Atomic Blonde

Ak nám snímka niečo ukázala, tak to, že s Charlize Theron sa neodporúča zahrávať. Táto filmová chameleónka už neraz dokázala, že sa vie vteliť do každej role. Aj tu ju jej chladnú a na inštinkt sa spoliehajúcu agentku veríme. Hoci si nás k telu nepustí, veríme jej každý úder. Najviac v pamäti nám zostane veľkolepá akčná / bojová scéna bez strihu, na ktorú si musíme počkať približne dve tretiny filmovej stopáže. Atomic Blonde v sebe mieša ťaživú atmosféru búrlivého obdobia v dejinách Berlína s umeleckou štylizáciou. Charlize Theron odvádza ako chladná agentka Lorraine Broughtonová skvelý výkon. Avšak v kombinácií so zložitou a neprehľadnou zápletkou je veľmi ťažké vychutnať si to dobré, čo snímka ponúka. Tvorcovia síce ukazujú špinu, šrámy aj modriny, napriek tomu máme pocit, že všetko dianie sledujeme zvonku. (11.09.2019)

Charlize Theron si moc chtěla natočit ženského Johna Wicka. Tento zabiják je sice super postava ale jeho dva filmy kromě akce neměli co nabídnout. A když chceš natočit Wicka musíš si přizvat spolu režiséra Davida Leitche, oprášit starý komiks a doufat, že to bude lepší než John Wick 1 a 2. Bohužel Atomic Blonde: Bez Lítosti trpí syndromem Johna Wicka. Charlize Theron je sice sympatičtější než Keanu Reeves avšak jinak jde v podstatě o Johna Wicka 2.5. Akorát bez Reevese ale namísto toho s Theron, v roce 1989 v Berlíně a...... s fajnovým McAvoyem? Akce je stejně jako ve Wickovi bezchybná. Uprostřed filmu se vyskytne neuvěřitelná scéna která trvá nepřetržitě 10 minut bez jediného střihu a Theron si neuvěřitelně užívá všechno to mlácení ať už ona rozdává rány někomu nebo někdo jí. James McAvoy je jinak oficiálně super herec. Po neuvěřitelném psychopatovi Kevinovi z Rozpolceného jde o jeho další roli kterou si McAvoy neuvěřitelně užívá. Toho chlapa víc. Hudba Tylera Batese hraje (samosebou se spousty hitů ze 80 let), Na plátně probíhá nejlepší lesbická scéna 21. století, jedna z nejlepších akčních scén roku a pomalu začíná hra s diváky. Co ale ještě obnáší syndrom Johna Wicka? Tam kde jsou úžasné akční scény chybí... Poutavý smyslplný děj? Dobře musím to trošku rozebrat... Film v podstatě probíhá jako výslech ve kterém Lorraine vypráví svůj poslední případ v Berlíně. Na konci filmu poté dojde k odhalení...... Které v podstatě nedává smysl? V podstatě jsem nepochopil jak se na konci mohlo stát to co se stálo. Možná jsem jenom nevšímavý ale opravdu mi nepřišlo, že mi to nějak do sebe zapadlo. Jak tam vlastně zapadla Lorraine, Percival či kdokoliv jiný. Atomic Blonde je mezi Johnem Wickem 1 a 2 na mezí. Rozhodně je lepší než John Wick 1 (Když si vzpomenu na finále mezi Reevesem a Nyqvistem je mi pořád k pláči) ale v podstatě Atomic Blonde chybí něco co by překonalo střílečku v zrcadlovém labyrintu z finále Johna Wicka 2. Fakt na pomezí. Dvojici Leitch-Stahelski dokážu ocenit díky akci. Ale chybí tomu.... všechno ostatní? (04.08.2017)

Vizuálně působivá, retro-stylová špionážní výprava do období studené války. Charlize Theron je dokonalá kráska a v této roli je stejně chladná a krásná, jako nebezpečná a smrtící. Její erotické scény se Soufií Boutellou jsou potěšením pro oko. James McAvoy tradičně výborný. A když vidím Tobyho Jonese, pořád v něm prostě vidím Dr. Arnima Zolu:) Výborně zvolený soundtrack do snímku skvěle zapadá. (27.05.2018)

