Sherlock: Ohavná nevesta

Sherlock opět překonal a posunul své hranice... čeho vlastně? Fantazie? Fantastična? Fantasmagorie? Bizarnosti? Překombinovanosti? Jak kdo chce. Já osobně jsem šťastný, že se Holmes & Watson opět vrátili (aspoň po většinu času) k řešení tradičního detektivního případu, k čemuž jsem se modlil po skončení třetí řady, a to navíc případu neobyčejně vzrušujícího, metafyzicky tajemného, jehož rozuzlení je ovšem ironicky úsměvné, 'dívčí válka', hmmm... Každopádně: Časový posun mi udělal velkou radost a návrat do mého oblíbeného 19.století jsem si skvěle užil, i přes časté jemnohumorné pomrkávání na diváka. No a poněkud groteskní konec mi nijak zvlášť nevadil, je to holt BBC Sherlock 3.tisíciletí, ne Doyleův. (14.01.2017)

Pochopitelně, že všichni (včetně mě) chtěli vidět "nového Sherlocka" jako "starého Sherlocka"... o to větší provar pak je, když dojdete k závěru, že nejlíp to o nějakých pár týdnů později rozsekl Deadpool, když si dělal legraci z "breaking fourth wall within breaking fourth wall", což dělá nějakých šestnáct zdí;) Podobný pocit jsem měl z Přízračné Nevěsty, která je jednoznačným důkazem, že tvůrci Sherlocka se někde mezi druhou a třetí sérií stali naprosto ztracenými onanisty, kteří už samou zpovykaností "nevědí, co by". Takže abych se zbytečně nezdržoval - precizní výprava, očekávaný dobový feeling, a asi do poloviny přesně to, co bych očekával, a co se mi líbilo, byť tam nebylo nic navíc nad rámec "dalšího Doylea" (Arthura Conana, ne Raye). A pak se "něco stane", a začne se alegorizovat, dělat projekce, skákat do hlavy a z hlavy, a do hlavy v hlavě, a tak dále, a tak podobně, a pak se příběh zvrhne v ubohou sufražetskou agitku, na kterou můžete mít podezření asi od dvacáté minuty (od setkání s patologem), ale myslíte si, že takhle trapní snad tvůrci SHERLOCKA nemůžou být. Jenže ouha, můžou... Takže v konečném zúčtování i vděčné humory jako retardovaná Watsonova znaková řeč a manželské stěry působí spíš o to zoufaleji, než aby bavily. Čili promiňte, ale je to zklamání, a mám vážné obavy o další směřování celého fenoménu Sherlock by BBC. 50% (11.03.2016)

65%. Zatím nejrozpačitější díl, který by u mě funkci nalákání na další sérii příliš nesplnil, kdybych se na ní pochopitelně netěšil už dva roky dopředu. Překombinovaný případ, který nebyl v kontextu původní linie moderního Sherlocka nutný a pro další dění prakticky o ničem nevypovídal, byl opravdu jen narychlo psanou nedostatečnou výpní dlouhé čekací doby mezi třetí a čtvrtou řadou. Možná by bylo pro příště lepší zůstat u několikaminutových speciálů a nepouštět se do experimentů, protože ani pokus o transformaci Londýna do doby viktoriánské se příliš nevyvedl, resp. nepůsobí patřičně specifickou atmosférou a pozornost od brilantní výpravy odvádí nepochopitelná (i když jako kompromis vůči absenci času asi tolerovatelná) nepřizpůsobivost tehdejší době třeba v řeči a chování postav. Škoda zbytečné snahy o uspokojení divácké obce, tento díl je fanouškovským kompromisem, na který rád zapomenu a doufám, že tvůrci dál nepůjdou podobnou cestou, která není špatná, nezajímavá nebo bez potenciálu, ale v mých očích chemicky tolik nefunguje a není to asi Moffatův šálek. Abych ale jen nenegoval, tajemnost případu a tradičně dokonalý Moriarty přispívali ke skvělé režii, díky kterým je alespoň Sherlock stále Sherlockem, a tak lze chemickou dysfunkčnost tohoto speciálu považovat za stejně nedůležitou, jako je speciál sám. Škoda, ale zase tolik nehoří a věřím, že příští Sherlock už bude zase tradiční... tedy, tradičně moderní. (02.01.2016)

Předem bych chtěl poděkovat České televizi za to, že mi tenhle díl Sherlocka umožnila vidět v tak krátkém časovém intervalu od premiéry. Opravdu, klobouk dolů. Rozdíl jednoho dne od premiéry na BBC je takový luxus, jaký nám dnes nabídne snad už jenom balíček serverů uložených v Severním Ledovém Oceánu na nějaké ropné plošině. No a co k samotnému dílu? Na to, že se odehrával ve většině času v 19. století, se mi opravdu moc líbil. Je vidět, že Benedict a Martin jsou dobří jako Sherlock a Watson snad za jakéhokoliv počasí a v jakékoliv době, protože i když příběh byl místy zbytečně moc překombinovanej, pořád se na něj hodně dobře koukalo. O to lepší, když jsem si to překombinování uvědomil až na samotném konci. V ten moment už se ta absurdita tak nějak přelousknout dala. Do té doby jsem si totiž neuvědomoval, že bych koukal na něco ve své podstatě absurdního a kombinujícího současnost a minulost. Spíše jsem to vnímal jako poctivou historickou detektivku. Misi tedy tento bonus pro diváky, podle mě, splnil. (03.01.2016)

Sherlock Who? Úvodem bych rád poslal gratulaci na Kavčí hory, protože takhle čerstvá premiéra zahraničního seriálového speciálu je od ČT první záslužný počin od zahájení vysílání pořadu Branky, body, vteřiny.. K anarchistické, raušem se kolébající lávce mezi prvními třemi sériemi a čtvrtou mám jen to, že prostá viktoriánská detektivka „Spolek fúrií“ by asi leckomu stačila, ale proč myšlenkám nabízet klasiku Sjezdového paláce v Parku kultury a oddechu, když mohou mít pulpový Tádž Mahal. Nevidím důvod posílat Holmese tohoto století na odvykačku, vždyť i na stránkách Sira A.C.Doylea se za účelem stimulace mysli nakládal silným tabákem a černou kávou a vězte, že když už jednou myšlenka vznikne, nelze ji zahubit.. P.S.: Skromně snídající Mycroft mi připomínal jistého pána z Monty Python´s The Meaning of Life, kníratý Watson Kodeta a Rudovous do kamene kous! (04.01.2016)