Vážený občan

Celý príbeh spisovateľa, ktorý nakoniec prijme pozvanie do svojho rodného mesta v Argentíne, aby mohol prijať titul váženého občana, je rozdelený do piatich kapitol. Kombinácia komédie a drámy tu funguje skvele. S pribúdajúcimi minútami postupne ubúdajú vtipné pasáže a situácia sa začína vyostrovať. Samotný koniec vyznel veľmi dobre. Pueblo Chico, Infierno Grande. 75% (25.10.2017)

Výborný film, už pár týdnů jsem něco podobného neviděl. Miluji hispánskou kulturu i hispánský film. A filmy Latinské Ameriky ve mně vždy vzbuzují pocit něčeho zcela jiného, než jsou hollywoodská klišé. Tohle je skutečné umění. Spisovatel oceněný Nobelovou cenou se vrací po 40 letech do rodného města, je zprvu oslavován, ale zároveň poznává stále víc a víc, že všechno je pouze projevem maloměstské morálky podtržené navíc ještě velkou kulturní zaostalostí. Staří přátelé i zcela neznámí "ctitelé" se snaží návštěvy využít. Jeden pro zaplacení invalidního vozíku, druhý ho zve na večeři, protože v jdnom románu poznal jako postavu svého otce. Mladá dívka se vetře k němu do hotelu a on po několika dnech zjišťuje, že jde o dceru jeho bývalé lásky. Předsedu svazu místních výtvarníků si rozzlobí, když nevybere na soutěž obrazů jeho paskvil. A vše je to krásně uzavřeno tím, že jde vlastně film o knize, kterou po návratu věhlasný spisovatel napsal, jak dokládá nejen jizva po vniknutí vražedné střely, ale i pampeliška v jeho klopě, kterou si utrhlů z hrobu svých rodič. Nádherný film. (16.12.2018)

Není to film, který staví na vizuálních efektech. Svou atraktivitu má v tom, že nutí člověka přemýšlet, jací jsou lidé a jaké mají vztahy mezi sebou. Je to také o relativitě pravdy, tak jak to slavný spisovatel na úplný závěr říká. Nositel Nobelovy ceny se rozhodne po čtyřiceti letech vrátit do rodného města, aby převzal čestné občanství, ale nečeká ho jen obdiv a poplácavání po zádech, má zde i několik odpůrců. A těch, postupem času přibývá. Hodně dobré! (22.01.2018)

Skvelý film na námet "úspech sa neodpúšťa".. (15.06.2020)

Film na hranici uvěřitelného a absurdity, který skrze zdánlivě odtažité téma vyrovnávání se spisovatele se slávou, jež paradoxně ochromuje jeho tvůrčí potenciál, rozkrývá nenápadně složité předivo mezi uměleckou fikcí a realitou, a naopak nápadně nadsazeně vykresluje různé groteskní figurky a situace, s nimiž se slavný spisovatel nutně střetává. Tím spíš, když se naivně snaží hledat záchranu v maloměstském prostředí, které ho kdysi vyvrhlo do velkého světa a jehož cílevědomé ironické karikování mu zřejmě přineslo právě onu celosvětovou slávu. Film nepostrádá poněkud jízlivý humor i stále přítomné postupně gradující napětí, které vyvrcholí jakýmsi možná až překvapivým, nicméně promyšleně logickým obloukem, jímž se to celé uzavře. Poctivá, inteligentní a dobře vystavěná filmařina. (19.12.2018)

Argentinský Alan Rickman zjišťuje, že doma není doma. Nápad fajn, i sexy holka se objeví, ovšem natočeno je to poněkud mdle a předvídatelně. (22.11.2018)

Náhodou jsem objevil skvělý snímek o současném světě. Odcizení hodnot metropole a periferie se (opět) vrací jako hlavní příkop v naší společnosti. Toto je bolestný a zároveň vtipná komentář, který funguje stejně dobře v argentinské pampě, jako by fungoval na českém maloměstě:) (22.01.2019)

Absurdni podivana, ktera vas prinuti obcas zamackout se do sedacky a sklopit oci. Buranstvi a malomestactvi je stejne v Argentine jako u nas v Horni Dolni. (07.08.2017)

Výborně jsem se pobavil při sledováni Váženého občana a všem co ho ještě neviděli tak to prosím napravte. (24.09.2017)

Výborný film! Jednoduchý, priamočiary, veľavravný a vtipný( i keď nie prvoplánovo)... Záver super.. takže čo je realita a čo fikcia? ... 🙂 (10.01.2018)