Akční špionážní drama plné studených barev, které svými neotřele agresivními režijními postupy nejednou zahřeje u srdce. Nálož jako prase! Smrtelně sexy Charlize, spousta držkovek a kopanců co skutečně fyzicky bolí, mrtě krvavých šrámů a prostřelených tepen, bombastická choreografie, víc než štědrá nálož kozenek, a k tomu navíc nejlepší akční scéna roku na jeden záběr. John Wick čučí. (10.11.2017)

Dvouhvězdičkový brak s jednou pětihvězdičkovou akční scénou. Na akčně-špionážní film, který by měl být nabitý akcí a informacemi a neustále podněcovat naši zvědavost, je Atomic Blonde nezvykle utahaná. Na vině je nevyrovnaný rytmus, daný množstvím zpomalovacích scén, které děj nijak neposunují a neobohacují, v nichž postavy vedou plytké dialogy o pravdě, lži a politice, a záběrů, ve kterých Charlize Theron pózuje v hotelovém pokoji nasvíceném modrými a červenými neony (fanoušci Refnových filmů nepřijdou zkrátka). Hrdinka připomíná pěkně oblečenou figurínu či robota, který plní zadané instrukce (a ve výsledku vážně nesejde na tom, kdo je zadává) a občas zregeneruje své síly ve vaně s ledovou vodou nebo s pomocí panáka vodky (její varianta „Martini, protřepat, nemíchat“ proto zní „Stoličnaja na ledu“). OK, jde o ledově chladný stroj na zabíjení, decentněji by to sdělit nešlo? Pár náznaků její lidskosti a toho, že má vůbec nějakou individualitu, vyznívá do ztracena (vztah s Delphine, zabitý milenec, jehož fotku v úvodu spálí zřejmě jen proto, aby režisér mohl film odpálit skladbou Putting out the Fire od Bowieho). Vyprávění zpomaluje také nadbytečný rámec s výslechem v Londýně, vizuálně připomínajícím výslechovou scénu ze Základního instinktu (přehazování nohy přes nohu se ovšem nekoná), který nevytváří žádné napětí, nevzbuzuje zvědavost, nevyvolává nové otázky. Toby Jones a John Goodman jen zastupují pomaleji chápající diváky, kteří občas potřebují pauzu a shrnutí toho, co jsme doposud slyšeli. Film se nadto navzdory retrospektivnímu vyprávění v berlínských scénách nedrží hlediska Lorraine. Zcela nesmyslně jsme zpravováni také o aktivitách Percivala, takže s předstihem před ostatními postavami víme o jeho pravých záměrech a film nás již v tomto ohledu nedokáže zaskočit. Nejlepší akční scéna filmu je paradoxně ta stylisticky nejodměřenější, která se nesnaží být cool za výpomoci zpomaleného pohybu nebo osmdesátkových songů, které zabírají vždy a všude. Teprve (a pouze) během několikaminutové a několikaúrovňové rvačky (nejen) na schodišti se z filmu konečně alespoň na chvíli stává nekompromisní brutální akční nářez s přehlednou akcí, který sliboval trailer. Úrovní kaskadérských kousků, choreografie, práce kameramana nebo zapojením mizanscény (když je nejhůř, přijde vhod i elektrický vařič) jde o nadstandardní kus filmařiny. Natolik nadstandardní, že zřejmě nebudete řešit syrovější, méně stylizované pojetí akce (oproti zbytku filmu) nebo mizivý přínos dané sekvence pro vyprávění. David Leitch má tudíž skvělý materiál, pokud by někoho někdy potřeboval přesvědčit, že umí zrežírovat parádní akční scénu, ale celá ta příběhová nadstavba kolem je tak utahaná, pitomá, ledabyle poslepovaná a nevyrovnaná, že doporučuji přijít do kina až zhruba půl hodiny před koncem. 50% (31.07.2017)