Zaklínač

Docela škoda, že zaklínači už vychcípali. Sám znám minimálně pět chudáků, které sužuje pěkně hnusná striga, a nikde žádný traumatizovaný homoblondýn s obřím mečem k pronajmutí, aby je zbavil utrpení. Takže jim holt ty pizdy asi budou pít krev na věky … Snažili se, soudruzi z Netflusu, snažili, satanžel však, kde nic není, ani zmrd nebere. Snažil se i toporný manekýn Jindra Clavin, aby nevypadal jako totální Buzna z Blafdickenu, dokonce i říkat procítěné „hm“ se naučil. Ovšem co je mu to platné, když se brodí po kolena v hovnech pšonkovského nudila a uspávače hadů, který vděčí za svou relativní popularitu výhradně leštičům džojstyků, co si pohonili na monitoru pár, z narkoleptického grafomanského kontextu vytržených, oblud a promnuli si ve virtuálních rukách nějaké ty RPG koule. Jinak by jeho popsaným hajzlpapírem pohrdali snad i slabikovači Heryho Potrata. A po úspěchu hry se hrabivý arogantní pičus, neumětel a zoufalec, který ještě rád střelil svého času tvůrcům práva za nějakých 300 litrů, na ni snaží zpětně parazitovat a chce po nich náhle přes čtvrt miliardy. Nelze mu ale upřít, že povídky měl na svou dobu kulantní, jakož i originální koncept středověkého potírače monster slovanské mykologie, a první řada z nich vesměs čerpá. Takže kdyby nevynechali Kostěje, nedovolili senilnějícímu egocentrickému babralovi kafrat do scénáře a nesnažili se propojovat jednotlivé povídky otravnými traumaty a unylými rádoby intrikami špatně napsaných a xmrti nudných postav, mohl z toho být docela kulantní počin. Jsem rovněž velmi pohoršen, ba až znechucen, z hrubého kvótového deficitu ťamanodryád, araboelfů, laponských mágů, aborodžinských rytířů (nejlépe gejů) a indických minesengrů, pro které není ve slovanské mykologii kam plivnout, jakož i z nešťastného výběru hlavního představitele. Je přece nad slunce jasnější, že typově se pro tuto roli narodil Číjejetel Unprofor! Čili jedna hvězda za Dženyfer, je to fuckt kunda, a ta druhá za jediný plnotučný díl, ten třetí, uvařený z asi nejprofláklejší povídky a herního intra. Ten ostatně i korektně dává naději a vlévá optimismus do žil všem hrbatým obludám, že když se počmárají kusem své uvařené piče a zamumlají dexempo rumplex, změní se v princezny a už nikdy si před šukáním nebudou muset kopat dolík. Povídky došly a po nich už začal Endy produkovat výhradně megaotravné, nezáživné a nečtitelné parapsychologické dizertačky na téma mindráků mykologických zrůd a frustrací pétéeskovaných homodějů, plné nesnesitelné grafomanské vaty. Tudíž se upřímně velmi děsím další řady, kde se nepochybně dočkáme jen Cirioniny čarodějnické školy v Bércových Vředovicích, zbuznělých bardů, traumatizovaných homopýrů, trpajzlíků s napoleonskými komplexy, psychicky destabilizovaných negroelfů s potřebou klinické terapie a suchopárné deratizace citově rozpolcených potkanů. (05.01.2020)

Nevím, zdali je dobré se do podobného seriálu pouštět a nemít k Zaklínačovi vztah. Navíc ale není dobré mít přečtené všechny knihy, odehrané všechny hry a doufat, že tohle ho prostě nezklame. Seriál je prostě něco mezi, ale mě jakožto, troufnu si tvrdit, základního fanouška tohoto univerza prostě nezklamal. Jasně, našel jsem tam pár nejasností a nelogičností, kterých objevíte víc, čím větší vztah k celé té sérii budete mít. Pořád se ale jedná o hodně slušný fantasy kousek, kterých je současně zatraceně málo a já jsem za každou naději, která se na světě zjeví, děsně rád. Netflix to neudělal špatně, udělal to po svém. Henry Cavill, který byl postrachem všech, to nakonec zvládl se ctí. Hrozně mi připomíná toho herního. Příběhově, bych mohl konstatovat, že už je to trošku slabší, ale ruku na srdce. S počtem osob a nejasným smyslem příběhu byl problém i se Hrou o trůny. Až další série prokázaly, zdali se jedná o budoucí legendu nebo ne. No a u Zaklínače to bude podle mě obdobné. Navíc tady můžete počítat se skvěle nasnímanými souboji, na které je radost přihlížet. Zatím tedy hodnotím čtyřmi hvězdami. Sper to ďas! (25.12.2019)