Jeden z filmů, který skvěle poukazuje na to že svět si je hodně podobný a že se povahy člověka nijak nemění ( už od pradávna). Ať je to kdekoliv, lidé reagují stejně. Celý svět je na tom podobně. Snažíme se něco dokázat, obhájit a udržet. Není nic nového, že člověka ovlivňují jeho dějiny, zkušenosti, a důležité také geny. Všichni jsme vzešli z jednoho (a to jsem ateista). Ale co chci říct je, že všichni chceme přežít zlo .A až k Vám přijde ten okamžik smrti, je to tak. Vezme si Vás Bůh nebo ďábel. Stejně se možná někdy ještě potkáme...(-))) (24.07.2018)

V zásade jeden z ďalších priemerných art snímkov, v ktorom vyhorený spisovateľ prichádza do rodného mesta a nachádza nové hodnoty a smerovanie v živote. Námet celkom fajn, ale remeselne tento snímok nebol poňatý správne, nakoľko mi to prišlo moc fádne a bez nejakej vážnejšej emócie. 55 % (11.10.2019)

Začátek a konec jsem moc nemusel,hlavně ten konec,ale zas chápu,že by to nebylo tak filmové.Oscar Martínez si ve svojí skoro one man show užívá svůj poklid a všechny slušně řečeno posílá do prdele.Kde doopravdy exceluje snímek jsou samotné postavičky.Někdy je to skoro až dokumentární kamera,která sleduje spisovatele v Salasu někde v končinách v Argentině,kde se narodil.Dady Brieva je podobný hodně hercům a jen škoda,že má tak žalostně málo filmů natočených,protože on byl ten nejlepší komediální element.Samozřejmě komediální to už bylo z těch situací.Někdy až statické pohledy dávají filmu šmrnc.Skvělý náměť,který chtě nechtě se musí otočit proti tobě.Nevím jestli si člověk musí prožít něco,aby o tom vlastně napsal a ještě byl zasažen "divočákem". Zášť či vlastní já měla tendenci mírnější,než jsem čekal,přesto filmek potěšil. (29.03.2021)

Po dlouhé době film, který nenudil. Je tam krásně zobrazeno jaká je to tragédie když se introvert (jako většina spisovatelů) stane slavným. (27.05.2022)

Veľmi dobré dialógy, monológy...rozumný film. (17.01.2018)

4,5* (11.11.2019)

Při sledování Váženého občana se mi vybavili Sedláčkovi Muži v říji. Argentinsko-španělský film je o něco vtipnější a o něco víc přiznává DIY estetiku než Sedláčkova expedice na jižní Moravu, ale taky je o hodně ukecanější a rozvláčnější, než by mu slušelo. (24.09.2017)

Atmosféra houstne od druhé půlky a dodává původní takřka kunderovské koncepci díla (nedá se nevzpomenout na Žert nebo Směšné lásky) nečekané dramatično. (12.02.2018)

Tak tady s lítostí musím to všeobecné nadšení trochu srazit , Oscar Martinez jako skoro vždy opět ok , ale výsledek  mi přišel jak z TV produkce ostravského  studia z roku 1983 , určitě nápad skvělý , scénář v pohodě , ale ta forma zpracování mě tedy vůbec nepřesvědčila , a má to 2 hodiny , kdyby ubrali 30 minut , tak by to za ty 4 možná bylo. (12.07.2021)

Parádní film. To se mi zase jednou někdo trefil do mé divácké nátury. Vážený občan vyniká především, abych tak řekl, neuvěřitelnou uvěřitelností. Ke konci je to vyhnáno trochu do extrému, ale zase je to film, ne dokument, že jo? Ale ty postavy, kulisy a kamera jsou tak brutálně civilní, situace jsou tak absurdní a zároveň přirozené, Martínez i všichni další herci i komparzisté jsou tak opravdoví, že prostě nejde hodnotit jinak než za plný počet. A nic na tom nemění ani ten jeden rádoby překvapivý zvrat, který je docela rychle prokouknutelný. Přestože jsem měl tento film v to-watch listu asi dva roky, viděl jsem ho až krátce po novějším Filmu roku, který právě na rádoby překvapivých, ve skutečnosti však předvídatelných, zvratech klopýtá podstatně víc. V tom by se dvojice Duprat-Cohn mohla ještě trochu zlepšit. Někdo možná může Váženého občana vnímat jako přehnanou satiru a zesměšnění vesnice či maloměsta. Já vám ale jakožto srdcem i aktuálním bydlištěm celoživotní maloměšťák vyrůstající kdysi z donucení na vesnici a pracující (v kontextu ČR) ve velkoměstě říkám, že to, co vidíte ve Váženém občanovi, je pravda. Už jsem v minulosti pár filmů, které z vesničanů a maloměšťáků dělaly přehnaně burany a primitivy viděl. To ale právě případ Váženého občana ani náhodou není. Vážený občan takhle trapně nezjednodušuje. Právě naopak. Přináší nádherně pestrou paletu postav, prostřednictvím které během necelých dvou hodin vymaluje úžasný filmový obrázek. (16.10.2022)