Cudzinec

Příběh vratký, jak vrata od stodoly, ale to jsem dneska zas až tak neřešil. Ano, tušíte to správně. Vidět Chana v nějaké "normální" roli, aniž by se pitvořil a dělal pro sebe tak typické vylomeniny, to jsem viděl zřejmě poprvé a proto hlavně za tenhle fakt hodnotím tenhle film veskrze pozitivně. Role osamělého mstitele mu celkem sedla a spolu s přesvědčivým Piercem jsou zárukou lehce nadprůměrné kvality, která sice žádnou sošku nepřinese, ale zanechá dojem z příjemně stráveného času. (15.01.2018)

Pierce Brosnan samozřejmě zestárl, ovšem i když si bývalá nula nula sedmička vybere akční žánr, rozhodně není k smíchu. To samé platí pro Jackieho Chana, u kterého je stárnutí ještě patrnější. Ostatně šoupnout tuhle asijskou legendu do podobného projektu a vážnější role, byl sakra dobrý tah. Samozřejmě ubylo jeho pověstných, zdánlivě neproveditelných akrobatických kousků, nicméně kupředu ho žene touha po pomstě. Kdysi přišel o většinu rodiny, v Londýně se po letech kvůli irské organizaci IRA a českému Semtexu rozloučil i s milovanou dcerou. Vyšetřovatelé mají pramálo stop, zoufalý otec tak vidí možnost právě v politiku Brosnanovi, který kdysi stál u toho, když se za svobodné Irsko prolilo hodně krve, ovšem teď si užívá svých přepychových sídel a bratříčkuje se s Brity. Martin Campbell je schopný řemeslník a pokaždé, když film vykazuje alespoň minimální dynamiku, režisér nás doslova vtahuje do plátna. Předvádí poctivou oldschoolovou podívanou, která ovšem v druhé polovině trpí tím, že na politický thriller obsahově nemá. S tímhle palčivým tématem se asi dalo pracovat lépe. I tempo kolísá. Nakonec ovšem příjemná jednohubka. Tři až čtyři hvězdy. Já půjdu nahoru. (01.07.2020)

Hodně let jsem Jackieho neviděl, protože jeho nový filmy mě už moc neberou, takže jsem zprvu s hrůzou zíral, jak sešel a zdědkovatěl. Ale samozřejmě že tu sešlost a zdědkovatění dost přehrával a umí pořád pár dobrejch triků, na který by se většina z nás nezmohla ani za mlada. Prošedivělej Brosnan s irským přízvukem je taky dobrej, určitě lepší než v časech, kdy vypadal jako bisexuální manekýn hrající si na Jamese Bonda. Každopádně celej Foreigner je nadprůměrně povedenej béčkovej akčňák, záživnej, svižnej, přímočarej, bavilo mě nakouknout do zákulisí IRA a dostal jsem taky přímo od Jackieho parádní tip na časovanou zápalnou bombu za pár pětek, kterej se někdy může hodit. Na druhou stranu velká vada na kráse Foreignera je ta, že v něm scénárista použil poněkud vyšeptalej, ba přímo z prstu vycucanej námět - bomby do veřejnejch autobusů a letadel totiž dávají úplně jiní chlápci, než irští katolíci. Ale o tom se přece filmy točit nemůžou, že jo, to by byla xenofobie, takže ať se zase rubou bílí s bílejma. A necháme to celý vyšetřovat Afrobrita. Eh, nějak mě tahle filmová virtuální současnost přestává bavit. (18.10.2018)

