Zaklínač - Série 2

Netflixifikace televizního průmyslu pokračuje, kde i vlajkový seriál streamingové platformy působí jako pouhý nástroj na generaci předplatitelů a udržení jejich pozornosti u obrazovek na co nejdelší možnou dobou. Přitom nejde o nic nového – v protahování nepodstatného a zkracování podstatného, kde by se i osm hodin děje vlezlo do dvou epizod, šetření produkčních nákladů na lokacích, je něco, v čem jen Netflix nekorunovaným králem, zamrzí to ale u nejočekávanějšího žánrového počinu roku, který měl napravit zklamání z letošních nevydařených projektů jako Kolo času nebo Nadace, nicméně skončil jako jim podobný. Po oznámení, že se druhá série přikloní k lineárnímu vyprávění namísto (převážně matoucí) povídkové struktury, vyvstala naděje soudržnějšího děje se silným zaměřením na pouto mezi třemi hlavními postavami, který ale zůstal nevyužit. Po enormním úspěchu první řady a oznámení několika dalších projektů ze světa předlohy se ze seriálu jakoby vytratila veškerá snaha o budování něčeho vlastního, co by se odlišovalo od konkurence, čímž první série koneckonců byla. Nevyrovnaný, leč zábavný chaos plný cynického humoru a přímočarých „monster-of-the-week“ epizod vystřídala snaha Netflixu o vlastní Hru o trůny, kde se děj větví do mnoha dějových linií a pozornost se více soustředí na širší mocenské politikaření než na samotného Zaklínače, který se stává jen další vedlejší postavou, která se občas někde mihne a někoho zkontroluje/nasměřuje. Nefungují ani emoce (snad s výjimkou první povídkové epizody), ani prohlubovaní charakterů, ani potěšení z jednoduché žánrové zábavy. Nezajímavým vedlejším liniím, které tvoří snad dvě třetiny celkového děje, nenapomáhají ani průměrní herci a ochotnicky vyhlížející výprava/kostýmy/masky, v níž například elfové nebo ostatní zaklínači působí přinejlepším jako účastníci víkendového LARPu. Větší rozpočet je sice vidět na slibně vypadajících trikových atrakcích (monstra), na zbytek ale nezbyl čas a peníze. Ve výsledku je to veliká škoda, protože například typecasting Henryho Cavilla se povedl na výbornou a zamrzí, že se musí potácet touhle značně natahovanou nudou, jehož jediná funkce je být teaserem na další řadu. 5/10 a zpětné doceňuji poslední řady GoT, které sice nedávaly smysl, ale aspoň šlo o zábavné a velkolepé televizní blockbustery. (19.12.2021)

Co se tady u Bílýho plamene sakra stalo? Tolik prachů (který jsou vidět na každým záběru) a tolik snahy (co si budeme povídat, Henryho člověk prostě musí mít rád), třebaže utopený v naprosto tragickým psaní. Přitom části, který se aspoň jakž takž drží předlohy (= z většiny ty, který se zaobíraj Geraltem a Ciri) baví a jsou tím, čím seriál měl bejt - příběhem Geralta a Ciri na pozadí něčeho většího. Jenomže pak se někdo rozhodl, že je chytřejší jak Sapkowski a začal si vymejšlet zbytečný odbočky a že víc jak půlka seriálu se bude zabejvat nějakým nesmyslným Yennefeřiným trápením a hlavně politikou a intrikařením, namísto toho, aby tu k politickýmu pozadí bylo řečeno jen to nejdůležitější v pár scénách. A tehdy se dostavuje nuda, protože jsou tyhle části naprosto tragicky a nezajímavě napsaný. A tak se tu jen nudně žvatlá, k pořádný ukázce Geraltovo umu s mečem dojde až po ŠESTI epizodách, což je taky jediná slušná akce za celých osm hodin a i když v průběhu dojde na zajímavý a potenciálně napínavý momenty, tak jsou zase nesmyslně narušený náhlým střihem k události úplně jiný, nesouvisející a zase nudný... Jak jsem byl po první sérii spokojenej, tak teď jsem smutnej! Když bych to měl shrnout, tak vlastně 1* za Geralta, druhá za Ciri a třetí za Marigolda (05.02.2022)

