Zaklínač

1. série: Tohle je těžké hodnotit. Zaklínač je v podstatě srdovka. V jakémkoliv ohledu. První knihu znám v podstatě nazpaměť. A tak nějak jsem se během sledování pokusil vyvážit nějaké to nadšení a kritické oko ve mne. Nakonec silně převládlo to druhé. Seriál skáče v příběhu jako Babiš na dotace. Je zajímavé, že podle názorů jiných, je příběh pro nečtenáře chaotický těmi skoky. Ale upřímně, ony byly chaotické i pro mě jako čtenáře. Neustálé hopsání sem a tam lehce způsobí, že i když vy víte, co je v knihách, tak se přestanete orientovat v tom ohledu příběhu pro seriál. Nejednou si totiž tvůrci v rámci "zajímavosti" vymysleli vlastní linku příběhu. Kupodivu takovou, že jelikož nebyla přímo podle knihy, tak se na ni občas dalo i koukat. Protože když budeme u povídek, tak autoři sice je používají, ale jde o zvláštní směsici toho, kdy mají asi dělat nějakou linku toho, že se seznámíte s Geraltem. Mezitím, co na pozadí jede svůj příběh Ciri asi o 15 let později. Problémem je, že povídkami se spíše inspirují, než aby je adaptovali. Ona atmosféra temného světa spojená navíc s ikonickým satirickým a cynickým humorem typu "Blábol. A navíc se ani nerýmuje. Každé správné proroctví se rýmuje.", které sice použito je, ale je tak nečekané a prohozené jen tak, že si ani neuvědomíte, že mělo jít o vtip. Rozhovor se Stregoborem je z několika desítek napínavých minut zkrouhnut na pár prázdných vět a z menší kapitoly Renfri, která je silná, strašná, ale jednohubková se najednou stane velkým proroctvím, které s tím nemá co dělat. Vynechaná je samotná dokonalá postava Kaldemeyna s jeho úžasnou "kočkomůrou". Alespoň, že odkaz na krysu zabitou widelcem nechali nějak modifikovaný. Jenže ono to nějak pokračuje dál. Poté se hrabeme dlouhou dobu v Yennefer, která opět má všechno skoro vymyšlené, ale dá se na to koukat. Hej, dozvíme se něco více. Snad to bude dávat smysl. Pak se Geralt přesune do Temerie, kde najednou vyvstává asi milion a půl otázek. Jaký důl? Co tam dělá Triss? Proč ikonickou scénu z hospody úplně vystřihli? Kde je průlomový dialog s Foltestem, který ukáže, že i on je přeci jen člověk plný chyb? Dalo by se asi nekonečně pokračovat. To už si člověk uvědomí, že seriál se nijak neotravuje tím, aby povídky byly co nejlépe adaptovány, ale jde jenom o to, aby vám všem nějak došlo, že Geralt asi bude v tom příběhu nějak důležitý. Že by hlavní postava? Která jakoby není napojená na zbytek okolního světa? Hm? Ještě předtím máme tu možnost se podívat na kraj samotného světa. To, že jsme okradeni o neuvěřitelně humorné a kultovní hovory typu "Jářku, divotvory?" - "A šotci sú tu!" už jenom tvrdě zabolí. O tom, že "zasraní vtipálci" párkrát dostanou kuličkou a Marigold nebude mít ani své "Už tě někdy někdo kopl do prdele, kozlíčku?", to je konečná. Celá povídka je zruinovaná během pěti minut. Neologistické vtipy působí asi stejně přirozeně jako péro v zadku. Jsme okradeni o slovanskou mytologii v podobě "mladé babky", která se zjeví ve formě deus ex machina. Zmiňovat se o Cintře a Rinde asi nemá cenu. Z toho, co jsem tady vypsal tak vám všem je asi jasné, že v rámci adaptace to dopadlo katastroficky. Pak už je člověk vůči všemu tak otupělý, že ho to vlastně ani nezajímá. Postavy nějak různorodě skáčou sem a tam. Jejich jednání občas postrádá logiku, aby toho nebylo málo. Lehce už pak na to koukáte z donucení. A já se ptám, co by bylo lepší? Nebýt čtenář a mít v příběhu docela velký mrdník? A nebo být čtenář a umírat po každých deseti minutách? Později už hlavně nezájmem a nudou. Jsou i čtenáři a fanoušci, co se jim to líbilo, já jim to neberu. Mám svůj názor, který asi může být se stejně velkým obhájením jako jejich. Na další sérii se podívám už kvůli tomu, že už tolik v tom nebudu vzdělaný a hlavně mě zajímá, jak se to bude odvíjet. Pokud má jít o "konkurenci" Game of Thrones, tak to moc nevím teda jak. Nepamatuji se, že bych až do páté série měl někdy potřebu to vypnout a nebo nedokoukat. Sice jsem při sledování prvních sérií za sebou ještě neměl knihy, ale to neznamená, že bych nebyl kritický. Nepamatuji se, že by se v Písni ledu a ohně objevilo něco, z čeho bych vyloženě střílel. Tady se to dělo na epizodu tolikrát, že by mě nestačil celý muniční sklad. Jsem hnidopich, já vím. Ale co nadělám? První série za mě katastrofa. Trochu to zlepšuje příjemná hudba, která se ale jakoby bojí být více průbojná, nový, mladý, ale překvapivě dobrý Marigold, v celku obstojná Yennefer a Geralt, který je hrán jak je Cavill dokáže. On hrát umí, ale Geralt se mu tolik nehodí, což ani není ve výsledku jeho chyba, ale spíše chyba scénáře. Seriál kompletně přišel o kouzlo, které vytvořil Sapkowski. O kouzlo, které dělalo Zaklínače jedinečným. (26.12.2019) (menej) (viac)