Dobře, můžu si tady hrát na člověka, co má odstup a vidí, že kdyby si při každé zmínce slova osud dal panáka, umře během jedné epizody na otravu alkoholem. Mohlo to být ještě promyšlenější v práci s časovými liniemi, aby i běžný divák dokázal dříve než ve třetím díle pochopit, že nejsou paralelní. Určitě se dalo lépe řešit tempo a gradace některých dílů, i tónová konzistence. Jenže tohle všechno je "flaw by design". Sapkowski napsal fantasy soap operu, kde se eklekticky potkává horor, romance, pohádka a kruté podobenství o světě na hraně zkázy. A Netflix k mému obrovskému překvapení natočil zcela věrnou (i když v detailech a narativní linii se odchylující) adaptaci, která je znamenitě obsazená, je vtipná, napínavá i romantická, patřičně jeblá a pro mě vtahující. Že to nemá takovou soudržnost a přehlednost jako GoT a další? Ovšem, tohle je východo a středoevropská tradice tavícího kotlíku kultur, folklórů a hlubokých tradic.Tohle mi už roky chybělo. Seriál, se kterým budu dýchat a o kterém se mi bude v noci zdát. Že se to nestalo vám? No jo, pravděpodobně jste nečetli všechny knížky desetkrát a nedali jste si přezdívku podle jedné z postav. Ale díky seriálu máte taky šanci tomu naprosto propadnout. Skvělá práce a tak nějak tuším, že další série by to mohla ještě pozvednout, protože už se nebude věnovat různým povídkám, ale románové pentalogii. (22.12.2019)

„SPER TO ĎAS!…“ /// Úvodní série Zaklínače je napsaná podle prvních dvou – povídkových knih. Asi proto mám dojem, že je vyprávění nesourodý. Prolínají se zde časový roviny a hodně věcí mi docvakne až ve čtvrtým dílu. Příběh je dobrodružnej, občas vtipnej, ale hlavně temnej a místy hororovej (navíc s trochou sexu). Rozpočet kolem 10 milionů dolarů na jednu epizodu je znát. Servírovány nám jsou tři příběhový linie. Jedna je Geraltova, další se věnuje čarodějce Yennefer, a třetí zase královský vnučce Ciri. Nechybí trubadúr Marigold, Arci Mistryně Tissaia de Vries nebo statečný válečník Cahir. Zaklínač Geralt se stejně jako monstra, krve nebojí. Místy je to ukecaný… vlastně se tady mluví celkem dost. Asi proto, že si to můžou dovolit. Baví mě dialogy připomínající knihu. Henry Cavill se mi v roli líbí a i díky němu (a sarkastickýmu humoru) je Geralt zajímavou postavou obohacující žánr fantasy. Parádní je i „jeho“ svět. Plnej příšer, podivných lidí, králů, kouzelníků, nadpřirozenejch schopností a osudu. Určitě se tady budou líp orientovat ti, kteří s ním už měli co do činění. I když se mi to během sledování zdálo zajímavý, teď, na konci mám dojem, že roztrojením hlavní vypravěčský linie, ztratil příběh šťávu. Vizuál i triky moc hezký! Nejste-li ortodoxní vyznavači předlohy a umíte občas přimhouřit (obě) oči, dokáže vás samotář se dvěma meči a v oblečku z kůže, slušně pobavit. Víc jsem se rozepsal TADY. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídky o Zaklínači, které psal Andrzej Sapkowski, jsem nečetl. 2.) Neviděl jsem ani tenhle seriál ani film. 3.) Mám v sobě chaos /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (01.01.2020)

Kdybych neměla skvělého poradce (syna), tak se v té spleti postav, prolínajících se období a různých souvislostí vůbec nevyznám. Takhle jsem to dala celkem na pohodu (no, jak co a kdy). Fešáckého homoblondýna jsem taky vydýchala (my čarodějky vidíme, tak nějak víc do hloubky) a Sapkowskiho si určitě přečtu, teď už ano. (10.01.2020)