evidentně dospívá, přichází s novými postupy a opouští onen adrenalinový koncept, se kterým slavil úspěchy v sérii REC. Musa má do konvenčního hororu velmi daleko a koneckonců, opírá se spíše o hororové elementy. Je však vystavena na téměř gotické atmosféře, které se podařilo docílit volbou vhodného barevného schématu, perfektní kamerou a doprovodnou hudbou. Vše je podpořeno vynikajícími hereckými výkony. Jakožto zdejší hororový expert však snímku musím vytknout občasnou neplynulost při odvíjení děje. Značná část stopáže je věnována výzkumu, což pramení z Balagueróvy upřímné snahy o neopomenutí ničeho podstatného z mnohasetstránkové předlohy, ale tady bylo přeci jen záhodno zvolit kreativnější přístup a předejít tak zábleskům příběhové nekompaktnosti. I tak krásné čtyři hvězdy. ()
Jste-li oddaný poeta, kterého vysává nedostatek básnického střeva, postačí, když se nevědomky zapletete s Múzou, lépe řečeno se sympatickou poběhlicí. Rázem sice nesložíte žádný nový Máchův Máj, jen váš život nabere nový směr, v němž bude dost prostoru pro východní tajemné krásky, půjdou po vás dámy v černém všech věkových kategorií a ze žil si budete dolovat to, co vám brání v rozletu. To samé udělal i profesor literatury, který diváka bere na celkem originální cestu za vykoupením. Jaume Balagueró řídí jeho kroky neotřelým pojetím, není v takové slepé uličce, jako jeho kolega Paco Plaza, s nímž trhl v minulosti největší úspěchy. Nečekejte ale úplné kreativní zázraky. Balagueró chce být jiný, chce přicházet s novými nápady, rozhodně se nespokojí jen s prvoplánovým pojetím bezduchého krváku. Do mytologie múz mohlo být nahlíženo trochu více erudovaně i podrobněji, neb je to zajímavá látka, která mohla být ošetřena. Občasná zmatenost, ať už úmyslná či neúmyslná, dělá příběh v některých fázích těžkopádným, ne úplně přehledným a ne vždy smysluplným. A scházela mně i dostatečná motivace jednotlivých aktérů.Tempo je nastavené ideálně, gore vypadá dobře a není ho kvanta, slouží k správnému vybarvení děje. Trefou byl casting - málo známý Elliot Cowan je snaživý sympaťák, dámská skvadra čítá evropský mix, na který je radost pohledět: Franka Potente, Ana Ularu a vizuálně líbivá Manuela Vallés. A z hlubin zapomnění vytáhli i Joanne Whaley, ta je náčelnicí spolku poběhlic. Příběhu sice schází propracovanost, lze však ocenit, že si tvůrce dal práci přijít na poli hororu s něčím méně v rámci žánru viděným, co je natočeno na patřičné technické a vizuální úrovni. 8/10 ()
Profesor literatúry na univerzite v Dubline Samuel Solomon (Elliot Cowan) sa stane svedkom tragédie, pri ktorej zomrie jeho milenka. Rok po tejto udalosti sa stále musí vyrovnávať s tajomnou nočnou morou, v ktorej je rituálne zavraždená neznáma žena. Všetko sa mení vo chvíli, keď sa v správach objavia novinky o vražde, ktorú Samuel videl vo svojich snoch. Zisťuje, že sa práve stal súčasťou tajomnej zápletky, ktorá vedie k mytologickým bytostiam nazývaným múzy. - Tak pri tvorbe tohto hororu pána Balaguera zrejme žiadna múza nekopla, ale pozeralo sa mi na to dobre. Vadili mi výrazné nezrovnalosti, ktoré sa objavujú v tej hlavnej mytológii, pretože múz bolo pôvodne deväť a tu ich je sedem. Dokonca nedokázali pozbierať ani dosť herečiek, ktoré by ich hrali, čo sa mi zdá zvláštne. Je velká škoda, že zápletka je dosť naťahovaná a chýbajú nejaké výraznejšie a hlavne strašidelné sekvencie s týmito bytosťami. Exteriéry sú ale grandiózne a užíval som si každý záber, ktorý sa odohrával vonku. Očakával som od tohto niečo iné, ale nakoniec sa mi to celkom páčilo. + Christopher Lloyd + herečka z Creep a The Conjuring 2 + herec z Howl ()
„Do ucha mu múza šeptá, hrůzou smrtelnou ho deptá.“ Profesor nebohý, po poháru lásky zakázané toužící, na vějičku studentky krásné a žádostivé se chytil a teď z toho „I promise, forever!“ nevyjde a nevyjde. Kol něj se múzy ovíjí všelijaké, nejvíce však mrška mrňavá, tajnosnubná, zlopověstně šeptavá, a srdce jeho i mé na poplach bije. Úprkem i přerývavě, jak chtíč divoký ho pohání i strach smrtelný ho svírá. Vždyť city ony tak blízko sebe na háku ostrém v komoře života visí. MÚZICKÉ OKÉNKO: [][] Verše nejsnáze ožívají, psány jsou-li: ¶¿ Brkem havraním, v inkoustu černém máčeným. ¶¿ Krví horkou, na papír i do vany čůrkem stékající. ¶¿ Drápem ženiným, do srdce mužského zarytým a básníkem odtud bolestně vytrženým. ¶¿ Krůpějemi rosy chladné, za úsvitu po tváři mrtvolně bledé k ústům stékající. [][] Jak asi múza Skrytá, v magickém bílém kruhu polapená, k zemi znehybněna klesá? A do jaké pozice kočičí se tam skrčí? Bolestně, na všechny čtyři. Hvězdu pátou sebekanibalka pozřela, prsty své k tomu přikusujíce. Ta, jež scenáristou tak hanebně zanedbána byla. Škoda. ()
Po r. 2000 na mňa strašne silno zapôsobila nová vlna hispánskych hororov. Robili sa atmosférické, temné a drsné pecky, ktoré sa síce nebáli krvavých detailov, ale používali ich s mierou a nečasto (o to pôsobivejšie bolo, keď sa niečo nechutné zjavilo). Jaume Balagueró patril k najvýstavnejším režisérom tejto vlny. Jeho kúsky Temnota, [REC] alebo Nepremožiteľné zlo, mám veľmi rád. Bohužiaľ, Jaume to v posledných rokoch prestal zvládať. Zo špičkového tvorcu výborných hororov sa premenil na unudeného rutinéra, ktorého najnovšie veci nie sú ničím výnimočné. Naopak: sú nezaujímavé, stereotypné, nudné, proste ako od hocijakého najbližšieho režiséra, ktorý bol poruke. A také je, nanešťastie, aj Muse. Pár drobností poteší (to s krkom napríklad), sú tam zaujímavo skombinovaní herci (Franka Potente a Christopher Lloyd je vskutku diabolská kombinácia) a budovanie temnej, ponurej atmosféry Balagueróvi stále nie je úplne cudzie. Ale už to nesiaha jeho prvým zárezom ani po kolená. ()
Reklama