Dalui yeonin : bobogyungsim ryeo

Nemůžu jinak, je to jasných 5*. Na tenhle seriál jsem se dlouho těšila, ale že mě zaujme až takhle, to jsem teda nečekala. Hltala jsem jeden díl za druhým a nemohla se od toho odtrhnout. To se mi naposled stalo před lety u první série Heroes a kdyby mi někdo řekl, že mě to potká znovu u korejského seriálu, ťukala bych si na čelo, že se zbláznil :) Bylo pár dílů, kdy jsem si říkala, že dám 4*, protože to přílišné intrikaření a pletichaření mě moc nebavilo, ale ke konci a zvlášť dva poslední díly nasadily takovou laťku, že to je prostě za plný počet - skvělý příběh, herecké výkony, hudba... No, prostě paráda. (09.11.2016)

Po dokoukání 20 dílů tohoto korejského dílka, mne napadá jen přirovnání k Sooinému pocitu prožití toho všeho po jejím znovuprocitnutí. Všechny postavy měli tak moc prostoru a žárověň jsem doufala, že bude seriál stejně dlouhý jako ten čínský. Nebudu sem vypisovat mé nejoblíbenější postavy, to bych tu psala do večera. Hae Soo byla vždy přímá a jsem ráda, že jí nechali scénáristé přiblížit se době historické. O hudbě psát asi nemusím, ta je dokonalá. Díly se každým dalším posouvají dál a dál. Seriál díky tomu nestojí na místě a vy si můžete vychutnat smršť lásky, nenávisti, přátelství a oddanosti ať už k národu (Wang Soo), přátelství (Baek Ah), chtíče (Wang Yo), strachu (Wook), pobavení (Wang Eun), bitvy (Wang Jung), panování (Wang Mu)... a v neposlední řadě Ji Mong, který svým způsobem vždy vše držel pěkně pohromadě. Co více napsat, snad jen dokonalé! (02.11.2016)

Mám ve zvyku hodnotit seriály v podstatě ihned po zhlédnutí. Protože však ze sebe nechci udělat emočně nevyrovnaného magora před celou komunitou, dám si tentokrát na čas. Zatím vám prozradím jen to, že z historických seriálů je tento aktuálně jednoznačně mojí jedničkou, a že se z něho budu vzpamatovávat minimálně několik dní.//// Ani dva týdny po zhlédnutí jsem se pořádně neuklidnila a vždy, když narazím na cokoliv, co se týká tohoto seriálu, zrychlí se mi srdeční tep. Pořád si živě vzpomínám na některé zlomové scény, jejichž hloubka je pro mě slovy nepopsatelná. Pořád v sobě nosím ten pocit na konci. Při téměř každodenním poslouchání soundtracku jsem stále plná emocí. K hercům, a to bez ohledu na to, jestli jsem je před tím znala, jsem si v Moon lovers vybudovala úplně zvláštní vztah. Příběh je pro mě natolik citlivý, že ho neumím okomentovat. Jestli se mě ode dneška zeptáte, na co kouknout, doporučím vám tohle.//// Můžu říct, že ani po dvou letech jsem se z téhle podívané úplně nevzpamatovala. A to mi přijde neuvěřitelný, proto seriál povyšuji na svoji jedničku. (04.11.2016)

Moc příjemný zážitek. Drobné vady na kráse by se sice našly, ale nic radikálního. Ojediněle až moc moderní pop hudba, interiéry někdy působily kapánek uměle a nedůvěryhodně, a občas přišly události tak nenadále a nelogicky, že jsem malinko nechápal – např. při útoku na palác ve 14. dílu je vchod bráněn celými 8 strážnými :-) Celkově vzato, není snaha o realističnost celého díla, naopak z něho neustále vyzařuje plán se zaměřením se na humor, romantiku a drama, nějaké to poučení jako obvykle je zastoupeno též – ve všech těchto ohledech Scarlet Heart působí na jedničku, maximálně na jedna mínus :-) Dámy byly zajisté naprosto uneseny nejen čtvrtým princem, já jakožto chlap pak pochopitelně naprosto okouzlující a překrásnou Lee Ji-eun (IU) v roli Hae Soo. Stručně řečeno jí to slušelo vždycky, ale našlo by se mnoho momentů kdy jsem se ztotožnil s místními princi a jen v úžasu zíral na tu neskutečnou krásu, úsměv, oči, ženský půvab a jemnost tak silného rázu, že se mi až rozbušilo srdce, abnormálně rozkošná a miloučká dívka. Extra scénou je písnička k Eunovým narozkám, to je tak nádherné, až se mi tají dech. Skoro bych zde IU postavil vedle Božské (Ye-jin) a mé nejroztomilejší Aoi, ale nedá se to – každá má své specifické kouzlo a ohromí trošku jinak. Eh, já se vážně měl narodit jako Korejec, krucinál :-) Každopádně ač herecký výkon s Božskou Ye-jin srovnat nesnese, na zpěvačku je zatraceně kvalitní a v herecké oblasti se IU v žádném případě neztratí. V druhé už dost vážné půlce seriálu jsem sice rozvernou a věčně usměvavou Hae Soo postrádal, ale zase to vynahradila dramatická stránka příběhu. Co se princů týče, u mne jednoznačně vyhrává roztomilý Eun :-) Hudba je pro účel seriálu více než kvalitní a postačující, hodně umocňuje a prohlubuje prožitek mnoha momentů. Několik skladeb pak lze doporučit i pro samostatný poslech – např. Gesture Of Resistance, Forgetting You či úchvatná skladba All With You – tu jsem si zamiloval ještě před shlédnutím seriálu a vlastně je i důvodem, proč jsem se na to vrhnul tak brzy, zkrátka nešlo odolat nejen kouzlu IU – a nijak toho nelituji, naopak. (26.11.2016)

Korejci se s tím rozhodně nepářou. Všeho jako by tu bylo víc a bylo intenzivnější - říká se, že asiati jsou stoičtí a bez emocí, ale hrdinové tohohle dramatu prožívají emoce jak z telenovely (tak trochu to telenovela je) - a ano, často předstírají stoismus, ale vidíte, kolik emocí bublá pod těmi chladnými maskami. Největší devizou Moon Lovers je Lee Joon-ki(čtvrtý princ Wang So) - umí perfektně prodat emoce, působí jako badass, když je to třeba, a bojové scény mu věříte. Krásné je i pro nás exotické prostředí a kostýmy a vlastně i celá ta tragická love story. Negativa - místy slabší scénář (hlavně ke konci tvůrci nedovedli prodat, proč se hrdinka Hae Su chová tak, jak se chová), nějaká ta klišé a nevyužitý potenciál. Jako máte super prostředí, cool postavy, zajímavý nástin příběhu, který mohl být super epický - ale nějak to tvůrcům na posledních pár dílů ujelo a nedokázali dovést seriál do konce, který by si zasloužil. I přesto je důvod, proč je tenhle seriál mezinárodním hitem a jako náhled do korejské tvorby (alespoň pro mě) slouží skvěle. 70 % a jdu se poohlédnout po dalším seriálu s Lee Joon-kim. (04.11.2016)