Už v druhej sérii sa z toho stáva samostatný príspevok do Zaklínačovho sveta. Nekopíruje to knihy, nekopíruje to hry, drží sa akurát tej najhlavnejšej dejovej línie a najhlavnejších charakteristík postáv. Pritom si to ale bez najmenšieho zaváhania zachováva ducha predlohy, určujúci konflikt neprekrúca, hlavným myšlienkam sa nespreneveruje. Rozprávkový opar je na mieste (Sapkowski na ľudové rozprávky a povesti odkazuje rád a nijako to nemaskuje), z hercov neprekáža nikto (viacerí akoby sa pre svoje role v tomto seriály narodili), triky sú vo svojej skromnosti kúzelné... skrátka sa na to celé rozprávkové fantasy (pochopte už konečne!) pozerá skvele... a ja, bez toho aby som vyzýval k bezvýhradnému potlesku, skutočne nechápem, komu sa tu čo môže extra nepáčiť. Rozprávka vážení, ROZ-PRÁV-KA! A skvelá. (12.01.2022)

do první série jsem šel s výhodou neznalosti knížek a vyplatilo se.Série mě bavila,líbila se mi a následně mě překvapilo,že se držela předlohy víc než se diskutovalo.Před druhou sérií jsem o tuhle výhodu přišel,nicméně i s načtenými knížkami jsem se dost těšil na to jak se s tím tvůrci popasují.Bohužel to ale dobře nedopadlo.Pořád je to sice hezké na oko a Cavill je dobrý Zaklínač,ale...Knižní předlohy jsou samy o sobě docela komplikované a ne úplně jednoduché pro filmové/televizní zpracování.Jednak je v nich miliarda postav a jednak se v nich různě skáče v čase (podobně jako u první řady).Tady se ovšem - čert ví proč - tvůrci rozhodli knižní předlohu víceméně ignorovat a vymyslet si svojí linku,která ovšem není zrovna dobrá.Některé poměrně důležité postavy jsou tady upozaděny (popřípadě jsou čistě epizodické - Nenneke) a naopak přibývají nové,které v knížce nejsou (jakási baba Jaga v chaloupce na muřích nožkách) to samé platí i o jednotlivých dějových linkách inspirovaných předlohou,kde se většinou extrémně spěchá (např.linka kolem Nenneke a chrámu Melitele,kde strávíme možná tak 10 minut),aby dostala prostor linka nová.Korunu tomu pak nasazuje finále jak z Jurského parku.Upřímně nechápu,proč se tvůrci vydali cestou zkomplikování už tak komplikované věci a všem fanouškům předlohy seriál možná definitivně znechutili.Já sám sem zatím na vážkách.Sice jsem dal tři,protože až do posledního dílu sem i přes hromadu výtek a povytažených obočí jakž takž bavil,ale je celkem jasné,že v tomhle stavu třetí řadu netrpělivě vyhlížet nebudu...50% (31.12.2021)

Obsahuje spoilery! První série se mi i přes chybky líbila a do druhé jsem naskočil pln nadšení. Úvodní povídka i přes zjevné úpravy funguje a teprve až s druhým dílem se naplno rozjíždí sága o Geraltovi a Ciri. Technicky to ušlo kus cesty dopředu, vizuálně je to na oko moc pěkné, i když občas trochu umělohmotné. Pokud pominu rasové rozmístění obyvatelstva absolutně popírající demografii fikčního světa, tak ani s castingem v podstatě nemám problém. Ciri se mi dokonce zamlouvá snad ještě více, než v herním zpracování. Tvůrci se poučili z výtek, upravili vizáž některých kritizovaných postav a třeba Anna Schaffer jako Triss tentokrát díky tomu funguje daleko lépe. A jakmile přede mnou začaly ožívat další milované postavy a události z knižní ságy, byl jsem jak u vytržení. No a pak se to začalo lámat. Jakkoli mi nevadí různé zjednodušující úpravy nebo snaha události pro filmovou adaptaci zdramatizovat, tady si začali tvůrci postupně události úplně vymýšlet. Potřebu přidat tak do světa Zaklínače další mysteriózní prvek v podobě monolitů, které mají přímou souvislost s konjunkcí sfér ještě beru. Tvůrci zjevně chtějí v budoucnu pracovat více s paralelními světy, protože to jednak dneska frčí a jednak je to jeden z upozaděných motivů knižní ságy, se kterým začala více pracovat až třetí část herní adaptace. Ale proč proboha přidávat do děje naprosto zbytečného klišé záporáka a události na Kaer Morhen (včetně jedné nesmyslné smrti, která jde přímo proti lore), když to nemá pro zaklínačskou ságu naprosto žádný význam? Ke konci série se moje nadšení čím dál tím více vytrácelo, protože na to skutečně zajímavé a důležité (úloha Ciri, politika, budování vztahů) nezbyl dostatek prostoru a i přes velkou ukecanost a pomalejší tempo celé řady, mi představení všech nových postav a jejich motivů nepřišlo ani zdaleka tak dobré, jak by mohlo být. (19.12.2021)