Kolos

Divnofilm, který se zprvu tváří jako komedie o návratu zpátky domů a co zprvu vypadá jako symbolický boj s alkoholismem se posléze překlopí do trochu něčeho jiného. Do něčeho snad ještě vážnějšího a paradoxně poté to už nějak nefunguje. Začne selhávat režie, pořád je tam znát jakýsi komediální podtón, kterej by tam už imo dávno být neměl a, alespoň z mého pohledu, vážné a velmi aktuální téma toxicity manipulativních lidí v našich životech je tím právě z toho důvodu podivně degradováno. S tím souvisí i s přibývajícími minutami čím dál tím dementnější chování všech zúčastněných. Je to škoda, protože nápad to má skvělej. Ale ta symbolika působí v této podobě strašně nedotaženě a rozuzlení neuspokojivě. (17.10.2021)

Alkohol potkává Godzillu. Nacho Vigalondo přichází s dalším originálním filmem, tentokrát o alkoholičce Anne Hathaway, která se po rozchodu se svým přítelem vydává do rodného města na "odvykací kůru", následují však záhadné události, které mají jistou spojitost s jejím dětstvím. Děj Colossalu se odehrává ve dvou rovinách, které se zdají na první pohled nemožné spojit, opak je však pravdou a Vigalondo to dokázal, ba co víc dokázal ze svého originálního námětu vyždímat maximum. První rovina alá charakterové drama se tak setkává s rovinou kaiju monstra, který ničí jiho-korejský Soul. Chytrým spojením těchto dvou rovin vzniká metafora na lidskou bezohlednost, sobeckost a spoustu dalších neduhů dnešní doby v naší společnosti. Film tak funguje především díky své nepředvídatelnosti a Vigolandově sebevědomému přednesu i ve slabších pasážích snímku kdy to trochu skřípe, především co se týká logického chování postav. Je pravda, že film občas působí naprosto nelogicky v situacích kdy postavy činí naprosto nepochopitelná rozhodnutí, ale budiž Colossalu odpuštěno a v rámci toho, že se jedná o malé indie sci-fi/dramedii, které přece jen nesází na nějaké reálně skutečné vyprávění, se dá nějaká jemná vada na kráse s klidnou duší odpustit. Zbytek filmu totiž funguje v pořádku Anne Hathaway a Jason Sudeikis hrají skvěle, že i to nelogické chování se jim dá uvěřit a hlavní věcí je, že film má myšlenku, je pohodově natočený a chce divákovi něco předat a za to zaslouží velkou pochvalu. 78% (26.07.2017)

Zaujimavy napad "Motylieho efektu". Zial prevedenie, ale hlavne dialogy a spravanie sa ustrednych hercov bolo pre mna divacky neuveritelne. A to i napriek chutnuckym vyrazom Anne Hathaway. Barman bol na tom este horsie. Skoda, namet mal tento kusok rozhodne zaujimavy, zial napriek kooperacii sa jasny potencial celkom zabil. (22.11.2017)

Nacho Vigalondo je režisér který sice má perfektní nápady, ale absolutně je neumí podat běžnému divákovi a možná o to ani nestojí. O tomhle filmu sem si vůbec nic nezjišťoval a o to víc jsem si ho užil. Lidská mysl je úžasná věc a pokud to vše okořeníte o fantasy prvky, máte zaděláno na pořádný zážitek. Začíná to jako obyčejná komedie která do rutinního děje míchá Japonskou monster tématiku a díky tuně zvratů se to změní v dost vážné sociální drama opět a stále kořeněné Japonskou monster tématikou. Tempo je pomalejší a ne každý divák ho ustojí a ocení. Díky hereckým výkonům je to ovšem nevšední zážitek a taky díky těm brutálním zvratům si to tak nějak ty 4* prostě obhájí. Jednoznačně nejlepší režisérův film a vůbec se té plejádě skvělých a významných herců nedivím, že se chtěli podílet na něčem tak neotřelém. S větším rozpočtem a jiným režisérem by to nebylo prostě ono. Někomu to sedne, někomu ne, proto to hodnocení celkové je tak nějak na půl. Za hodně dlouhou dobu jeden z nejoriginálnějších filmů, ale na další projekce to není ani náhodou. Jednou vidět, ocenit a nechat si prvotní dojem takový, jaký první projekce zanechala. 69%. (07.12.2017)

Taková kombinace nepovedené pohádky, velmi špatné komedie, obludně pitomého scifi, unylého dramatu o vypatlané alkoholičce, bezduchého katastrofického filmu a odfláknutého asijského fantasy. Celý balíček tvoří obtížně dívatelnou, velmi nudnou, nezajímavou až trapnou, ukecanou a hloupou hovadinu. (5%) (22.07.2020)