Tohle je těžké hodnotit. Zaklínač je v podstatě srdovka. V jakémkoliv ohledu. První knihu znám v podstatě nazpaměť. A tak nějak jsem se během sledování pokusil vyvážit nějaké to nadšení a kritické oko ve mne. Nakonec silně převládlo to druhé. Seriál skáče v příběhu jako Babiš na dotace. Je zajímavé, že podle názorů jiných, je příběh pro nečtenáře chaotický těmi skoky. Ale upřímně, ony byly chaotické i pro mě jako čtenáře. Neustálé hopsání sem a tam lehce způsobí, že i když vy víte, co je v knihách, tak se přestanete orientovat v tom ohledu příběhu pro seriál. Nejednou si totiž tvůrci v rámci "zajímavosti" vymysleli vlastní linku příběhu. Kupodivu takovou, že jelikož nebyla přímo podle knihy, tak se na ni občas dalo i koukat. Protože když budeme u povídek, tak autoři sice je používají, ale jde o zvláštní směsici toho, kdy mají asi dělat nějakou linku toho, že se seznámíte s Geraltem. Mezitím, co na pozadí jede svůj příběh Ciri asi o 15 let později. Problémem je, že povídkami se spíše inspirují, než aby je adaptovali. Ona atmosféra temného světa spojená navíc s ikonickým satirickým a cynickým humorem typu "Blábol. A navíc se ani nerýmuje. Každé správné proroctví se rýmuje.", které sice použito je, ale je tak nečekané a prohozené jen tak, že si ani neuvědomíte, že mělo jít o vtip. Rozhovor se Stregoborem je z několika desítek napínavých minut zkrouhnut na pár prázdných vět a z menší kapitoly Renfri, která je silná, strašná, ale jednohubková se najednou stane velkým proroctvím, které s tím nemá co dělat. Vynechaná je samotná dokonalá postava Kaldemeyna s jeho úžasnou "kočkomůrou". Alespoň, že odkaz na krysu zabitou widelcem nechali nějak modifikovaný. Jenže ono to nějak pokračuje dál. Poté se hrabeme dlouhou dobu v Yennefer, která opět má všechno skoro vymyšlené, ale dá se na to koukat. Hej, dozvíme se něco více. Snad to bude dávat smysl. Pak se Geralt přesune do Temerie, kde najednou vyvstává asi milion a půl otázek. Jaký důl? Co tam dělá Triss? Proč ikonickou scénu z hospody úplně vystřihli? Kde je průlomový dialog s Foltestem, který ukáže, že i on je přeci jen člověk plný chyb? Dalo by se asi nekonečně pokračovat. To už si člověk uvědomí, že seriál se nijak neotravuje tím, aby povídky byly co nejlépe adaptovány, ale jde jenom o to, aby vám všem nějak došlo, že Geralt asi bude v tom příběhu nějak důležitý. Že by hlavní postava? Která jakoby není napojená na zbytek okolního světa? Hm? Ještě předtím máme tu možnost se podívat na kraj samotného světa. To, že jsme okradeni o neuvěřitelně humorné a kultovní hovory typu "Jářku, divotvory?" - "A šotci sú tu!" už jenom tvrdě zabolí. O tom, že "zasraní vtipálci" párkrát dostanou kuličkou a Marigold nebude mít ani své "Už tě někdy někdo kopl do prdele, kozlíčku?", to je konečná. Celá povídka je zruinovaná během pěti minut. Neologistické vtipy působí asi stejně přirozeně jako péro v zadku. Jsme okradeni o slovanskou mytologii v podobě "mladé babky", která se zjeví ve formě deus ex machina. Zmiňovat se o Cintře a Rinde asi nemá cenu. Z toho, co jsem tady vypsal tak vám všem je asi jasné, že v rámci adaptace to dopadlo katastroficky. Pak už je člověk vůči všemu tak otupělý, že ho to vlastně ani nezajímá. Postavy nějak různorodě skáčou sem a tam. Jejich jednání občas postrádá logiku, aby toho nebylo málo. Lehce už pak na to koukáte z donucení. A já se ptám, co by bylo lepší? Nebýt čtenář a mít v příběhu docela velký mrdník? A nebo být čtenář a umírat po každých deseti minutách? Později už hlavně nezájmem a nudou. Jsou i čtenáři a fanoušci, co se jim to líbilo, já jim to neberu. Mám svůj názor, který asi může být se stejně velkým obhájením jako jejich. Na další sérii se podívám už kvůli tomu, že už tolik v tom nebudu vzdělaný a hlavně mě zajímá, jak se to bude odvíjet. Pokud má jít o "konkurenci" Game of Thrones, tak to moc nevím teda jak. Nepamatuji se, že bych až do páté série měl někdy potřebu to vypnout a nebo nedokoukat. Sice jsem při sledování prvních sérií za sebou ještě neměl knihy, ale to neznamená, že bych nebyl kritický. Nepamatuji se, že by se v Písni ledu a ohně objevilo něco, z čeho bych vyloženě střílel. Tady se to dělo na epizodu tolikrát, že by mě nestačil celý muniční sklad. Jsem hnidopich, já vím. Ale co nadělám? První série za mě katastrofa. Trochu to zlepšuje příjemná hudba, která se ale jakoby bojí být více průbojná, nový, mladý, ale překvapivě dobrý Marigold, v celku obstojná Yennefer a Geralt, který je hrán jak je Cavill dokáže. On hrát umí, ale Geralt se mu tolik nehodí, což ani není ve výsledku jeho chyba, ale spíše chyba scénáře. Seriál kompletně přišel o kouzlo, které vytvořil Sapkowski. O kouzlo, které dělalo Zaklínače jedinečným. (26.12.2019) (menej) (viac)