(65%) Na tento počin jsem se docela dlouhou dobu těšil. Přesto jsem se snažil nemít zbytečně velká očekávání. Martin Campbell je pro mě velmi dobrý režisér. Jeho Bondovky Zlaté oko a Casino Royale jsou k nezaplacení. Přesně tak i výborně natočený thriller Na hraně temnoty. No a nyní k tomuto snímku. Rozhodně jsem mírně zklamaný. Čekal jsem o něco víc. Snímek nemá žádné hlubší chyby, spíš mi něco k tomu chybělo. Mohlo být víc akce a to především více soubojů. Jackie Chan je ale borec, furt na to má, jen mu režisér nedal moc prostoru se předvést. Má zhruba 3 větší soubojové sekvence, kde má proti sobě Chan několik protivníků. Ta první je taková neohrabaná, i když dobře natočená. Ta druhá už moc zajímavá není, ale ta třetí akční sekvence je už perfektní. Chan v jedné místnosti zneškodní všechny protivníky, kteří se podíleli na smrti jeho dcery, která na začátku zemřela při bombovém, teroristickém útoku. Krom toho co se týče akce, tak nám film nabídne ještě pár dobře natočených výbuchů. Akce není hlavním bodem filmu, je to celkově takový spíš politický thriller. Emoce, lítost – to vše co k pomstě patří, zde bylo utlumeno, ale ty Chanovi pohledy za to stáli. Dokázal to poddat lépe než A.Banderas v nedávném Acts of Vengeance. Když se nad tím zamyslím, je to vcelku netypický film a hádám, že to nesedne všem, někteří diváci budou asi zklamaní víc a ohodnotí o hůře než já. Já se s tím jak to bylo točeno, smířil. Hlavní postavou, která má nejvíce prostoru je Pierce Brosnan a docela mě po delší době bavil. I ta tahanice okolo jeho postavy, to vše si mou pozornost udrželo, než abych si dával během sledování pauzy. Hudba je taková nevýrazná, ale postačila. Nicméně, přes všechny nedostatky jsem relativně spokojen, podruhé už to ale asi neuvidím, ale to 1 shlédnutí nelituji. Na jednohubku to zlé nebylo. Nadprůměr to je. (08.12.2017)

Problémů ten film má víc, ale že je život krátký a lidé na internetu neradi čtou dlouhé texty, tak zmíním jen tři největší: 1) The Foreigner sestává z dvou hlavních vypravěčských linií, které se sice občas protínají, ale nikdy doopravdy nekooperují a divák se nemůže zbavit pocitu, jako by někdo sestříhal dva nesouvisející filmy dohromady. 2) Na Jackiem Chanovi sice stála celá propagace, ale kdyby ve filmu nebyl, nic moc zásadního by se nestalo.To hlavní se děje v linii Brosnana, Jackie se jen párkrát objeví a něco vyhodí do vzduchu / někomu nabančí. A nedostatečnost / neplausibilnost jeho motivace je kapitola sama pro sebe. Čínsko-vietnamský badass, kterého Jackie hraje, totiž ve své cestě za pomstou uvažuje následujícím způsobem: "Moji dceru zabil útok, k němuž se přihlásilo cosi jako IRA -> tady tento politik je Ir, takže určitě o útočnících něco ví, půjdu se ho zeptat -> ha, on mi říká, že o teroristech neví nic, ale je to Ir, takže určitě lže, budu na něj tedy páchat bombové útoky tak dlouho, dokud se nepřizná!" Nic logičtějšího opravdu vymyslet nemohl, že? 3) Brosnanova linie, která je kombinací rodinného melodramatu a konspiračního politického thrilleru, by mohla být fajn, kdyby však nebyla směšně šablonovitá a nevypadala jako něco, co se sem omylem přeneslo trhlinou v časoprostoru - nejpozději z počátku 90. let, kdy vyšla kniha, kterou The Foreigner adaptuje. Ostatně, jak moc aktuální byla v roce 2017 hrozba terorismu ze strany IRA? A jak moc absurdně v roce 2017 vypadá, pokud jsou postavy Irů vykresleny podobně stereotypně jako postavy Arabů v Delta Force s Chuckem Norrisem? I zde se prostě projevuje nešťastná rozeklanost celého filmu - akčňák o bývalém vojákovi, kterému zabili dceru / manželku / psa / křečka si absurditu a žánrové stereotypy může dovolit, aniž by mu to ublížilo. Politický thriller si ovšem zplošťování komplikované reality na povrchní stereotypy dovolit nemůže, nechce-li tedy být podobně zajímavý a podnětný jako diskuze na Novinkách. (26.04.2018)