Atomic Blonde

Vizuálně působivá, retro-stylová špionážní výprava do období studené války. Charlize Theron je dokonalá kráska a v této roli je stejně chladná a krásná, jako nebezpečná a smrtící. Její erotické scény se Soufií Boutellou jsou potěšením pro oko. James McAvoy tradičně výborný. A když vidím Tobyho Jonese, pořád v něm prostě vidím Dr. Arnima Zolu:) Výborně zvolený soundtrack do snímku skvěle zapadá. (27.05.2018)

Dvouhvězdičkový brak s jednou pětihvězdičkovou akční scénou. Na akčně-špionážní film, který by měl být nabitý akcí a informacemi a neustále podněcovat naši zvědavost, je Atomic Blonde nezvykle utahaná. Na vině je nevyrovnaný rytmus, daný množstvím zpomalovacích scén, které děj nijak neposunují a neobohacují, v nichž postavy vedou plytké dialogy o pravdě, lži a politice, a záběrů, ve kterých Charlize Theron pózuje v hotelovém pokoji nasvíceném modrými a červenými neony (fanoušci Refnových filmů nepřijdou zkrátka). Hrdinka připomíná pěkně oblečenou figurínu či robota, který plní zadané instrukce (a ve výsledku vážně nesejde na tom, kdo je zadává) a občas zregeneruje své síly ve vaně s ledovou vodou nebo s pomocí panáka vodky (její varianta „Martini, protřepat, nemíchat“ proto zní „Stoličnaja na ledu“). OK, jde o ledově chladný stroj na zabíjení, decentněji by to sdělit nešlo? Pár náznaků její lidskosti a toho, že má vůbec nějakou individualitu, vyznívá do ztracena (vztah s Delphine, zabitý milenec, jehož fotku v úvodu spálí zřejmě jen proto, aby režisér mohl film odpálit skladbou Putting out the Fire od Bowieho). Vyprávění zpomaluje také nadbytečný rámec s výslechem v Londýně, vizuálně připomínajícím výslechovou scénu ze Základního instinktu (přehazování nohy přes nohu se ovšem nekoná), který nevytváří žádné napětí, nevzbuzuje zvědavost, nevyvolává nové otázky. Toby Jones a John Goodman jen zastupují pomaleji chápající diváky, kteří občas potřebují pauzu a shrnutí toho, co jsme doposud slyšeli. Film se nadto navzdory retrospektivnímu vyprávění v berlínských scénách nedrží hlediska Lorraine. Zcela nesmyslně jsme zpravováni také o aktivitách Percivala, takže s předstihem před ostatními postavami víme o jeho pravých záměrech a film nás již v tomto ohledu nedokáže zaskočit. Nejlepší akční scéna filmu je paradoxně ta stylisticky nejodměřenější, která se nesnaží být cool za výpomoci zpomaleného pohybu nebo osmdesátkových songů, které zabírají vždy a všude. Teprve (a pouze) během několikaminutové a několikaúrovňové rvačky (nejen) na schodišti se z filmu konečně alespoň na chvíli stává nekompromisní brutální akční nářez s přehlednou akcí, který sliboval trailer. Úrovní kaskadérských kousků, choreografie, práce kameramana nebo zapojením mizanscény (když je nejhůř, přijde vhod i elektrický vařič) jde o nadstandardní kus filmařiny. Natolik nadstandardní, že zřejmě nebudete řešit syrovější, méně stylizované pojetí akce (oproti zbytku filmu) nebo mizivý přínos dané sekvence pro vyprávění. David Leitch má tudíž skvělý materiál, pokud by někoho někdy potřeboval přesvědčit, že umí zrežírovat parádní akční scénu, ale celá ta příběhová nadstavba kolem je tak utahaná, pitomá, ledabyle poslepovaná a nevyrovnaná, že doporučuji přijít do kina až zhruba půl hodiny před koncem. 50% (31.07.2017)

Akční špionážní drama plné studených barev, které svými neotřele agresivními režijními postupy nejednou zahřeje u srdce. Nálož jako prase! Smrtelně sexy Charlize, spousta držkovek a kopanců co skutečně fyzicky bolí, mrtě krvavých šrámů a prostřelených tepen, bombastická choreografie, víc než štědrá nálož kozenek, a k tomu navíc nejlepší akční scéna roku na jeden záběr. John Wick čučí. (10.11.2017)

V první polovině přestylizované s halabala používaným "Best of 80´s" soundtrackem, ve druhé naopak mnohdy bez hudby a až na kost syrové ve stylu Greengrassova Bourna (a v této poloze to filmu sedne o poznání lépe). Do toho si scenárista hraje hru na seriózní špionážní žánrovku a div že ne na le Carrého s jakože zašmodrchanými dvojitými identitami. Ovšem moc mu to nejde a od počátku jasné, jak se věci mají a kdo je tím tajemným, který to hraje na všechny strany. Zbytečně složitě se tu vypráví vlastně dost triviální historka. Ale aspoň to není blbá historka. To na čem to stojí je dle očekávání především vynikající choreografie ústící ve výtečnou fyzickou a kaskadéry oddřenou akci (naštěstí není nonstop, ale rozumně dávkovaná) s působivě chladnou Charlize. Nelze tomu upřít vlastní ksicht, rozhodně nejde pouze o proklamovanou "Jane Wick". Jen ten ksicht mohl být po celou stopáž buď echt přelíčený jako zpočátku či naopak zcela odlíčený jako ke konci. (10.08.2017)

Atomic Blonde sice disponuje zajímavým vizuálem a neotřelým prostředím, ale zdaleka diváka nezaujme tak, jak by chtěla. Nechybí tu násilí, odhalené sexuální hrátky, či hra na více stran, to je pravda. Každopádně se Leitchovi nepovedlo tyto prvky uspokojivě zkombinovat a ve finále dostanete jen lehce nadprůměrnou podívanou. (28.10.2017)