Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Alois Grec, Jan Tříska, Viera Pavlíková, Oldřich Kaiser, Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Petra Špalková, Zdeněk Svěrák (viac)Obsahy(1)
Osemročný Eda je vytúžené dieťa, ktoré rodičia strážia viac, ako je zdravé. Edu Součka a jeho mamičku a otecka už diváci poznajú z filmu Obecná škola. Vo filme Po strništi bos sa príbeh vracia na samotný začiatok, do Edovho raného detstva. Do času, kedy jeho otecko odmietne príslušnosť k okupantom Protektorátu Čechy a Morava, a celá rodina sa musí z Prahy odsťahovať na vidiek. Malé mesto, kde chlapec doteraz trávil len krátke chvíle prázdnin, sa teraz stáva jeho domovom. Eda si musí nájsť cestu nielen k miestnej chlapčenskej partii, ktorej svet je úplne odlišný od toho mestského, ale aj k nečakanému rodinnému tajomstvu, a hlavne k vlastnej odvahe. (Forum Film SK)
(viac)Recenzie (829)
Technicky standardně na výši. Obsahem vychází a připomíná Obecnou školu, děj je ale nekompaktní a nedrží pohromadě, negraduje, spíše působí dojmem několika nezávislých epizod. Oproti Obecné škole mnohem amatérštější výkony dětských herců. Celkově by to nebyl úplně špatný film, pokud by jej natočil debutující režiser. V případě Zdeňka Svěráka spíš zklamání. ()
Otravná svěrákovina. Nudný děj a nezajímavé postavy. Faktické chyby a špatní, ale angažovaní herci. Svěrák by měl svou uměleckou tvorbu omezit už jen na mávání za komunistickým prezidentem. Nebo natočit něco ze života. Třeba "Zadky, do kterých jsem vlezl." ()
🔴 Chci sledovat znovu: NE. ()
Dost chabý příběh a opravdu velká nuda. Voříšková (Ramba) a Vetchý jsou snad nejhorší pár v České kinematografii. Komedie to rozhodně není v žádném směru. ()
Bohužel Svěrák vyčpěl už ve Vratných lahvích a tady je to jenom horší. Film jen opakuje všechny postupy z minulých "Svěráků", ale příběh tu je nezajímavý, nudný. Takových vám každý navypráví kýbl a neprudí s tím lidi v kině. Viděl jsem dvakrát. Kvůli manželce. Nudil jsem se pokaždé. Dvě hvězdy za Oldu Kaisera. ()
Ano, možná to nemá na 4*, ale hodnocení filmů je čistě subjektivní záležitost a tenhle film jsme sledoval v rozpoložení, kdy mě dojal. Něco jako remake Obecné školy, který ale za Obecnou školou zaostává. Když porovnám mamlase Ondřeje Vetchého se stejnou postavou v podání Svěráka, je to děs. Tereza Ramba taky není Libuška. Ale čert to vezmi, film vám zabrnká na emoce. ()
Film patrí medzi tie, ktoré stale dokážu vyvolať emociu. Snimok vas prenesie do obdobia protektorátu, do obdobia tichého vzdoru, ktorý sa zdal zbytočný a predsa bol tak dôležitý. Je mierne melancholický, ale stále vesely. Hlavný predstavitel to zvláda královsky aj napriek svojmu útlemu veku. Film sa pustupne dotkne vo vedlajšej línii všetkých krívd a priblemov vtedajšieho človeka a jeho rodiny a paralerne kontrastuje chlapcova bezstarostnosť a na pozadi beži druha svetová. Nadherné je, že byt v ktorom sa natačalo, je vraj skutočne byt z ktoreho Zdenka Sveraka vysťahovali s jeho otcom. Paradna atmosféra a každý kedysichlapec si rád pripomenie, aspoň takto z obrazovky tieto pocity. 17.3.2024 aj L ()
Když dva dělají totéž, není to totéž. A Jan není Zdeněk. Toto se prostě opravdu nepovedlo. A ať tam hledám co hledám, tak více než jednu hvězdičku prostě nikde nevytáhnu. ()
Pan Svěrák (a to píšu jako cimrmanolog), by měl “ukončit” kariéru. Tenhle film, od castingu po výpravu, je toho jasným důkazem. Jednu hvězdu dávám za celoživotní dílo.. ()
Na filmu je jasně vidět, jak moc Svěrákovi st. chybí Menzel. Ten by z téhle předlohy udělal oscarový film. ()
Teď se po mně tři čtvrtiny místních recenzentů vrhnou, ale mně to přišlo lepší než Obecná škola. Svěrák si tady konečně odpustil ty svoje věčný a mnou zcela nenáviděný erotický odbočky a konečně se na to dá koukat jako na film a ne nudný pozadí k prezentace bobra Libuše Šafránkové nebo nedejbože Nely Boudové (taková Schoberová by když tak už bylo jiný kafe, i když to by v šedesátkách neprošlo a teď už není nikdo zvědavej ani na to). Dalším obřím plusem oproti Obecný škole je pak obsazení. V roli manuálně zručnýho, ale jinak zcela bezelstnýho prosťáčka, otce mi prostě Vetchý sedí mnohem líp, než Svěrák (tady to narozdíl od Obecný školy působí tak, že svýho syna má skutečně rád), Daniely Kolářové si sice nesmírně vážím, ale s Terezou Ramba se v roli starostlivý matky nemůže srovnávat nikdo a především mi přijde, že můj oblíbenec Tříska se narodil pro roli přísnýho dědy, ne prolhanýho sexuálního devianta. V neposlední řadě oceňuju, že Po strništi bos narozdíl od svýho předchůdce svým závěrem nechce moralizovat, což považuju za jeden z největších problémů Svěrákových filmů vůbec. ()
Po strništi bos je jedním z mých nejoblíbenějších filmů od Svěráků. Zdeněk svěrák nádherně vykresluje část svého dětství, poeticky, jak to jen on umí. Člověk se dokonale vžije do kůže malého Édy Součka a když se tak zamyslím nad komentáři většiny lidí zde, vůbec je nechápu. Ano, okupace jde ve scénáři do pozadí, ale řekněte mi, zda malý chlapec, chodící do základní školy řeší okupaci více, než svůj vlastní život? Já vlastně snímek beru hlavně jako paměti, jako když mi děda vyprávěl, co dělali jako malí kluci, což jsem milovala a proto miluji i tento film. ()
Reklama